Karel Rélink

Karel Rélink
Rodné jméno	Karel Röhling
Narození	3. srpna 1880 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	6. května 1945 (ve věku 64 let) Křivoklát Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Národnost	česká
Povolání	ilustrátor, malíř a spisovatel
Manžel(ka)	Božena Rélinková-Kösslerová
Příbuzní	Vladislav Röhling bratr
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Rélink, narozen jako Röhling^[1], křtěný Karel Vilém Jan (3. srpna 1880 Praha^[2] – 6. května 1945 Křivoklát^{[3][p 1]}) byl český malíř a ilustrátor, antisemita a kolaborant s nacisty.

Narodil se v rodině pražského kupeckého (obchodníka) Gabriela Röhlinga (1851–1882) a jeho manželky Josefy, rozené Chrsové (1848–1898).^[2] Měl čtyři sourozence, z nich pouze starší bratr Vladislav Röhling, rovněž ilustrátor, malíř a grafik, se dožil dospělosti. Otec zemřel, když byl Karlu Rélinkovi rok.^[4] Vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze a poté nastoupil na Akademii výtvarných umění, kde byl žákem Václava Brožíka. Po studiích pobýval v Paříži, první světovou válku prožil jako plukovní malíř 28. pěšího pluku.^{[p 2][5]}

Dne 24. dubna 1907 se v Praze oženil s Boženou Kösslerovou (1888–1945).^[6] Manželka byla též literátka, přispívala zejména do Ženských listů a Národní politiky. Knižně jí vyšly dvě publikace inspirované Francií, které ilustroval její manžel.^[7]

V roce 1908 se manželům Rélinkovým v Paříži narodila dcera Renée, ^[8] která zemřela v roce 1927 jako devatenáctiletá.^[9]

O tom, jak se Karel Rélink přizpůsoboval době svědčí, že se narodil jako Karel Röhling, ale po vzniku Československa si v roce 1919 příjmení úředně změnil na Rélink. Za německé okupace navrátil příjmení zpět na německou pravopisnou verzi Röhling.^[6] Na razítku, kterým označoval své písemnosti, se po tomto přejmenování psal jako Karel Rélink–Röhling.^[10]

Již v roce 1925 proběhla v Klementinu Rélinkova výstava kreseb, které měly ilustrovat výroky Talmudu. (Knižně vydáno jako Zrcadlo Židů 1925 a 1936.) Výstava byla policejně uzavřena a po odstranění některých kreseb znovu otevřena. K. J. Beneš v Přítomnosti uvedl na základě konkrétních příkladů a stanovisek znalců,, že Rélinkem často citovaná autorita prof. dr. August Rohling vědomě falšoval své závěry s tím, že např. nepřesně překládal, odvolával se na neexistující texty a dopouštěl se při interpretaci dalších závažných prohřešků.^[11] Ještě v roce 1933 interpeloval poslanec Angelo Goldstein ministra vnitra, že je Zrcadlo Židů stále rozšiřováno.^[12]

Roku 1940 se na pozvání Josepha Goebbelse uskutečnila propagační cesta českých uměleckých pracovníků po Německu a Nizozemsku. Karel Rélink byl mezi vybranými účastníky.^{[13][p 3]}

Jako umělec nebyl Rélink veřejností dlouho přijímán i přesto, že jeho výstava jeho obrazů a „dokumentů“ Žid–nepřítel lidstva se v letech 1939 a 1940 konala v Praze i dalších městech. Oficiálního uznání se mu dostalo až v březnu 1942, kdy proběhla slavnostní vernisáž výstavy Židobolševismus-nepřítel lidstva a jiné obrazy. Tuto výstavu zahájil nejpřednější kolaborant ministr Emanuel Moravec . Zdobil ji portrét Adolfa Hitlera (sám Hitler přijal, jako jediné dílo českého umělce, Rélinkův obraz V Tvých šlépejích, svatý Václave, kde nad světcovou svatozáří byl namalován hákový kříž).^[14]

V roce 1943 byl jmenován uměleckým správcem hradu Křivoklátu, v této funkci setrval do konce války.^[15]

Dne 6. května 1945 spáchal společně se svou manželkou sebevraždu. (Jako příčina smrti je uvedena „otrava neznámým narkotikem“.) Oba sebevrazi byli pochováni 9. května 1945 na křivoklátském hřbitově^{[3][p 4]}

Z díla Karla Rélinka si trvalejší hodnotu zachovala kniha vzpomínek Pražská bohéma. K výtvarnému dílu uvedl Ottův slovník naučný: „Jeho perokresby připomínají na kresby Maroldovy a Rélink ovládá tyto práce velmi zručně.“^[17] Naopak Jaroslav Durych použil pro Rélinka v časopise Rozmach výraz „akademický natěrač“.^{[18][p 5]}

Ze známějších autorů ilustroval Karel Rélink např. knihy Popelky Biliánové a Felixe Háje.

• Pražská bohema (Vzpomínky na vynikající české umělce; Praha, B. Kočí 1928, 1929, Jelínek 1944, 1945)
• 28. pluk "Pražské děti" (osmadvacátníci, veselí kluci, ve válečné vichřici; Praha, Nebeský a Beznoska, 1932)

• Zrcadlo židů, Žid podle Talmudu (Dle známých badatelů rabín. liter. jako: dr. De Lemarque-a, Pontigue, Drumonta, dr. Briemanna [Justus], dr. A. Rohlinga Ljutostanského; Praha, nákladem vlastním, Borský a Šulc (distributor) 1925 a Vlastenecká akce 1939)
• Spása světa (ubozí, pronásledování židé, úvahy z denníku pravého humanisty; Praha, J. S. Schořík, 1926)
• Nenažranski, ministr, humanista-filistr, čili, "Kdo do tebe tvrdou palicí - ty na něho měkkou (ministerskou) stolicí" (ruská veršová hra, pro loutkové divadlo, o třech jednáních s prologem; Praha, J. S. Schořík 1927)
• Vývin židomarxisty (Praha, nákladem vlastním, 1938)

• 
  Humoristické listy 17. 12. 1909
• 
  Humoristické listy 17. 6. 1910
• 
  Humoristické listy 12. 2. 1921
• 
  Karel Rélink: Smích republiky 6. 10. 1921
• 
  Karel Rélink: Smích republiky 4. 11. 1922

• 
  Karel Rélink: Bibliofil (1902)
• 
  Karel Rélink: Na kluzišti (1919)

• 
  Agitační plakát nabádající dělnictvo k boji proti proti lichvě (1941)
• 
  Agitační plakát nabádající dělnictvo k boji proti černému obchodu (1941)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Rélink na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Rélink
• Petr Šimíček, Beáta Surovčáková: „Zrcadlo Židů“, antisemitská kniha Karla Rélinka. Moderní dějiny. 6. 3. 2013. Dostupné online.