Karel Pelant

Karel Pelant
Karel Pelant
Karel Pelant
Narození28. října 1874
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. ledna 1925 (ve věku 50 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Alma materReálné gymnázium v Karlíně
Povolánípřekladatel, esperantista, spisovatel, novinář a dramatik
Nábož. vyznáníateismus
ChoťRůžena Pelantová
DětiArtemis Pelantová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Pelant (28. října 1874, Praha[1] – 24. ledna 1925, Praha[2][3]) byl český novinář, autor žurnalistické beletrie[4], průkopník esperanta (zakladatel našich prvních esperantských spolků[4]), volnomyšlenkářský polemik proti katolické církvi a proti maloburžoaznímu způsobu života, překladatel z anglické literatury a z francouzského jazyka.

Život

Narodil se v rodině strojvůdce Karla Pelanta (*1842) a jeho manželky Marie, rozené Schneiderové (*1851).[5] Byl druhý ze šesti sourozenců.[6] Studoval externě na reálce[p 1] a v letech 1894–1897 na Uměleckoprůmyslové škole všeobecnou školu modelování.

Celý život pracoval jako novinář. Nejprve v Kolíně, kde vydával vlastní časopis a v období 1904–1905 v Rovnosti v Brně. V roce 1905 se navrátil do Prahy, zde i v Plzni vydával vlastní týdeníky a od roku 1920 do smrti byl redaktorem pražského Večera. Často cestoval po Evropě, v letech 1908 a 1919 absolvoval delší studijní pobyty v USA.[7]

Zemřel na následky zranění poté, co ho srazil automobil.[8]

Angažovaný ateista

V roce 1898 vystoupil z římskokatolické církve a byl aktivní v protiklerikálním hnutí. Stal se členem spolku občanů bez vyznání Augustin Smetana, přednášel a publikoval.

Patřil k spoluzakladatelům Volné myšlenky a organizátorům předválečného protiklerikálního hnutí.[9] Pravidelně přispíval do časopisu Volná myšlenka[9], jeden rok působil redaktorsky ve Volné škole (1906–1907)[9], byl redaktorem Večera.[9] Bývá řazem mezi stoupence tzv. nového náboženství (podobně jako Otakar Kunstovný, Ladislav Kunte).[9] Zúčastnil se světových kongresů ateistického hnutí Volné myšlenky v Římě 1904 a v Paříži 1905 jako sekretář české sekce.[7][10]

Byl předsedou Prvního spolku esperantistů v Brně, který vzniknul v roce 1901 v Brně.[11]

Rodinný život

V roce 1921 se Karel Pelant oženil s Růženou, rozenou Hudlickou (1886–1959). Manželka Růžena Pelantová byla sociální pracovnice, funkcionářka národně socialistické strany a v období 1946–1948 náměstkyně primátora hlavního města Prahy. Dcera PhDr. Artemis Pelantová, provdaná Hujerová (1903–1937) byla středoškolská profesorka a publicistka.[12][13]

Dílo

  • Populární přednáška p. prof. dr. Brepty (1896)
  • Pranýř klerikalismu (1899)
  • Idea řeči mezinárodní (1902)
  • Listy z kongresu Volné myšlenky v Římě (1904)
  • Vatikán (1907)
  • Florián, bývalý svatý (1907)
  • Otcové Volné myšlenky (1907)
  • Křesťanství a klerikalismus (1909)
  • Redaktor (1909)
  • Plato (1909)
  • Králíci a lidé (1909)
  • Pohřeb ohněm nebo hnitím? (1909)
  • Příští národ (1909)
  • Sokolstvo a Volná myšlenka (1909)
  • Základ blahobytu (1909)
  • Žena, muž a společnost (1909)
  • Kopa kapiček. Napršely do života K. Pelanta (1912)
  • Co vidí turista v Plzni? (1914)
  • Mandle (1918)
  • Anglicky radostně (1919)
  • Amerika, jaká je vskutku (1919, inspirováno pobytem v USA)
  • Klíč k architektuře (1920)
  • Věř v seznam bludů (1920)
  • Knížka o našem Karlu Havlíčkovi (1921)
  • Čím nahraditi stará náboženství? (1921)
  • Věřím… (1921)

Karel Pelant očima jiných

Portréty Karla Pelanta vytvořili Jaroslav Hašek v Dějinách strany mírného pokroku v mezích zákona (Pelantova aféra) a Josef Svatopluk Machar ve Zpovědi literáta (O Karlu Pelantovi, 1928).[4]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Dle Lexikonu české literatury pravděpodobně v Karlíně.

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Rocha na Žižkově v Praze
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z4, s. 203
  3. ↑ Dne 24. ledna zemřel.... S. 244. Zlatá Praha [online]. 23-24/1924-1925 [cit. 2020-04-23]. S. 244. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Encyklopedie města Brna: Karel Pelant
  5. ↑ Matrika narozených, sv. Roch 1874-1875, snímek 196, Záznam o narození a křtu [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 451, obraz 363 [online]. Národní archiv Praha [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b OPELÍK, Jiří. Karel Pelant. In: Jiří Opelík a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Svazek II/3. P–Ř. S. 852–853.
  8. ↑ Karel Pelant zemřel. Moravská orlice. 27. 1. 1925, s. 2. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d e HP. Karel Pelant [online]. www.phil.muni.cz [cit. 2014-12-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ Kongres Volné Myšlenky. Česká mysl. 1. 11. 1905, s. 71–72. Dostupné online. 
  11. ↑ Encyklopedie města Brna: Založení Prvního spolku esperantistů v Brně [online]. Muzeum města Brna [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ Matrika doktorů Univerzity Karlovy: Pelantová Artemis[nedostupný zdroj]
  13. ↑ Badatelna.eu: Pelantová Artemis. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2020-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-04. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karel Pelant cut.jpg
Karel Pelant (1874–1925), český novinář a spisovatel