Karel Skorkovský

Dr. Ing. Karel Skorkovský
Narození17. dubna 1881
Humpolec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. září 1959 (ve věku 78 let)
Rokycany
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípodnikatel a stavební inženýr
Nábož. vyznáníČeskobratrská církev evangelická
PříbuzníJiří Skorkovský (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Skorkovský (17. dubna 1881, Humpolec[1]28. září 1959, Rokycany) byl český stavební inženýr a podnikatel, jehož firma se zaměřovala na železobetonové stavby. Jeho starším bratrem byl politik a redaktor Jiří Skorkovský.

Život

Vystudoval na Vysoké škole technické v Praze (dnešní ČVUT), kde roku 1904 získal titul inženýr, a do roku 1908 tam působil jako asistent prof. Josefa Šolína. V letech 1908–1910 cestoval a praktikoval po Evropě, roku 1909 obhájil titul doktora technických věd. Zajímal se také o letectví. V roce 1911 vydal knihu Řiditelné balony a létadla.[2] Založil firmu Pražská stavební a betonářská společnost, o rok později získal koncesi, později ji přejmenoval na Dr. Ing. Karel Skorkovský. Jeho firma se úspěšně rozvíjela a roku 1923 měla již pobočné závody v Brně a Bratislavě, a podílela se na mnoha významných stavbách, např. Paláce Lucerna, Paláce Adria, Veletržního paláce, Libeňského a Jiráskova mostu, Masarykových domovů v Krči, nebo Nákladového nádraží na Žižkově.[3]

Firma Dr. Ing. Karel Skorkovský byla jednou z hlavních firem, zabývajících se stavbou československého opevnění. Její zaměstnanec, Ing. Bechyně, vyvinul speciální recepturu portlandského cementu (nazývanou A cement), používanou při jejich stavbě. Tento typ cementu měl prodloužený počátek doby tuhnutí, díky čemuž bylo zajištěno dobré propojení jednotlivých vrstev betonu, a také se omezilo množství hydratačního tepla, vytvářeného při tuhnutí.[4] Po mnichovské dohodě společnost přišla o zakázky na opevnění, získala však zakázku na dálnici Praha-Brno, a na stavbu největšího československého obloukového dálničního mostu přes Šmejkalku u Senohrab. Stavba začala v roce 1939, v roce 1942 byla zastavena, a dokončena byla až v roce 1950. V roce 1948 byla firma znárodněna a včleněna do národního podniku Stavby silnic a železnic.

Karel Skorkovský zemřel v roce 1959.[5] Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu českobratrská evangelická církev v Humpolci
  2. Dostupné online
  3. Ottův slovník naučný nové doby, heslo Skorkovský Karel.
  4. MIKOLÁŠEK, Jakub. Tunel [online]. Česká tunelářská asociace ITA-AITES, z. s, 02.2012 [cit. 2019-02-10]. Dostupné online. 
  5. Budoucnost patří betonu. Euro.cz [online]. 2005-03-14 [cit. 2019-02-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Skorkovský Karel. Sv. 10, str. 1293

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Dr.Ing. Karel Skorkovský.jpg
Autor: PETR SKY, Licence: CC BY-SA 4.0
Dr.Ing. Karel Skorkovský