Karel Schmied starší
Ing. arch. Karel Schmied starší | |
---|---|
Narození | 24. prosince 1934 Hradec Králové Československo |
Úmrtí | 5. února 2019 (ve věku 84 let) Hradec Králové Česko |
Povolání | architekt |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Karel Schmied starší (24. prosince 1934 Hradec Králové – 5. února 2019[1] Hradec Králové) byl český architekt hlásící se k tradicím Josefa Gočára, funkcionalismu a konstruktivismu.[2]
Studium
Nejprve absolvoval Gymnázium J. K. Tyla v Hradci Králové, na vysokou školu se přesunul do Prahy, kde vystudoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Absolvoval v roce 1960 u profesora Krise.[1]
Kariéra
Po studiích nastoupil do Stavoprojektu v rodném Hradci Králové. Právě tam strávil třicet pracovních let svého života. Během služebních cest pobýval dokonce v zahraničí, včetně Ruska, Skandinávie, Anglie či Egypta.[1] Byl členem undergroundové skupiny mladých výtvarníků Horizont[3]. Po roce 1989 se podílel na založení projekční společnosti AKIA, které řediteloval.[1] Od roku 1995 působil v rodinné projekční kanceláři Atelier Schmied společně se svým synem.[3]
Věnoval se i výtvarnému umění a karikaturám.[4]
Působení v Hradci Králové
Přímo v Hradci Králové projektoval patnáct[5], či šestnáct[6] veřejných budov a několik dalších rodinných i větších obytných budov.[6] Za jeho nejvýznamnější dílo je považován generální návrh urbanistického řešení areálu škol s Farmaceutickou fakultou a kolejemi tehdejší Vojenské lékařské akademie v ulici Akademika Heyrovského, jižně od historického centra města. K výstavbě areálu došlo od 60. do 80. let 20. století.[7]
V roce 1960[8] se v týmu Jana Rejchla účastnil soutěže na výstavbu divadla a rozhlasového studia, které se nikdy nerealizovalo.[9]
Vyprojektoval také podchod na křížení druhého městského okruhu (mezi třídou Karla IV. a Střeleckou/Resslovou) u kina Centrál postavený v letech 1971 až 1973. Jednalo se o první podchod ve městě, navíc s obchody a toaletami (1974)[2], a také první a na dlouhou dobu poslední prvek pěší zóny ve Hradci Králové.[10] Vyzdoben byl reliéfy od Jiřího Felgera.[11]
V 70. letech 20. století také navrhl posléze realizovanou úpravu budov koželužské školy (vstupní objekt, šatny, laboratoře, tělocvična[12]) a výstavbu jejích nových dílen (společně s Janem Rejchlem).[13][14] Stál za podobou městské tržnice[4] v brutalistickém stylu v Hořické ulici/na Blažíčkově náměstí (1980–1987[15], později začala sloužit jako prodejna instalatérských potřeb[16]). Z obytných budov se jednalo například o mezonetové domy na sídlišti Labská kotlina II. poblíž Obřího akvária.[6]
Vyhrál soutěž na přestavbu Pražského Předměstí v Hradci Králové.[3]
V závěru své kariéry spolupracoval se svým synem, Karlem Schmiedem mladším, mj. na budově digitálního planetária Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Společně navrhli také nízkoenergetický bytový dům Kamil v Hradci Králové Podzámčí.[17]
Působení v Krkonoších
Jeho tvorba je spjatá také s Krkonošemi, s pohořím, které měl velmi rád. Z jeho tamních děl lze jmenovat hned několik rekreačních objektů, např. hotel Hanička[3] a zejména jeden z největších krkonošských hotelů – Zotavovnu ROH Pochodeň neboli rekreační areál Krausovy boudy ve Špindlerově Mlýně nad vodní nádrží Labská (lokalita Přední Labská).[4] Stavba má podobu tří stylizovaných horských štítů. V letech 1990 až 2010 bylo zařízení přejmenováno na hotel Arnika, od roku 2022 funguje pod názvem hotel Pinia. Projekt budov vznikl v roce 1976, k realizaci došlo mezi roky 1977 až 1981.[18]
Zotavovna Sklář v Harrachově[4] pro rekreaci ROH byla vybudována podle projektu z roku 1979 v letech 1985 až 1989. Jedná se o typické velkokapacitní zařízení nadstandardní úrovně skládající se ze tří různě tvarovaných propojených budov. Projekt počítal s kapacitou 300 lůžek pro ubytované a dalších 75 pohotovostních lůžek. Počítalo se rovněž se 40 lůžky pro zaměstnance a 2 byty. U stolů v jídelně bylo k dispozici 320 míst.[19]
Schmied také navrhl obřadní síň (1978–1980) v Hostinném, umístěnou již na administrativním území obce Chotěvice. Podoba hřbitovní stavby má evokovat sepjaté lidské ruce obracející se k nebi.[3][20] Tento hlavní prvek, který zároveň tvoří zastřešení, byl vybudován z pohledového betonu. Čelní stěna je z opracovaného kamene a z velké části prosklená. Schmied navrhl stavbu včetně interiérového vybavení, které se jako cenná součást skulpturální architektury 70. let 20. století rovněž dochovalo.[21]
Po sametové revoluci se intenzivně podílel na přestavbě a dalším rozvoji Harrachova v Krkonoších. Vyhrál totiž architektonickou soutěž na nové pojetí centra města. Celý záměr se sice nepodařilo dokončit, řada prvků a budov však vznikla, a to včetně tzv. rotundy s restaurací a penzionem. Stál rovněž za podobou mnoha obytných budov a penzionů v lokalitě Klondajk, budov David sport, apartmánových domů v částech Nový Svět a lokalitě Hřebínky, hotelu Centrum, penzionů v Zákoutí. Podle jeho návrhu byl zrekonstruován Panský dům u sklárny[1], kde sídlí muzeum sklářství[22]. Participoval na tamním územním plánu.[1]
Ocenění
V roce 2018 obdržel jednu z výročních cen města Hradce Králové – Cenu dr. Františka Ulricha. V té době mu bylo 84 let a projektování se stále aktivně věnoval.[5]
Téhož roku u příležitosti sta let Československa a jeho architektury byl vyznamenán cenou Josipa Plečnika.[11]
Rodina
Jeho syn Ing. arch. Karel Schmied mladší je také architektem, jehož nejvýznamnějším projektem je digitální planetárium Hvězdárny a planetária v Hradci Králové.[6][23] Stavba, která je pojata jako UFO, byla otevřena v lednu 2015.[24]
Zajímavosti
V roce 1984 napsal u příležitosti 85. narozenin architekta Jana Rejchla v časopisu Architektura ČSR jeho medailonek.[25]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f SLAVÍK, Josef. Ing. arch. Karel Schmied (24. 12. 1934 – 5. 2. 2019). Harrachovský zpravodaj [online]. 2019 [cit. 2021-12-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Aupark a křižovatka Koruna jsou ostudy Hradce, míní oceněný architekt. iDNES.cz [online]. 2018-04-24 [cit. 2021-12-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Laureáti výročních cen 2017. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Galerie Na Mostě - uskutečněné výstavy 2021 [online]. [cit. 2021-10-26]. Dostupné online.
- ↑ a b Cenu dr. Františka Ulricha letos obdržel architekt Karel Schmied. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Architekt Karel Schmied: Gočárovi by se dnešní Hradec líbil, byl to vizionář. Hradecká Drbna - zprávy z Hradce a okolí [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Jižní sídliště | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Jan Zídka | Architekti | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Internetové muzeum / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
- ↑ ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Proměny zeleně v ulicích centra Hradce Králové. Regionální rozvoj mezi teorií a praxí [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Podchod u Centrálu – symbol města, nebo místo, které stále více chátrá?. Hradecká Drbna - zprávy z Hradce a okolí [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Hradec Králové - salon republiky [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-03.
- ↑ Koželužská škola a vila ředitele | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Jan Rejchl | Architekti | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Architektura 489. Architektura 489 [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Čtvrť u terminálu v Hradci je nevábná. Proměnu odstartuje bytový dům. iDNES.cz [online]. 2020-04-07 [cit. 2021-12-07]. Dostupné online.
- ↑ BD Kamil FATO. fato.cz [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Krausovy boudy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online.
- ↑ zotavovna ROH - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
- ↑ VRABELOVÁ, Renata (ed.). Architektura 60. a 70. let 20. století v České republice [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online.
- ↑ hřbitovní obřadní síň Hostinné - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Harrachov: Nový Bor. www.novy-bor.cz [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Ing. arch. Karel Schmied [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Živá učebnice architektury, Europe Direct, Hradec Králové [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
- ↑ SCHMIED, Karel. O jubilantovi... doc. dr. ing. akad. arch. Janu Rejchlovi. Architektura ČSR. Roč. 43, čís. 6, s. 280.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Hostinné - hřbitov, rozlučková síň
Autor: Martin2035, Licence: CC BY 4.0
Hotel Clarion **** in Labská, Krkonoše mountains, Czech Republic in 2019
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Hradec Králové. Akademika Heyrovského, Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy a Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně.