Karel Pražák (politik)

Karel Pražák
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci: 26. října 2013 – 26. října 2017
Stranická příslušnost
Členství	ODS SNK ED VV (do 2014)
Nestraník
do zastupitelstva	nezávislý (2006) za Úsvit (2014)
do kraje	za VV (2012)
ve Sněmovně	za Úsvit (2013–2015) nezávislý (2015–2017)
Narození	11. ledna 1945 (79 let) Záboří Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Choť	Věra Pražáková
Děti	syn Martin a dcera Andrea
Sídlo	České Budějovice
Profese	hokejista a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Karel Pražák (* 11. ledna 1945 Záboří^[zdroj?]) je český politik, podnikatel, bývalý hokejista a hokejový trenér. V letech 2013 až 2017 byl poslancem Poslanecké sněmovny PČR.

Sportovní kariéra

Ke sportu se poprvé dostal v Sokole Mirotice, kde hrál fotbal, volejbal a hokej. Během studia střední průmyslové školy v Písku začal hrát za fotbal i hokej za Spartak Písek. Po dvou sezónách přestoupil do Slavoje České Budějovice. Nejvyšší hokejovou ligu dospělých poprvé okusil v závěru sezóny 1962/63, v níž však Slavoj sestoupil do druhé ligy. V budějovickém dresu poté s výjimkou vojny v Dukle Nitra působil nepřetržitě 15 sezón, v nejvyšší lize sehrál 344 utkání a vstřelil 81 gólů, ve II. lize přidal 62 gólů. Za reprezentaci nastupoval za B-tým. V roce 1978 přijal místo vedoucího zimního stadionu v Českých Budějovicích a hráčsky ještě pomáhal Jitexu Písek. V roce 1979 se však stal trenérem ligového Motoru místo odvolaného L. Pejchy a dokázal tým pozvednout z výsledkové krize. V sezóně 1980/81 skončil pod Pražákovým vedením Motor druhý za Vítkovicemi, o titul ho připravilo zrušení nerozhodných výsledků. Karel Pražák trénoval českobudějovický Motor v letech 1979 až 1984, 1984/85 Vítkovice, 1985/86 Duklu Jihlava B se sídlem v Písku, 1986 – 88 znovu Motor, 1989/90 Škodu Plzeň, 1990/91 Schalke Haie Gelsenkirchen a naposledy v roce 1994 HC České Budějovice. Od roku 1991 v Českých Budějovicích působil jako manažer, v roce 1994 se přesunul zpět do role trenéra, ovšem kvůli neuspokojivým výsledkům byl odvolán a nabídnuté místo sportovního manažera odmítl se slovy: „To jsem nemohl přijmout, bylo by proti přírodě, aby mě řídili Pouzar se Šatavou.“ Později se stal pravidelným komentátorem a kritikem hokejových poměrů v Českých Budějovicích v pravidelném sloupku na stránkách regionální mutace deníku Právo.^[1]

Působení v politice

Po sametové revoluci několik let předsedal českobudějovické ODS, ale po roce 1994 se z politiky kvůli podnikání na nějakou dobu stáhl. V roce 2002 kandidoval do městského zastupitelstva Českých Budějovic jako člen SNK ED, mandát však nezískal.^[2] O 4 roky později kandidoval znovu neúspěšně jako bezpartijní na kandidátní listině Nezávislí pro lidi, pro město.^[3] V komunálních volbách v roce 2014 kandidoval jako nestraník za hnutí Úsvit přímé demokracie na kandidátce subjektu "Úsvit pro Budějovice" do Zastupitelstva města Českých Budějovic, ale neuspěl.^[4]

V roce 2012 pak kandidoval do krajského zastupitelstva Jihočeského kraje jako bezpartijní na kandidátní listině Věcí veřejných opět bez zisku mandátu.^[5]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval jako člen VV^[6] v Jihočeském kraji jako lídr Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury^[7] a byl zvolen poslancem. Na začátku dubna 2015 však z Poslaneckého klubu hnutí Úsvit přímé demokracie vystoupil, dále chtěl působit jako nezařazený poslanec. Učinil tak po dlouhodobých sporech uvnitř hnutí Úsvit. Svůj odchod odůvodnil tím, že nechce být spojován s nesrozumitelnými a pro někoho neprůhlednými procesy, aby nemohla být nikým zpochybňována osobní důvěryhodnost člena zákonodárného sboru.^[8]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 již nekandidoval.^[9]

Reference