Karel Starý starší

Karel Starý starší
Narození18. března 1843, 28. ledna 1843 nebo 11. března 1843
Heřmanův Městec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. října 1929 (ve věku 86 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Olomouci-Neředíně
BydlištěOlomouc
Národnostčeská
Povoláníarchitekt, stavitel
DětiKarel Starý mladší (architekt), Ludmila Stará (malířka)
PodpisKarel Starý starší – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Starý starší (11. března 1843 v Heřmanově Městci[1]22. října 1929 v Olomouci) byl český architekt a stavitel, autor a spoluautor mnoha obytných i veřejných budov na Moravě, především v Olomouci.

Život

Po celý život působil v Olomouci, kde navrhl značné množství staveb ve stylu historismu a secese. Jako architekt spolupracoval se stavebním podnikatelem Moritzem Fischerem. Jako stavitel spolupracoval s architekty Jakobem Gartnerem či Josefem Košem a je spoluautorem některých jejich realizací. Významně ovlivnil podobu Olomouce konce 19. století, je autorem většiny domů v tzv. Úřední čtvrti. Jeho syn Karel Starý mladší byl rovněž úspěšným architektem. Jeho dcera Ludmila Stará (provdaná Hofmanová-Hrubová-Nováková) byla malířkou.

Dílo v Olomouci

Národní dům v Olomouci, 1887–1888

Veškeré údaje čerpají ze soupisu díla podle Pavla Zatloukala.[2]

  • 1875: nájemní dům Anny Schmidtové, čp. 335, ul. Ostružnická 17;
  • 1877: nájemní domy v Mariánské ulici, čp. 845, 846, 848, ul. Mariánská 4, 6, 10;
  • 1878: nájemní dům Morize, Sigmunda a Ignaze Zweigových, čp. 486, ul. Pekařská 19;
  • 1878–1879: nájemní dům Josefa a Franzisky Johnových, čp. 20, Dolní nám. 46;
  • 1878–1879: nájemní dům Sigmunda a Berty Langerových, čp. 476, ul. Opletalova 8;
  • 1879: nájemní dům Karla a Apollonie Rossivalových, čp. 88, Havelkova 2;
  • Molitorův dům v Olomouci, Kosinova 874/7, 1890
    1882: nájemní dům Ústřední rolnické záložny, čp. 14, Horní nám. 17;
  • 1882–1890: Soubor nájemních domů pro Moritze Fischera v Dómské čtvrti: čp. 864, 865, 866, 867, 868, 869, 874, 875, 876, 879, 880, ul. Komenského 4, 6, 11, nábřeží Přemyslovců 8, 12, 14, tř. 1. máje 27, 29, Kosinova 3, 5, 7;
  • 1882–1890: Pöttingeum – jako stavebník a spoluautor spolu s Jakobem Gartnerem;
  • 1883–1898: Soubor vilových a nájemních domů v tzv. Úřední čtvrti, čp. 89, 90, 95, 101, 115, 116, 128, 133, 136, 137, 140, 158, 161, 164, 170, 171, 172, 173, 174, 175, 176, 180, 183, ul. Litovelská 1, 3, 5, 9, 11, 13, Krapkova 9, Svornosti 4, 5, 6, 7, 8, 9, 11, 17, Mozartova 10, 15, 17, 19, 21, 23, 25, Resslova 14;
  • 1885: vlastní vila, první dům v tzv. Úřední čtvrti; čp. 77, ul. Litovelská 7;
  • 1885: hostinec U Města Prahy (později kino Lípa), nároží tř. Svornosti a Litovelské;
  • 1887–1888: Národní dům (ul. 8. května 21) – jako stavebník a autor návrhu;
  • 1890: přestavba Petrášova paláce pro rodinu Ottahalových, čp. 410, Horní nám. 25;
  • 1891–1899: přestavby domů v Sokolské ulici, čp. 527, 528, 533, 540, 569, ul. Sokolská 4, 6, 16, 28, 31;
  • 1897: nájemní dům Heinricha Rupprechta, čp. 480, Pekařská 8;
  • 1900: nájemní dům Antonína Spáčila, čp. 673, ul. Hanáckého pluku 7;
  • 1900–1901: přístavba hotelu Národní dům, čp. 515, ul. 8. května 19;
  • 1900–1901: další výstavba v tzv. Úřední čtvrti, čp. 200, 204, 206, 207, 213, 217, 220, ul. Mozartova 14, Resslova 1, 10, 12, 13, 18, Krapkova 18;
  • 1901–1902: vlastní nájemní domy v tzv. Úřední čtvrti, čp. 225, 227, 232, 233, 234, 235, 237, 238, 239, ul. Resslova 5, 7, 9, 11; Mozartova 29, 31, 33, 35, 37;
  • 1901–1902: nájemní domy pro Moritze Fischera – čp. 663, 678-683, ul. Vídeňská 3, Javoříčská 4, 6, 8, 10, 12, Nešverova 2;
  • 1903: nájemní dům Franze Ottahala, čp. 412, ul. Švédská 6.

Odkazy

Reference

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1833-1853 v Heřmanově Městci , sign. 872, ukn 2267, str.493. Dostupné online.
  2. ZATLOUKAL, Pavel. Meditace o architektuře : Olomouc, Brno, Hradec Králové : 1815-1915. 1. vyd. Řevnice: Arbor Vitae, 2016. 515 s. ISBN 978-80-7467-100-5. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Starý starší na Wikimedia Commons
  • Zatloukal, Pavel: Příběhy z dlouhého století, Olomouc 2002 ISBN 80-85227-49-5, s. 285–292
  • Zatloukal, P., Černoušek, T., Šlapeta, V., Olomoucká architektura 1900-1950, Olomouc 1981, s. 5
  • Tichák, Milan: Vzpomínky na starou Olomouc, Olomouc 1997, ISBN 80-7198-184-2, s. 171–173
  • ZATLOUKAL, Pavel. Meditace o architektuře : Olomouc, Brno, Hradec Králové : 1815-1915. 1. vyd. Řevnice: Arbor Vitae, 2016. 515 s. ISBN 978-80-7467-100-5.

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karel Stary signature.JPG
Podpis českého architekta Karla Starého staršího (1843-1929)
Narodni dum Olomouc.JPG
Autor: Jan Jeništa, Licence: CC BY-SA 3.0
Národní dům v Olomouci od architekta Karla Starého staršího
Molitorův dům v Olomouci.jpg
Autor: Jan Jeništa, Licence: CC BY-SA 4.0
Nájemní dům postavený v roce 1890 podle návrhu Karla Starého st. pro stavebního podnikatele Moritze Fischera, Kosinova 874/7, nábř. Přemyslovců, Olomouc.