Karel Stanislav

Karel Stanislav
Rodné jméno	Otmar Gatschä
Narození	16. listopadu 1907 Motyčín Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	5. prosince 1963 (ve věku 56 let) Praha Československo Československo
Pseudonym	Otmar Gatschä-Čestínský
Povolání	spisovatel, dramatik a publicista
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Karel Stanislav (16. listopadu 1907 Motyčín,^[1] dnes Kladno-Švermov – 5. prosince 1963, Praha^[2]), vlastním jménem Otmar Gatschä, byl český prozaik a dramatik. Podepisoval se též Otmar Gatschä-Čestínsky. Pseudonym Karel Stanislav, který používal od roku 1949, přijal později za své občanské jméno.^[3]

Život

Pocházel z rodiny pomocného úředníka. Vystudoval obchodní školu se zaměřením na družstevnictví a národní hospodářství. Praxi a teorii družstevnictví se pak dlouhodobě věnoval. Od roku 1924 pracoval ve Stavebním družstvu státních a jiných veřejných zaměstnanců v Praze-Bubenči a poté od roku 1926 až do roku 1946 v Obecně prospěšném stavebním a bytovém družstvu pro Vyšehrad. V letech 1926–1928 působil také jako redaktor finančně-hospodářského týdeníku Burzovní kurýr (od roku 1927 Hospodářský zpravodaj).^[3]

Publikovat začal velmi časné (zřejmě z existenčních důvodů).^[3] Šlo o nenáročné romány, povídky a novely se společenskou a milostnou tematikou a s napínavým, často až nepravděpodobným dějem, přičemž k této části svého díla se později nehlásil.^[3] Těsně před německou okupací se začal věnovat také práci pro rozhlas a v jeho tvorbě začaly sílit sociální a společensko-kritické motivy, které po únoru 1948 vedly až k psaní děl na tzv. společenskou objednávku zobrazujících ideologicky schematizované konflikty.^[3]

Aktivně se zúčastnil květnového povstání v roce 1945. Na revoluční schůzi Syndikátu českých spisovatelů a hudebnich skladatelů 15. května 1945 byl pro údajnou spolupráci s Němci ze Syndikátu vyloučen.^[4] (Od roku 1948 však svá díla pravidelně vydával a prorežimní tisk jeho dílo oceňoval.^[1]) Odjel na dlouhodobou brigádu do pohraničí. Od roku 1946 se pak věnoval pouze literatuře, neboť jeho těžká plicní choroba jej dovedla k trvalé invaliditě. Zaměřil se hlavně na psaní divadelních her řešících dobově aktuální problémy a napsal také několik pohádkových jednoaktových loutkových her pro děti s tradičními (a často aktualizovanými) pohádkovými motivy.^[3]

Dílo

Próza

• Trojí vítězství (1924), román, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
• V čem je štěstí (1927), povídka, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
• Smíření (1927), román, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
• Román Edvarda Běla (1928), obraz poválečného života pražského, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
• Budhova soška (1929), povídky, titulní s fantastickým námětem, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
• Poslední oběť (1930), povídky, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
• Kletba zlata (1930), román, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
• Město na pochodu (1943), sociální román z prostředí stavebnictví, jako Otmar Gatschä,
• Jak píšeme rozhlasovou hru? (1944), příručka, jako Otmar Gatschä,
• Svatohorské povídky (1948), jako Otmar Gatschä,
• Cesta do života (1954), povídky o mladých lidech,
• Spartakovci, aneb, 40 HP proti všem (1958), humoristická povídka, jakýsi "živočichopis" majitelů automobilů značky Spartak.

Rozhlasové hry

• Světová cena (1940),
• Srdce na zámek (1942),
• Poutník po hvězdách (1942),
• Štěstí naruby (1943),
• Bludný peníz (1943),
• Zulaja (1944),
• Sen o pravdě (1944),
• Akord svědomí (1948),
• Myší díra (1948),
• Doubravové (1948),
• Dvojí žár (1949),
• Nejkrásnější domeček (1949),
• Zvuk X (1957),
• Příběh deseti hodin (1960),
• Človíček (1963),
• Bez pozlátka (1964).

Divadelní hry

• Žlutá věž (1949),
• Stavěli zedníci (1950), původně jako rozhlasová hra Doubravové, komedie se satirickou kritikou nešvarů, roku 1951 přepracovaná verze s názvem Štika v rybníce,
• Kdo s koho? (1953), divadelní hra pro mládež,
• Cesta lososů (1954),
• Pohádka o zlém hajném (1955), pohádková jednoaktová loutková hra pro děti,
• Pohádka o nemocné princezně (1955), pohádková jednoaktová loutková hra pro děti,
• O třech sestrách (1956), pohádková jednoaktová loutková hra pro děti,
• Dům na rozcestí (1957), divadelní hra zobrazující postoje tzv. "včerejších lidí", tj. těch, kteří nepřijali socialismus,
• Omyl profesora Somola (1957),
• Janek hastrmánek (1957), pohádková jednoaktová loutková hra pro děti,
• Trojlístek z pohádek (1957), sborník, obsahuje loutkové hry O chytrém Honzovi, O třech sestrách a Jak švec chytal smrt.
• Návštěva nepřichází (1958), komedie se satirickou kritikou nešvarů,
• Honza a loupežnice 1958, pohádková hra,
• Čtyřlístek z pohádek (1960), sborník, obsahuje loutkové hry Pohádka o nemocné princezně, Janek hastrmánek, Tři přání a Pohádka o zlém hajném.
• Samota Nadějov (1962), drama zachycující proměny v pohraničí po osvobození
• Nebe za pár tisíc (1962)
• Dvě pohádky (1962), sborník, obsahuje loutkové hry Pohádka o nemocné princezně a Pohádka o zlém hajném.

Filmografie

Karel Stanislav byl autorem námětů filmů:

• Dom na rázcestí (1959, podle divadelní hry Dům na rozcestí, režie Vladimír Bahna, hlavní role Elo Romančík a Vlasta Fialová)
• Štika v rybníce (1951, podle divadelní hry Stavěli zedníci, režie Vladimír Čech, hlavní role Jaroslav Vojta a Lída Vendlová)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Stanislav
• http://www.legie.info/autor/2225-otmar-gatscha-cestinsky