Karel Stecker

Karel Stecker
Základní informace
Narození	22. ledna 1861 Kosmonosy Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	13. března 1918 (ve věku 57 let) Mladá Boleslav Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánry	klasická hudba a duchovní hudba
Povolání	muzikolog, hudební skladatel, varhaník, hudební pedagog, učitel a hudební teoretik
Nástroje	varhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Stecker (22. ledna 1861 Kosmonosy^[1] – 13. března 1918 Mladá Boleslav^[2]) byl český hudební teoretik, pedagog, varhaník a skladatel.

Život

Maturoval na gymnáziu v Mladé Boleslavi. Studoval na Právnické fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Po dvou letech přešel na fakultu filosofickou, kde byl mimo jiné žákem Josefa Durdíka a Otakara Hostinského. Souběžně studoval na Varhanické škole, kterou ukončil v roce 1882 státními zkouškami.

V roce 1885 se stal na Varhanické škole učitelem praktických předmětů a hry na varhany. Kromě toho působil jako varhaník a ředitel kůru v kostele svaté Voršily a jako učitel zpěvu v dívčí škole řádu Voršilek. V roce 1888 byl jmenován univerzitním lektorem. O rok později došlo ke sloučení Varhanické školy s Pražskou konzervatoří a Stecker se stal na této škole profesorem skladby, dějin hudby a hry na varhany.

Steckerovy první skladby i veřejná vystoupení jako výkonného umělce byly obecenstvem i kritikou příznivě přijaty. Zejména byly vysoce hodnoceny jeho skladby chrámové. Nicméně největších úspěchů dosáhl jako hudební teoretik, kritik, spisovatel a hudební pedagog. Vychoval celou generaci českých hudebních skladatelů a výkonných umělců. Jeho žáky byli např.: Ludvík Čelanský, Otakar Šín, Václav Juda Novotný, Hanuš Svoboda, Bohuslav Martinů, František Lhotka, Jaroslav Křička, Josef Suk starší, Emil Axman a mnoho dalších. Jeho Všeobecný dějepis hudby je první českou vědecky fundovanou prací v tomto oboru.

Zemřel svobodný, na zkornatění tepen, v Mladé Boleslavi.^[2]

Dílo

Muzikologické spisy

• Nauka o hudební komposici (1884)
• Kritické příspěvky k některým sporným otázkám vědy hudební (1889, v německém překladu 1890)
• Všeobecný dějepis hudby I. a II. (1892, 1903)
• Nauka o nethematické improvisaci varhanní (1904)
• Formy hudební (1905)

články publikované v odborném tisku (výběr)

• O zápovědi kvintové v harmonii (1886)
• O akordech alterovaných (1895–96)
• O akordu nónovém, undecimovém a tercdecimovém (1899)
• O příčnosti harmonické (1907)
• O moderní harmonii (1911)

Dále publikoval velké množství kritických studií, životopisných a příležitostných článků. Byl rovněž autorem a redaktorem hudebních hesel v Ottově slovníku naučném.

Hudební dílo

Chrámové skladby (vydané tiskem)

• Missa solemnis op. 3
• Missa pro defunctis op. 21
• Missa pastoralis
• Missa dominicalis op. 22
• 3 sbírky motet
• Koleda (směs vánočních písní)

Řada dalších skladeb zůstala v rukopise.

Světské skladby

• Varhanní sonáta op. 1
• Deset písní op. 5
• Květy lásky op. 9
• Písně milostné op. 14 (na slova Jana Nerudy)
• Tři romance pro housle a klavír op. 7
• Smyčcový kvartet op. 4

Odkazy

Reference

Literatura

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 610
• Cyril Sychra: Karel Stecker. Hudební matice Umělecké besedy, 1948, edice: Profily českých hudebníků; sv. 8

Externí odkazy

• Autor Karel Stecker ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Stecker