Karel Stloukal
PhDr. Karel Stloukal | |
---|---|
Narození | 2. listopadu 1887 Zlín Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 19. listopadu 1957 (ve věku 70 let) Praha Československo |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Povolání | pedagog, spisovatel, historik |
Zaměstnavatel | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Děti | Milan Stloukal |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Karel Stloukal (2. listopadu 1887 Zlín[1] – 19. listopadu 1957 Praha) byl moravský pedagog, spisovatel, historik, archivář a redaktor s širokým spektrem působnosti.
Život a dílo
Narodil se Josefě Stloukalové (1856/1857), vdově po Josefu Ondrášíkovi (1838/1839), který zemřel r. 1884. Měl dva sourozence: Stanislava (1890) a Ludmilu (1895). 7. 12. 1912 si změnil příjmení na Zlínský, které ale používal jen krátce.[1] Oženil se s Miladou Cimlerovou, se kterou měl syna Milana (1931).[2]
Gymnázium absolvoval v Kroměříži, v letech 1906–1911 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (dizertační práce Karel z Lichtenštejna a jeho účast ve vládě Rudolfa II.)[3]
Od října 1913 do června 1914 byl vyslán do Říma, kde se věnoval zpracování archiválií papežského archivu.[4] Byl ředitelem archivu Národního muzea, psal jeho dějiny.[2]
V počátcích své badatelské práce se zaměřil především k období přelomu 16. a 17. století. Jako svou první knihu roku 1912 vydal studii Karel z Lichtenštejna a jeho účast na vládě Rudolfa II. (1569–1607), Již roku 1921 se projevil jako popularizátor české historie v knize Bílá Hora a Staroměstské náměstí. Dále se zabýval osobností Rudolfa II., rodinným archivem Ditrichštejnů, Lichtenštejnů či problematikou papežské politiky. Vrcholem této etapy byla studie z novodobé diplomatiky Česká kancelář dvorská 1599–1608. V dalším období Stloukal zkoumal dobu bělohorskou, poté 19. století, kde se zaměřil na osobnost Františka Ladislava Riegera. Čerpal z jeho rodinné pozůstalosti, uspořádal archivní fondy Riegrovy a Palackého rodiny a zabýval se například Riegrovou rolí při budování Národního divadla či vydáváním rodinných dopisů a listů. Tuto badatelskou etapu shrnul v knize Legenda o budovatelích Národního divadla.
Dalším okruhem jeho působnosti byly moderní dějiny československé. Vstoupil do Československé národní demokracie (ČsND). Byl členem Historického klubu, v němž často přednášel o historii i současné politice. Své osobní reflexe publikoval například v časopise Legie. R. 1935 přestoupil k čsl. socialistům. Působil rovněž jako člen pražské zednářské lóže "Dvacátý osmý říjen".[5][6]
Přednášel na katedře českých dějin Filozofické fakulty Karlovy Univerzity, kde habilitoval. Zejména pro školní účely napsal Dějiny československé v hlavních obrysech. Širší veřejnosti se představil knihou Královny, kněžny a velké ženy české a jejím pokračováním Eliška Rejčka, hradecká královna.
Po zatčení gestapem 1. září 1939 byl uvězněn nejprve v Praze na Pankráci a 11. září převezen do koncentračního tábora v Dachau[7], ze kterého se vrátil s podlomeným zdravím.
Jako demokrat masarykovského ražení byl po Vítězném únoru v roce 1948 penzionován a omezován v pedagogické i publikační činnosti. V roce 1949 vydal svou poslední popularizační knihu Dvojí tvář doby Karlovy o historii vlády Karla IV. a v témže roce jako editor uzavřel dlouho připravovaná regesta vatikánských archiválií českého původu z období vlády papeže Řehoře XI. pod titulem Acta Gregorii XI, pontificis romani (1370–1378) v edici Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia.
Zabýval se rovněž historií svého rodiště, k oslavám výročí založení města roku 1947 vydal studii 550 let města Zlína. Rozsáhlé dílo s názvem Dějiny města Zlína ale již nevyšlo.[8]
V Praze XI bydlel na adrese Křížkovského 1.[2] Jeho syn, antropolog Milan Stloukal byl v letech 1988–2000 ředitelem Národního muzea v Praze.
Dílo
Spisy
- Římská otázka – Praha: vlastním nákladem,
- Karel z Lichtenštejna a jeho účast ve vládě Rudolfa II. (1569–1607) – Praha: v. n., 1912
- Bílá Hora a Staroměstské náměstí – Praha: Státní nakladatelství, 1921
- Dějiny československé v hlavních obrysech: historický náčrt – Karlín: Vesmír, 1923
- Papežská politika a císařský dvůr pražský na předělu XVI. a XVII. věku – Praha: FF UK, 1925
- Z diplomatických styků mezi Francií a Čechami před Bílou horou – Praha: 1926
- Počátky nunciatury v Praze: Bonhomini v Čechách v letech 1581–1584 – Praha: Klub historický, 1928
- O smyslu českých dějin – Praha: s. n., 1929
- Sv. Václav a svatováclavská idea v našich dějinách: 929–1929 – Praha: Politický klub ČsND.
- Československý stát v představách T. G. Masaryka za války: ke dni 7. března 1930 – Praha: Politický klub ČsND, 1930
- Portrét Rudolfa II. z roku 1600 – Praha: s. n., 1930
- Práce Československého ústavu historického v Římě na výzkumu nunciatur – Praha: s. n., 1930
- Akta o volbě a jmenování nejvyšších úředníků moravských z počátku XVII. století – Praha: s. n., 1931
- Česká kancelář dvorská 1599–1608: pokus z moderní diplomatiky – Praha: ČAVU, 1931
- Sborník Gustava Fridricha – Praha: s. n., 1931
- Sborník prací věnovaných Janu Bedřichu Novákovi k šedesátým narozeninám 1872–1932 – Praha: s. n., 1932
- George Washington, šampion svobody a demokracie: proslov Dr. Karla Stloukala na setkání k dvoustému výročí narození George Washingtona, které pod záštitou prezidenta Masaryka uspořádal Americký institut na Staroměstské radnici v Praze, dne 22. února 1932
- 7. mezinárodní kongres věd historických ve Varšavě – Praha: v. n., 1933
- Doba bělohorská a Albrecht z Valdštejna: sborník osmi statí – napsali Miloslav Hýsek; František Martínek, František Roubík, Karel Stloukal, Otakar Stloukal; uspořádal Jaroslav Prokeš. Praha: Výbor výstavy, 1934
- Fr. Lad. Rieger a průmyslová jednota v prvních letech absolutismu – Praha: v., n., 1934
- Legenda o budovatelích Národního divadla – Praha: v. n., 1935
- Museum Fr. Palackého a Fr. Lad. Riegra – napsali Karel Stloukal a Josef Richard Marek. Praha: Palackého museum, 1935
- Idea českého státu v době Boleslava I. a II. – Praha: s. n., 1936
- Zrození ideje českého státu – Svatý Václav – Praha: s. n., 1936
- Idea Československého státu u Františka Palackého – Praha: s. n., 1936
- Národní idea v dějinách – Praha: Legie, 1936
- Dějiny lidstva od pravěku k dnešku. Díl třetí. Základy středověku – Jaroslav Bidlo, Josef Cibulka, Václav Chaloupecký, Josef Macůrek, Josef Schránil, Karel Stloukal, Josef Šusta, Felix Tauer; hlavní redaktor Josef Šusta. Praha: Melantrich, 1937
- Louis Eisenmann – Praha: 1937
- Hlavní proudy v současné historiografii – Praha: v. n., 1938
- VIII. mezinárodní kongres věd historických v Curychu – Praha: s. n., 1938
- Dokument: Výzva Československé společnosti historické k historikům francouzského národa – Praha: Historický klub,
- Eliška Rejčka: hradecká královna – Hradec Králové: Městské historické museum, 1942
- Vědecký dějepis a historický román – 1944
- Na rozhraní věků: čtyři stati z velkých dnů – Praha: Athos, 1946
- 550 let města Zlína – Zlín: Místní osvětová rada, 1947
- Dva problémy z městských dějin moravských – 1947
- Jaroslav Goll: dokument: První sjezd slovenských historiků – Praha: Historický klub, 1947
- O studiu dějepisu – Praha: Historický klub, 1947
- Před třiceti lety: k výročí Projevu českých spisovatelů z května 1917 – Praha: Josef Richard Vilímek, 1947
- Význam roku 1848 – s. n., 1947
- Dvojí tvář doby Karlovy – Praha: s. n., 1949
Jiné
- Náčrt z manévrů – in: Čas 15. 12. 1911, s. 2
- Československá jednota a Rothermerova akce: řeči a projevy Pátera Andreje Hlinky, Antonína Hajny, evangelického biskupa Samuela Zocha, poslance Gejzy Reháka a básníka Martina Rázuse pronesené na Slovanském ostrově dne 15. září 1927 – napsal předmluvu; k tisku připravil Josef Folprecht. Praha Politický klub ČsND, 1928
- Riegrův památník: vydaný u příležitosti slavnosti odhalení pomníku Dr. Fr. Lad. Riegrovi v jeho rodném městě Semilech dne 8. měsíce července 1928 – redigoval. Semily: Sdružení přátel F. L. Riegra, 1928
- Masarykova práce: sborník ze spisů, řečí a projevů prvního presidenta československé republiky – k jeho osmdesátým narozeninám sestavili J. B. Kozák, V. K. Škrach, K. Stloukal. Praha: Státní nakladatelství, 1930
- Rodinné listy Františka Palackého dceři Marii a zeti F. L. Riegrovi – vydal. Praha: Politický klub ČsND, 1930
- Po stopách národního vědomí české šlechty pobělohorské – Jan Muk; napsal úvod, Praha: Politický klub ČsND, 1931
- Milostné dopisy F. L. Riegra a Marie Palacké – vydal. Praha: František Topič, 1932
- Den osvobození: vůdcové, myšlenky, činy: řeč Dr. Josefa Scheinera k 13. výročí samostatnosti – z pozůstalého rukopisu Josefa Scheinera otiskl a opatřil úvodem. Politický klub ČsND, 1934
- Tvůrcové dějin: čtyři tisíciletí světových dějin v obrazech dob a osobností. První díl, Starověk – redigoval. Praha: Leopold Mazáč, 1934
- Tvůrcové dějin: čtyři tisíciletí světových dějin v obrazech dob a osobností. Druhý díl, Středověk – redigoval; přeložil Václav Vitinger. Praha: L. Mazáč, 1934
- Sto let Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách 1833–1933: sborník statí o vzniku, vývoji a působení Jednoty Průmyslové – za redakce B. Mansfelda a K. Stloukala. Praha: v. n., 1934
- Tvůrcové dějin: čtyři tisíciletí v obrazech dob a osobností. Třetí díl, Novověk – redigoval; přeložil V. Vitinger; ilustroval a obálku navrhl A. V. Hrska. Praha: L. Mazáč, 1935
- Tvůrcové dějin: čtyři tisíciletí v obrazech dob a osobností. Čtvrtý díl, Přítomnost. Část 1 – redigoval; přeložil V. Vitinger. Praha: L. Mazáč, 1936
- Tvůrcové dějin: čtyři tisíciletí v obrazech dob a osobností. Pátý díl, Přítomnost. Část 2 – redigoval; přeložil V. Vitinger. Praha: L. Mazáč, 1936
- Svatováclavský sborník: na památku 1000. výročí smrti knížete Václava Svatého. II, Svatováclavská tradice. Svazek 3. Hudební prvky svatováclavské – Dobroslav Orel; redigovali Karel Guth, Jan Kapras, Antonín Novák, Karel Stloukal za spolupráce Viléma Krema; iniciálu nakreslil Cyril Bouda. Praha: Výbor pro oslavu, 1937
- Tvůrcové dějin: čtyři tisíciletí světových dějin v obrazech dob a osobností: rejstřík k dílu I.–V. – vydal Peter Richard Rohden; redigoval Karel Stloukal; s použitím výpisů V. Vitingra zredigoval, doplnil a historickými daty opatřil Edgar Theodor Havránek. Praha: L. Mazáč,1937
- Svatováclavský sborník: na památku 1000. výročí smrti knížete Václava Svatého. II, Svatováclavská tradice. Svazek 2, Prameny X. století legendy Kristiánovy o Svatém Václavu a Svaté Ludmile – Václav Chaloupecký; redigovali Karel Guth, Jan Kapras, Antonín Novák, Karel Stloukal za spolupráce Viléma Kremra; iniciálu nakreslil Cyril Bouda. Praha: Výbor pro oslavu, 1939
- Královny, kněžny a velké ženy české – sestavil. Praha: J. R. Vilímek, 1941
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 421.
- ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity III. (1908–1916). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online.
- ↑ Zprávy zemského archivu Království českého. 1918, s. 336.
- ↑ Archivovaná kopie. www.freeglobe.cz [online]. [cit. 2017-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-18.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2022-08-12]. Dostupné online.
- ↑ Karel Stloukal, Historie mého života: skutečnost poněkud zbásněná, Praha 2012
- ↑ PELUNĚK, Lukáš F. Dějiny města Zlína – historiografický odkaz Karla Stloukala. In Historik a jeho dílo. Olomouc 2015.
Literatura
- Karel Stloukal, práce z obecných dějin a historické metodologie [rukopis] – Věra Selzerová. 1972
- Medailónky osobností našeho regiónu – Tatiana Kalinová [František Bartoš; Petr Denk; Josef Čižmár; Alois Hába; Vladimír Hroch; Leoš Janáček, Zdeněk Kovář; Jaroslav Kvapil; Stanislav Mikuláštík; Vítězslav Mikulíček, Ivo Odehnal; Karel Pekárek; Karel Stloukal; T. Svatopluk; Hermína Týrlová; Antonín Václavík; František Veselý; Karel Zeman; Vladimír Karfík; František Táborský; Jan Kotěra; Miroslav Lorenc; Bohumír Jaroněk; Alois Jaroněk]. Gottwaldov: Okresní knihovna, 1984
- Gottwaldovsko od minulosti k současnosti. 9. svazek, 1987: [Historie mého života – Karel Stloukal; Panu profesorovi s úctou – Josef Polišenský; Historik Zlína Karel Stloukal – Zdeněk Pokluda; Kapitoly z dějin Zlína (I–VIII) – Zdeněk Pokluda] – Gottwaldov: Okresní archiv, 1987
- Spor o smysl českých dějin. [1], 1895–1938 [Josef Pekař; Emanuel Rádl; Jan Slavík; Karel Stloukal; František Xaver Šalda; Jindřich Vančura; Jaroslav Werstadt; Josef Kaizl; Tomáš Garrigue Masaryk; František Michálek Bartoš; Jan Blahoslav Čapek; Josef Ludvík Fischer; Jan Herben; Jiří Jareš; Kamil Krofta; Karel Kupka; Josef Konstantin Miklík; Zdeněk Nejedlý] – sestavil Miloš Havelka. Praha: Torst, 1997
- HOFFMANNOVÁ, Jaroslava; PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha: Libri, 2000. 830 s. ISBN 80-7277-023-3. Kapitola Stloukal Karel, s. 597.
- SULITKOVÁ, Ludmila, Archivnictví a spisová služba, ÚJEP Ústí nad Labem 2014
- Karel Stloukal: profesor obecných dějin – Bohumil Jiroušek. České Budějovice: Halama, 2014
- PELUNĚK, Lukáš F. Dějiny města Zlína – historiografický odkaz Karla Stloukala. In Historik a jeho dílo. Olomouc 2015.
- STLOUKAL, Karel. Historie mého života: skutečnost poněkud zbásněná. Praha: Casablanca, 2012. 311 s., [4] s. obr. příl. ISBN 978-80-87292-20-4.
Externí odkazy
- Autor Karel Stloukal ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Stloukal
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“