Karel Solařík

Karel Solařík
Narození27. února 1915
Krhová
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. března 2007 (ve věku 92 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolánímalíř, grafik a publicista
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Solařík (27. února 1915, Krhová29. března 2007, Praha) byl český akademický malíř a grafik. Většinu svého tvůrčího života prožil v Praze, ačkoli duševně zůstal stále spjat s Valašskem, zejména s Rožnovem pod Radhoštěm.

Život

Vyučil se malířem porcelánu v rožnovské dílně svého otce Karla Solaříka. V letech 1929–32 navštěvoval nepravidelně soukromou školu akademického malíře F. Hoplíčka v Olomouci.

V roce 1936 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, do školy prof. Maxe Švabinského. V roce 1939 musel kvůli válečným událostem studia přerušit a vrátil se do rožnovské dílny. Akademii dokončil po válce ve škole prof. Jakuba Obrovského.[1]

V roce 1945 se s rodinou trvale usadil v Praze na Smíchově. Věnoval se malbě na porcelán, zabýval se replikami významných středověkých i pozdějších výtvarných děl. V malbě a grafice se věnoval Praze, Valašsku, severním Čechám i jihočeským motivům. Významnou část jeho tvorby tvoří zátiší, menší díl představují portrétní a figurální malby. Část své tvorby věnoval Karel Solařík námětům ze svých cest – zejména z Itálie, Jugoslávie a Švýcarska.[1] Je také autorem nástěnné malby v kostele sv. Františka na pražském Chodově.

V malbě často experimentoval, jeho dílo bylo ovlivněno expresionismem a kubismem, později postimpresionismem. Jeho malířská tvorba se postupně uzavřela během šedesátých let, kdy její místo zaujala grafika. Od roku 1990 se věnoval psaní esejí.[1]

Svá díla vystavoval na mnoha místech v České republice i zahraničí.[2] Zemřel v březnu 2007 ve věku 92 let.

Osobní život

V roce 1942 se Karel Solařík oženil s Marií Barošovou z Vigantic u Rožnova pod Radhoštěm, s níž měl dvě dcery. Jeho bratrem byl akademický sochař Emil Solařík.

Výstavy

Autorské

  • 1978 - Karel Solařík: Grafika, Státní zámek a galerie Duchcov, Duchcov
  • 2005 - Karel Solařík: Malba, Galerie 5, Praha
  • 2014 - Karel Solařík: Poutník po krajinách lidské duše, Galerie Nová síň, Praha

Odkazy

Literatura

  • 1993 - Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2005 - Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2004 (XIV. Sh - Sr), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava

Reference

  1. a b c Akademický malíř Karel Solařík [online]. Solarik.eu. Dostupné online. 
  2. Ak. malíř Karel Solařík [1915-2007] [online]. Prostor - architektura, interiér, design [cit. 2014-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-16. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karel Solařík, signatura.jpg
Karel Solařík, signatura