Karel Ptáčník

Karel Ptáčník
Narození27. srpna 1921
Břeclav
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí1. května 2002 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov [1]
Povoláníspisovatel, publicista a dramatik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Ptáčník (27. srpna 1921 Břeclav – 1. května 2002 Praha ), byl český spisovatel.

Život

Pocházel z rodiny strojního zámečníka (později strojvůdce). Reformní reálné gymnázium studoval v Břeclavi a v Hodoníně, kde maturoval v roce 1940. Po maturitě absolvoval roční kurs obchodní akademie v Brně. Od roku 1942 byl nasazen na práce v Německu, roku 1944 onemocněl tuberkulózou a podařilo se mu prodloužit propuštění z prací až do konce války.[2]

V letech 1946-1956 pracoval v různých funkcích na Místním národním výboru v Bruntále. Poté, co vydal úspěšnou prvotinu Ročník jedenadvacet, přestěhoval se do Prahy, kde byl redaktorem časopisu Květen až do jeho zániku v roce 1959.[3] Roku 1956 se stal tajemníkem Svazu spisovatelů.[zdroj?]

V roce 1968 (pražské jaro) se angažoval na straně „reformistů“ a v roce 1969 se stal místopředsedou Svazu českých spisovatelů, který vycházel z reformních pozic roku 1968 (předsedou byl Jaroslav Seifert, Svaz fakticky zaniknul v roce 1970).[4] Po roce 1969 nebyla díla Karla Ptáčníka vydávána a on pracoval od roku 1972 v pojišťovně. (Ročník jedenadvacet vyšel znovu až roku 1978 a pak 1987.) Do důchodu odešel v roce 1984.[2]

Dílo

  • Ročník jedenadvacet, 1954, úspěšný román, ve kterém líčí zde své osobní zážitky a osudy dalších českých lidí nasazených v Německu. Konec románu vyznívá nepřesvědčivě.
  • Od Dunaje na dvě strany, 1956

Trilogie z Bruntálska:

  • Město na hranici, 1956, líčí období 1 roku na konci války.
  • Noc odchází ráno, 1963, líčí období stalinismu 1948 – 1953, vylíčena postava tajemníka, který naprosto slepě poslouchá příkazy ze shora a udílí je dále. Nemohl vycházet.
  • Šestapadesátý, 1967, líčí stalinismus, maďarské události, hlavními hrdiny jsou politické osobnosti – okresní tajemník strany (kariérista). Román je velmi kritický.
  • Ta maličká ta je má, 1962 – dílo o dětském světě.
  • Strach, 1961, novela, jedná se o pokus vylíčit pocity německého vojáka odcházejícího na frontu.
  • Chlapák, 1969, deník úspěšného muže
  • Dům uprostřed města, 1984
  • Naše parta, 1986
  • Fasáda, 1987, příběhy pětice mužů, kteří se rozhodnou v důchodovém věku odejít z města a žít na venkovské chalupě jednoho z nich
  • Bibliáda aneb:Příběhy z nejstarších poněkud jinak, 1993
  • Život, spisovatelé a já, 1993 vzpomínky

Filmografie

Odkazy

Reference

  1. ↑ hrob spisovatele Karla Ptáčníka na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-22. 
  2. ↑ a b DOKOUPIL, Blahoslav. Slovník české literatury po roce 1945, část Karel Ptáčník [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2006, rev. 2006 [cit. 2017-10-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ DOKOUPIL, Blahoslav. Slovník české literatury po roce 1945, část Květen [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2006, rev. 2006 [cit. 2017-10-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ BLÁHOVÁ, Kateřina. Slovník české literatury po roce 1945, část Svaz českých spisovatelů (1) [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2009, rev. 2009 [cit. 2017-10-04]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“