Karel Stránský

JUDr. Karel Stránský
Promoční fotografie z roku 1922
Promoční fotografie z roku 1922
Narození5. října 1898
Obříství
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. dubna 1978 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníprávník
DětiJiří Stránský
Příbuzní
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Stránský (5. října 1898 Obříství14. dubna 1978 Praha) byl český právník a sokolský funkcionář.

Život

Vystudoval arcibiskupské gymnázium a právnickou fakultu a věnoval se právnické praxi. Stal se starostou malostranského sokola, jehož členy byli i Tomáš Garrigue Masaryk nebo Edvard Beneš.

Oženil se s Boženou Malypetrovou, dcerou politika Jana Malypetra, se kterou měl čtyři syny, z nichž se tři dožili vyššího věku. Manželem jeho sestřenice Juliany Marie[1] byl Antonín Benjamin Svojsík, zakladatel českého skautingu, který svůj program testoval právě na tělesně zdatném Karlu Stránském.

Jako sokolský funkcionář byl Stránský v roce 1941 zatčen a odvezen do Terezína a později do Osvětimi. Ještě před svým propuštěním na základě amnestie při Hitlerových narozeninách stihl v Osvětimi (kde pobýval pod vězeňským číslem 25625) navázat spolupráci s Witoldem Pileckým, polským armádním důstojníkem vedoucím táborovou konspiraci vězňů známou jako Svaz vojenské organizace (ZOW – Związek Organizacji Wojskowej).[2] Stal se tak jedním z jejích prvních pomahačů nepolského původu.[2]

V době heydrichiády byl zadržen znovu a podle pozdějšího vyprávění jeho manželky mu tehdy bezprostředně hrozil trest smrti. Musel se ale vystěhovat z Prahy a znovu ho nucené vystěhování postihlo v 50. letech po dvouletém věznění v komunistickém táboře nucených prací. Do hlavního města vrátil až na konci 50. let a pracoval jako podnikový právník v Tesle Holešovice.

Jeho synové se stali obětí komunistické perzekuce, dva z nich, Petr a Jan, odešli za svobodou do Švýcarska, zatímco Jiří Stránský po pobytu v žaláři zůstal v Československu a postupně se začal věnovat i spisovatelské činnosti. Karel Stránský podnikal na konci 50. let kroky na jeho očištění.

Odkazy

Reference

  1. Juliana Marie Svojsík (Stránský), SaG. Geni.com, [cit. 2023-02-10]. Dostupné online.
  2. a b CYRA, Adam. Dobrovolným vězněm v Osvětimi : neobyčejný život Witolda Pileckého. Líbeznice : Víkend, 2013. 400 s. ISBN 978-80-7222-877-5.

Externí odkazy

Literatura

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karel Stransky (1898 1978) vezenske B.png
JUDr. Karel Stránský (* 5. října 1898 Obříství – 14. dubna 1978 Praha) byl advokátem a sokolským funkcionářem – starostou Sokola v Praze na Malé Straně. Také byl druhým náměstkem Sokolské župy Podbělohorské. Za protektorátu se účastnil domácího odboje. V rámci Akce Sokol byl zatčen gestapem 8. října 1941 a vězněn (až do 5. prosince 1942) v policejní věznici gestapa v Malé pevnosti Terezín. V pražské pankrácké věznici byl držen od 5. prosince 1941 do 14. ledna 1942. Odtud byl deportován dne 5. ledna 1942 do koncentračního tábora Osvětim. Odtud byl propuštěn 2. června 1942. Po návratu z koncentračního tábora v Osvětimi se znovu zapojil (v organizaci Bílý lev) do II. odboje. Po únoru 1948 byl zatčen a komunistickým režimem odsouzen ke dvěma letům nucených prací. V roce 1968 byl rehabilitován.
Karel Stransky (1898 1978) Foto Year 1922.jpg
JUDr. Karel Stránský (* 5. října 1898 Obříství – 14. dubna 1978 Praha) byl advokátem a sokolským funkcionářem – starostou Sokola v Praze na Malé Straně. Také byl druhým náměstkem Sokolské župy Podbělohorské. Za protektorátu se účastnil domácího odboje. V rámci Akce Sokol byl zatčen gestapem 8. října 1941 a vězněn (až do 5. prosince 1942) v policejní věznici gestapa v Malé pevnosti Terezín. V pražské pankrácké věznici byl držen od 5. prosince 1941 do 14. ledna 1942. Odtud byl deportován dne 5. ledna 1942 do koncentračního tábora Osvětim. Odtud byl propuštěn 2. června 1942. Po návratu z koncentračního tábora v Osvětimi se znovu zapojil (v organizaci Bílý lev) do II. odboje. Po únoru 1948 byl zatčen a komunistickým režimem odsouzen ke dvěma letům nucených prací. V roce 1968 byl rehabilitován.
Karel Stransky (1898 1978) vezenske C.png
JUDr. Karel Stránský (* 5. října 1898 Obříství – 14. dubna 1978 Praha) byl advokátem a sokolským funkcionářem – starostou Sokola v Praze na Malé Straně. Také byl druhým náměstkem Sokolské župy Podbělohorské. Za protektorátu se účastnil domácího odboje. V rámci Akce Sokol byl zatčen gestapem 8. října 1941 a vězněn (až do 5. prosince 1942) v policejní věznici gestapa v Malé pevnosti Terezín. V pražské pankrácké věznici byl držen od 5. prosince 1941 do 14. ledna 1942. Odtud byl deportován dne 5. ledna 1942 do koncentračního tábora Osvětim. Odtud byl propuštěn 2. června 1942. Po návratu z koncentračního tábora v Osvětimi se znovu zapojil (v organizaci Bílý lev) do II. odboje. Po únoru 1948 byl zatčen a komunistickým režimem odsouzen ke dvěma letům nucených prací. V roce 1968 byl rehabilitován.
Karel Stransky (1898 1978) vezenske A.png
JUDr. Karel Stránský (* 5. října 1898 Obříství – 14. dubna 1978 Praha) byl advokátem a sokolským funkcionářem – starostou Sokola v Praze na Malé Straně. Také byl druhým náměstkem Sokolské župy Podbělohorské. Za protektorátu se účastnil domácího odboje. V rámci Akce Sokol byl zatčen gestapem 8. října 1941 a vězněn (až do 5. prosince 1942) v policejní věznici gestapa v Malé pevnosti Terezín. V pražské pankrácké věznici byl držen od 5. prosince 1941 do 14. ledna 1942. Odtud byl deportován dne 5. ledna 1942 do koncentračního tábora Osvětim. Odtud byl propuštěn 2. června 1942. Po návratu z koncentračního tábora v Osvětimi se znovu zapojil (v organizaci Bílý lev) do II. odboje. Po únoru 1948 byl zatčen a komunistickým režimem odsouzen ke dvěma letům nucených prací. V roce 1968 byl rehabilitován.