Karel Paleček

Karel Paleček
„Táta Palec“
Brigádní generál Karel Paleček
Narození	28. ledna 1896 Plzeň, České království, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. března 1962 (ve věku 66 let) Praha, Československo
Národnost	Češi
Vojenská kariéra
Hodnost	brigádní generál (generálporučík in memoriam)
Doba služby	1915 - 1949
Sloužil	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Československo Československo Československé státní zřízení v exilu
Složka	Rakousko-uherská armáda (1915-1916) Československé legie (1917-1920) Československá armáda (1920-1949)
Jednotka	c. a k. pěší pluk č. 35 3. čsl. střelecký pluk Pěší pluk 3 Pěší pluk 46 Druhé oddělení Hlavního štábu Zpravodajská ústředna „Karel“ (zástupce velitele) II. (zpravodajské) oddělení MNO v Londýně
Velel	VONAPO Zvláštní skupina D Velitelství výsadkového vojska
Války	první světová válka druhá světová válka
Bitvy	bitva u Zborova
Vyznamenání	Československý válečný kříž 1914–1918 Československá revoluční medaile Československá medaile Vítězství Československý válečný kříž 1939 Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem Československá medaile za zásluhy I. stupně Řád Slovenského národního povstání I. tř. Medaile Velitelského řádu Jana Žižky z Trocnova Odznak Československého partyzána Pamětní medaile československé armády v zahraničí komandér řádu Nichan Iftikhar Řád jugoslávské koruny Vojenský řád sv. Jiří 4. stupně
multimediální obsah na Commons

Generálporučík Karel Paleček (28. ledna 1896, Plzeň^[1] – 12. března 1962, Praha) byl československý legionář, voják a zakladatel výsadkových jednotek Československé armády.

Mládí

Karel Paleček se narodil 28. ledna 1896 v Plzni v rodině truhláře a železničáře Františka Palečka (*1864) a jeho manželky Doroty, rozené Ulčové (*1864).^[1] Měl pět starších sester a bratra. Po absolvování čtyř ročníků reálného gymnázia vystudoval obchodní školu.

Na začátku první světové války byl povolán do Rakousko-uherské armády a v řadách 35. pluku odjel na ruskou frontu. Bojoval v Haliči a v Rusku. Tam v září 1916 přeběhl do zajetí a 1. prosince 1916 se přihlásil do Československých legií,^[2] se kterými prodělal bitvu u Zborova a přechod Sibiře.

První republika

Do nově vzniklého Československa se vrátil v roce 1919. Svůj další život se rozhodl spojit s armádou. Po absolvování školy pro důstojníky prošel řadou velitelských funkcí u 46. pluku v Chomutově. V roce 1931 se stal důstojníkem druhého oddělení Hlavního štábu, tehdejší vojenské zpravodajské služby. Působil v ofenzivním (rozvědném) oddělení zaměřeném na Německo. Zároveň umožnil čs. vojenským zpravodajcům zřídit ve svém rodinném domě ve Střešovicích konspirační (utajené) pracoviště.

Poté, co zpravodajská služba získala nezvratné informace o chystaném obsazení republiky nacistickým Německem, využil Paleček nabídku plk. Moravce a opustil Československo, aby se z Anglie podílel na boji proti okupantům.^[3]

Exil

V exilu byl nejdříve pověřen řízením pařížské zpravodajské expozitury. Po pádu Francie se přesunul do Anglie, kde začal řídit Zvláštní skupinu D, která prováděla výběr a výcvik budoucích příslušníků paradesantních skupin vysílaných v rámci zvláštních operací do okupovaného Československa.

Na konci války byl pověřen dalším plněním koordinací výsadků materiálů pro odboj v Protektorátu Čechy a Morava ze strany SSSR. Z tohoto důvodu se z Londýna přesunul do osvobozených Košic. Ve funkci koordinátora ale záhy zjistil, že sovětská strana má malý zájem na posilování národního odboje v českých zemích.

Po válce

Po válce jako důstojník zpravodajského oddělení HŠ přijímal hlášení přeživších výsadkářů ze zvláštních operací a zároveň připravoval vznik prvních československých výsadkových jednotek, tzv. jednotek dopravovaných vzduchem (JDV). V roce 1948 byl, již v hodnosti brigádního generála jmenován do funkce velitele výsadkového vojska.

V listopadu 1949 byl spolu se svým náčelníkem štábu Rudolfem Krzákem zatčen a na základě vykonstruovaných obvinění odsouzen k 9 rokům odnětí svobody,^[4] degradaci, ztrátě občanských práv na deset let, zabavení většiny majetku a peněžitému trestu.^[5] Trest si odpykával nejprve na plzeňských Borech a poté v Leopoldově. V roce 1952 byl jeho případ znovu otevřen a Karel Paleček byl v neveřejném procesu zbaven viny a osvobozen.

Zemřel 12. března 1962 po několika těžkých operacích.

Rodinný život

Dne 10. dubna 1923 se Karel Paleček oženil s Eliškou Stádníkovou z Chomutova (*1900)^[6].

Bratr Karla Palečka emigroval do Izraele po r. 1945 a jeho rodiče byli vystěhování do Horšovského Týna, kde žili v 60. a 70. letech až do své smrti.^[zdroj?]

Ocenění

• In memoriam byl Karel Paleček (přezdívaný táta Palec) po listopadu 1989 plně rehabilitován a v roce 1992 povýšen do hodnosti generálporučíka.
• Od roku 2006 nese jméno Karla Palečka 102. průzkumný prapor v Prostějově.^[7][8]

Reference

Literatura

• MAREK, Jindřich. Pátou kartu bere smrt. Cheb: Svět křídel, 2000. ISBN 80-85280-64-7. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Paleček na Wikimedia Commons
• Táta Palec na valka.cz
• Karel Paleček Archivováno 31. 10. 2018 na Wayback Machine. na webu Prahy 6
• Karel Paleček na zanikleobce.cz
• Karel Paleček^{[nedostupný zdroj]} na paraclub.cz (formát pdf)
• V dokumentu 'Heydrich - konečné řešení'
• Táta parašutistů - Karel Paleček [online]. Česká televize, 24. května 2010 [cit. 2016-03-06]. Dostupné online. , dokument z cyklu Neznámí hrdinové