Karel Rychlík
Karel Rychlík | |
---|---|
prof. Karel Rychlík (1926) | |
Narození | 16. dubna 1885 Benešov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 28. května 1968 (ve věku 83 let) Praha Československo |
Alma mater | Univerzita Karlova (1904–1907) Pařížská univerzita (1907–1908) Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | matematik |
Zaměstnavatelé | Univerzita Karlova (1909–1913) České vysoké učení technické v Praze (1913–1948) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Rychlík (16. srpna 1885, Benešov[1] – 28. května 1968, Praha), byl český matematik. Věnoval se zejména algebře a teorii čísel.
Život
Karel Rychlík studoval jeden rok na gymnáziu v Chrudimi, poté dva roky v Benešově u Prahy a v červenci roku 1904 maturoval na Akademickém gymnáziu v Praze.
Protože již na střední škole měl značný zájem hlavně o matematiku, nastoupil v témže roce na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde se jí mohl věnovat především. Profesory matematiky na univerzitě byli v té době Jan Sobotka a od jara 1903 také Karel Petr. V Praze studoval tedy matematiku a fyziku, ale pouze do konce studijního roku 1906/07. V následujícím roce 1907/08 dostal státní stipendium a na rok odjel za studiem do Paříže. Na Sorbonně navštěvoval matematické přednášky profesorů Jacqua Hadamarda, Émila Picarda a M. G. Humberta a současně zpracovával svou disertační práci.
Po návratu v roce 1908 vykonal zkoušku učitelské způsobilosti z matematiky a fyziky, která ho opravňovala k výkonu učitelského povolání na středních školách. V roce 1909 na základě disertace O grupách ternárních kolineací holoedricky isomorfních s alternativními a symetrickými grupami permutací získal Karel Rychlík doktorát filozofie. Na podzim téhož roku se stal placeným asistentem matematiky na filozofické fakultě, když již od ledna zastával toto místo bezplatně. Roku 1912 se na univerzitě habilitoval s prací Příspěvek k teorii forem a o rok později, v roce 1913, přešel jako asistent na Českou vysokou školu technickou v Praze. V roce 1920 zde byl jmenován mimořádným a v roce 1923 řádným profesorem matematiky. V roce 1946 byl penzionován.
Zemřel roku 1968 v Praze a byl pohřben na Olšanských hřbitovech[2].
Dílo
Od mládí se K. Rychlík věnoval algebře a teorii čísel. V této oblasti publikoval dvě učebnice: Úvod do elementární teorie číselné (1931) a Úvod do analytické theorie mnohočlenů s reálnými koeficienty (1957). Je autorem i knihy Úvod do počtu pravděpodobnosti (1935). Do češtiny přeložil Rychlík čtyři knihy ruských autorů. V posledním období svého života se hluboce zajímal o dějiny matematiky, zejména pak 19. století, a to v souvislosti s pracemi Bernarda Bolzana, např. Theorie der reellen Zahlen im Bolzanos handschriftlichen Nachlasse (1962).
Odkazy
Literatura
- Hykšová, M.: Karel Rychlík (1885-1968). Dějiny matematiky sv. 22. Praha 2003.
- Kořínek, V.: K pětasedmdesátinám Prof. Dr. Karla Rychlíka. Časopis pro pěstování matematiky. 85 (1960), 492-498.
- Rychlík K.: Úvod do analytické theorie mnohočlenů s reálnými koeficienty. NČSAV Praha, 1957.
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Benešov
- ↑ Putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů XII: Olšanské hřbitovy pošesté | Matfyz.cz. www.matfyz.cz [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Rychlík na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Rychlík
- Stránky věnované Karlu Rychlíkovi (anglicky)
Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Pavel Šišma.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karel Rychlík (1885-1968)