Karel Sedlák
| Karel Sedlák | |
|---|---|
_AI.jpg) | |
| Narození | 4. listopadu 1916 Pardubice |
| Úmrtí | 24. října 1942 (ve věku 25 let) Koncentrační tábor Mauthausen |
| Příčina úmrtí | popraven zastřelením |
| Bydliště | Krále Jiřího 962 (dnes Vršovická), Praha-Vršovice |
| Povolání | technický úředník |
| Choť | Soňa Poláková |
| Příbuzní | Alžběta Poláková roz. Weisbergerová (tchýně) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Sedlák (4. listopadu 1916 Pardubice – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl podporovatel výsadku Silver A, Anthropoid a Out Distance popravený nacisty.
Život a spolupráce s výsadky
Karel Sedlák se narodil 4. listopadu 1916 do rodiny Františka Sedláka a Marie Sedlákové, rozené Findejsové. Pracoval v Praze v pobočce Škodových závodů a byl římskokatolického vyznání. Byl ženatý se Soňou Sedlákovou, rozenou Polákovou. Jeho tchán byl jedním z ředitelů Škodových závodů.
Soňa a Karel Sedlákovi byli přátelé manželů Hany Krupkové a Václava a Krupky z Pardubic. Hana Krupková se prostřednictvím svojí kamarádky Taťány Hladěnové dostala do kontaktu s velitelem paravýsadku Silver A Alfrédem Bartošem, spolu se svým manželem začala členům tohoto výsadku pomáhat a do pomoci zapojila i manžele Sedlákovy. Ve svém bytě v ulici Krále Jiřího 962 v pražských Vršovicích (dnes již neexistující dům, na jehož místě dnes stojí zástavba z 50. let) ubytovávali Sedlákovi manžele Krupkovy a v první polovině roku 1942 zde přespal Alfréd Bartoš. Karel Sedlák dodával parašutistům zpravodajské informace. Před operací Canonbury v Plzni, do které byli zapojeni parašutisté ze skupin Out Distance, Anthropoid a Silver A.[1], dodal výsadkářům přesný popis továrny, jejích budov i jednotlivých provozů.
Zatčení a smrt
Sedlákovi byli zatčeni 26. června 1942 na základě toho, že Soňa Sedláková poslala do Pardubic ke Krupkovým zájemce o ilegální činnost. Bohužel ale nevěděla, že Krupkovi byli 17. června zatčeni gestapem. Rodina se pokoušela gestapo uplatit, což se nezdařilo. Zatčena byla i jeho tchyně Alžběta Poláková (* 14. 12. 1891). Z vazby na byli všichni deportováni do Malé pevnosti Terezín. Dne 29. září 1942 byli stanným soudem odsouzeni k trestu smrti, dne 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen zastřeleni.
Připomínka
- Jeho jméno (Sedlák Karel 4. 11. 1916), jméno jeho manželky (Sedláková Soňa roz. Poláková * 22. 4. 1921) a jméno jeho tchyně (Poláková Alžběta roz. Wissbergerová * 14. 12. 1891) je uvedeno na pomníku spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků, kteří byli popraveni v německém koncentračním táboře Mauthausenu. V lednu 2011 byl slavnostně odhalen na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.[2]
- Na chodník u Jiráskova náměstí čp. 1981/6 (před Tančícím domem, na nábřeží) byly umístěny tři tzv. kameny zmizelých (dlažební kostky s mosazným povrchem). Na kameni vpravo je následující text: "Zde žil Karel Sedlák, nar. 1916, zatčen 26. 6. 1942 za podporu výsadků Silver A. a Anthropoid, deportován do Terezína, popraven 24. 10. 1942 v Mauthausenu." Vedle tohoto kamene se nachází ještě další dva věnované jeho tchyni (která bydlela na blízkém Rašínově nábřeží, proto toto místo) a manželce.[3]
Galerie
Jeho manželka Soňa Sedláková
Hana Krupková, spolupracovnice Sedlákových
Václav Krupka, spolupracovník Sedlákových
Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze
Kameny zmizelých před Tančícím domem, Jiráskovo náměstí v Praze
Detail kamenu Karla Sedláka, Jiráskovo náměstí v Praze
Odkazy
Reference
- ↑ Na Škodovy závody cílil britský nálet. Operace Canonbury ale selhala. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-01-28]. Dostupné online.
- ↑ N, Resslova 9a 120 00 Praha 2 Česká republika 50° 4' 33 1932"; MAPY, 14° 25' 0 0336" EZobrazit na mapě: Google. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-07-20 [cit. 2025-01-28]. Dostupné online.
- ↑ N, Jiráskovo náměstí 1981/6 12000 Praha 2 Česká republika 50° 4' 31 6236"; MAPY, 14° 24' 51 0984" EZobrazit na mapě: Google. Soňa Sedláková, Jiráskovo náměstí čp. 1981/6. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2022-07-22 [cit. 2025-01-28]. Dostupné online.
Literatura
- JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3
- ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Sedlák na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Sanki 2010, Licence: CC BY-SA 4.0
Sloup se jmény obětí heydrichiády před kostelem sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici
_AI.jpg)
Soňa Sedláková (rozená Poláková; * 22. dubna 1921 Plzeň – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla podporovatelka výsadku Silver A, Anthropoid a Out Distance popravená nacisty.
.1940.gif)
Václav Krupka (* 31. května 1914 v Novém Bydžově - † 4. února 1994 v Praze) byl vojákem z povolání v prvorepublikové československé armádě. Po obsazení republiky, nastolení Protektorátu Čechy a Morava a rozpuštění armády byl pracovně zařazen do Východočeského elektrárenského svazu. Žil se svojí manželkou Hanou v Pardubicích. Jejím prostřednictvím se dostal do kontaktu s velitelem para-výsadku "Silver A" a spolu se svou ženou Hanou začal členům tohoto výsadku pomáhat. V literatuře faktu je zdůrazňována zejména Krupkova role pardubického ubytovatele velitele výsadku Alfréda Bartoše, ale nelze opomíjet fakt, že při setkání štábního kapitána Václava Morávka s Alfrédem Bartošem (dne 20. března 1942 ve 23.00 hodin) v Chotkových sadech (v Praze na Klárově) to byl právě ozbrojený Václav Krupka, kdo "jistil" Bartoše. Krupka a jeho manželka Hana se později dostali do rukou gestapa vinou parašutisty Karla Čurdy (příslušník výsadku Out Distance). Ten zradil své kamarády a gestapu prozradil i jména lidí, kteří výsadkářům pomáhali. Hana Krupková tehdy vsadila na své ženské vnady a "byla po vůli" vyšetřovateli - kriminálnímu radovi pražského gestapa Wilhelmu Schultzemu. Tím zachránila život sobě i svému manželovi, který se o tom dozvěděl až po skončení druhé světové války. Po druhé světové válce byla Hana Krupková několikrát vyslýchána, vězněna a za spolupráci s gestapem (působila za války jako konfidentka gestapa v jinonické továrně Walter) nakonec odsouzena ke třem letům žaláře. V květnu 1947 se Václav Krupka se svojí těhotnou manželkou rozvedl a dále pokračoval ve své kariéře vojáka z povolání. Při neúspěšném pokusu o emigraci do Německa se Hana Krupková dostala do hledáčku Státní bezpečnosti (StB) a důmyslnou "zpravodajskou" hrou byla nakonec přinucena (v únoru 1949) podepsat spolupráci s StB. Přibližně šest let (1955 až 1961) pracovala pro StB pod změněnou identitou jako Jana Králová v Dopravním podniku v Praze. Po srpnu 1968 legálně přesídlila do Spolkové republiky Německo (SRN) a provdala se tam. Její bývalý manžel Václav Krupka zemřel v roce 1994 v Praze. Hana Krupková - Šusterová zemřela v německém Puchheimu (na předměstí Mnichova) o tři roky později (1997).
Autor: Susankovav, Licence: CC BY-SA 4.0
kamen zmizelych Karel Sedlak, Jiraskovo namesti
.rok1941.gif)
Hana Krupková, rozená Zýková, (* 31. května 1921 Chotěboř – 16. dubna 1997 Puchheimu, Německo) byla česká odbojářka a důležitá spojka parašutistů. S manželem Václavem Krupkou (* 6. května 1914 Nový Bydžov - † 26. ledna 1994 Praha) udržovala spojení mezi velitelem paravýsadku Silver A v Pardubicích a parašutisty v Praze. Po druhé světové válce ji vydírala československá státní bezpečnost (StB). Po okupaci Československa spojeneckými vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 emigrovala do Spolkové republiky Německo. Fotografie z roku 1941, kdy bylo Haně Krupkové 20 let.
Karel Sedlák (* 4. listopadu 1916 Pardubice – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl podporovatel výsadku Silver A, Anthropoid a Out Distance popravený nacisty.
Autor: Susankovav, Licence: CC BY-SA 4.0
kameny zmizelých Polakova-Sedlakova-Sedlak, Jiráskovo náměstí