Karel Schmied starší

Ing. arch. Karel Schmied starší
Narození24. prosince 1934
Hradec Králové
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí5. února 2019 (ve věku 84 let)
Hradec Králové
ČeskoČesko Česko
Povoláníarchitekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Schmied starší (24. prosince 1934 Hradec Králové5. února 2019[1] Hradec Králové) byl český architekt hlásící se k tradicím Josefa Gočára, funkcionalismu a konstruktivismu.[2]

Studium

Nejprve absolvoval Gymnázium J. K. Tyla v Hradci Králové, na vysokou školu se přesunul do Prahy, kde vystudoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Absolvoval v roce 1960 u profesora Krise.[1]

Kariéra

Po studiích nastoupil do Stavoprojektu v rodném Hradci Králové. Právě tam strávil třicet pracovních let svého života. Během služebních cest pobýval dokonce v zahraničí, včetně Ruska, Skandinávie, Anglie či Egypta.[1] Byl členem undergroundové skupiny mladých výtvarníků Horizont[3]. Po roce 1989 se podílel na založení projekční společnosti AKIA, které řediteloval.[1] Od roku 1995 působil v rodinné projekční kanceláři Atelier Schmied společně se svým synem.[3]

Věnoval se i výtvarnému umění a karikaturám.[4]

Působení v Hradci Králové

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Areál Farmaceutické fakulty

Přímo v Hradci Králové projektoval patnáct[5], či šestnáct[6] veřejných budov a několik dalších rodinných i větších obytných budov.[6] Za jeho nejvýznamnější dílo je považován generální návrh urbanistického řešení areálu škol s Farmaceutickou fakultou a kolejemi tehdejší Vojenské lékařské akademie v ulici Akademika Heyrovského, jižně od historického centra města. K výstavbě areálu došlo od 60. do 80. let 20. století.[7]

V roce 1960[8] se v týmu Jana Rejchla účastnil soutěže na výstavbu divadla a rozhlasového studia, které se nikdy nerealizovalo.[9]

Vyprojektoval také podchod na křížení druhého městského okruhu (mezi třídou Karla IV. a Střeleckou/Resslovou) u kina Centrál postavený v letech 1971 až 1973. Jednalo se o první podchod ve městě, navíc s obchody a toaletami (1974)[2], a také první a na dlouhou dobu poslední prvek pěší zóny ve Hradci Králové.[10] Vyzdoben byl reliéfy od Jiřího Felgera.[11]

V 70. letech 20. století také navrhl posléze realizovanou úpravu budov koželužské školy (vstupní objekt, šatny, laboratoře, tělocvična[12]) a výstavbu jejích nových dílen (společně s Janem Rejchlem).[13][14] Stál za podobou městské tržnice[4] v brutalistickém stylu v Hořické ulici/na Blažíčkově náměstí (1980–1987[15], později začala sloužit jako prodejna instalatérských potřeb[16]). Z obytných budov se jednalo například o mezonetové domy na sídlišti Labská kotlina II. poblíž Obřího akvária.[6]

Vyhrál soutěž na přestavbu Pražského Předměstí v Hradci Králové.[3]

V závěru své kariéry spolupracoval se svým synem, Karlem Schmiedem mladším, mj. na budově digitálního planetária Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. Společně navrhli také nízkoenergetický bytový dům Kamil v Hradci Králové Podzámčí.[17]

Působení v Krkonoších

Hotel na Krausových boudách, původně Zotavovna ROH Pochodeň, později hotel Arnika, aktuálně Clarion Hotel

Jeho tvorba je spjatá také s Krkonošemi, s pohořím, které měl velmi rád. Z jeho tamních děl lze jmenovat hned několik rekreačních objektů, např. hotel Hanička[3] a zejména jeden z největších krkonošských hotelů – Zotavovnu ROH Pochodeň neboli rekreační areál Krausovy boudy ve Špindlerově Mlýně nad vodní nádrží Labská (lokalita Přední Labská).[4] Stavba má podobu tří stylizovaných horských štítů. V letech 1990 až 2010 bylo zařízení přejmenováno na hotel Arnika, od roku 2022 funguje pod názvem hotel Pinia. Projekt budov vznikl v roce 1976, k realizaci došlo mezi roky 1977 až 1981.[18]

Zotavovna Sklář v Harrachově[4] pro rekreaci ROH byla vybudována podle projektu z roku 1979 v letech 1985 až 1989. Jedná se o typické velkokapacitní zařízení nadstandardní úrovně skládající se ze tří různě tvarovaných propojených budov. Projekt počítal s kapacitou 300 lůžek pro ubytované a dalších 75 pohotovostních lůžek. Počítalo se rovněž se 40 lůžky pro zaměstnance a 2 byty. U stolů v jídelně bylo k dispozici 320 míst.[19]

Obřadní síň Hostinné

Schmied také navrhl obřadní síň (1978–1980) v Hostinném, umístěnou již na administrativním území obce Chotěvice. Podoba hřbitovní stavby má evokovat sepjaté lidské ruce obracející se k nebi.[3][20] Tento hlavní prvek, který zároveň tvoří zastřešení, byl vybudován z pohledového betonu. Čelní stěna je z opracovaného kamene a z velké části prosklená. Schmied navrhl stavbu včetně interiérového vybavení, které se jako cenná součást skulpturální architektury 70. let 20. století rovněž dochovalo.[21]

Po sametové revoluci se intenzivně podílel na přestavbě a dalším rozvoji Harrachova v Krkonoších. Vyhrál totiž architektonickou soutěž na nové pojetí centra města. Celý záměr se sice nepodařilo dokončit, řada prvků a budov však vznikla, a to včetně tzv. rotundy s restaurací a penzionem. Stál rovněž za podobou mnoha obytných budov a penzionů v lokalitě Klondajk, budov David sport, apartmánových domů v částech Nový Svět a lokalitě Hřebínky, hotelu Centrum, penzionů v Zákoutí. Podle jeho návrhu byl zrekonstruován Panský dům u sklárny[1], kde sídlí muzeum sklářství[22]. Participoval na tamním územním plánu.[1]

Ocenění

V roce 2018 obdržel jednu z výročních cen města Hradce Králové – Cenu dr. Františka Ulricha. V té době mu bylo 84 let a projektování se stále aktivně věnoval.[5]

Téhož roku u příležitosti sta let Československa a jeho architektury byl vyznamenán cenou Josipa Plečnika.[11]

Rodina

Jeho syn Ing. arch. Karel Schmied mladší je také architektem, jehož nejvýznamnějším projektem je digitální planetárium Hvězdárny a planetária v Hradci Králové.[6][23] Stavba, která je pojata jako UFO, byla otevřena v lednu 2015.[24]

Zajímavosti

V roce 1984 napsal u příležitosti 85. narozenin architekta Jana Rejchla v časopisu Architektura ČSR jeho medailonek.[25]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f SLAVÍK, Josef. Ing. arch. Karel Schmied (24. 12. 1934 – 5. 2. 2019). Harrachovský zpravodaj [online]. 2019 [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. 
  2. a b Aupark a křižovatka Koruna jsou ostudy Hradce, míní oceněný architekt. iDNES.cz [online]. 2018-04-24 [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. 
  3. a b c d e Laureáti výročních cen 2017. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. 
  4. a b c d Galerie Na Mostě - uskutečněné výstavy 2021 [online]. [cit. 2021-10-26]. Dostupné online. 
  5. a b Cenu dr. Františka Ulricha letos obdržel architekt Karel Schmied. www.hradeckralove.org [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  6. a b c d Architekt Karel Schmied: Gočárovi by se dnešní Hradec líbil, byl to vizionář. Hradecká Drbna - zprávy z Hradce a okolí [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  7. Jižní sídliště | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  8. Jan Zídka | Architekti | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  9. Internetové muzeum / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  10. ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Proměny zeleně v ulicích centra Hradce Králové. Regionální rozvoj mezi teorií a praxí [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. 
  11. a b Podchod u Centrálu – symbol města, nebo místo, které stále více chátrá?. Hradecká Drbna - zprávy z Hradce a okolí [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. 
  12. Hradec Králové - salon republiky [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-03. 
  13. Koželužská škola a vila ředitele | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  14. Jan Rejchl | Architekti | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  15. Architektura 489. Architektura 489 [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  16. Čtvrť u terminálu v Hradci je nevábná. Proměnu odstartuje bytový dům. iDNES.cz [online]. 2020-04-07 [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. 
  17. BD Kamil FATO. fato.cz [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. 
  18. Krausovy boudy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. 
  19. zotavovna ROH - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  20. VRABELOVÁ, Renata (ed.). Architektura 60. a 70. let 20. století v České republice [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. 
  21. hřbitovní obřadní síň Hostinné - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. 
  22. Harrachov: Nový Bor. www.novy-bor.cz [online]. [cit. 2021-12-07]. Dostupné online. 
  23. Ing. arch. Karel Schmied [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  24. Živá učebnice architektury, Europe Direct, Hradec Králové [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  25. SCHMIED, Karel. O jubilantovi... doc. dr. ing. akad. arch. Janu Rejchlovi. Architektura ČSR. Roč. 43, čís. 6, s. 280. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hostinne rozluckova sin.jpg
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Hostinné - hřbitov, rozlučková síň
Hotel Clarion, Labská, Krkonoše.jpg
Autor: Martin2035, Licence: CC BY 4.0
Hotel Clarion **** in Labská, Krkonoše mountains, Czech Republic in 2019
Hradec Králové, Farmaceutická fakulta UK a VLAJEP.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Hradec Králové. Akademika Heyrovského, Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy a Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně.