Karel Sup

Karel Sup
Narození27. ledna 1897
Velká nad Veličkou, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. března 1973 (ve věku 76 let) nebo 20. září 1973 (ve věku 76 let)
Velká nad Veličkou, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
VzděláníAkademie výtvarných umění v Praze
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř, grafik a učitel
HnutíHorňácká skupina
OvlivněnýMikoláš Aleš
PodpisPodpis
Citát
„Ani jediný den bez čárky.“
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Sup (27. ledna 1897, Velká nad Veličkou[1]20. března 1973, Velká nad Veličkou) byl český malíř, grafik a učitel.

Život

Karel Sup se narodil ve Velké nad Veličkou v rodině zemědělce Josefa Supa a jeho ženy Kateřiny rodem Čambalové.[1] Karel byl nejstarším z pěti dětí. Rodiče dali všechny své děti studovat. Karel studoval Arcibiskupský seminář a gymnasium v Kroměříži, Reálné gymnasium ve Strážnici, Písemný kurz u Ferdinanda Matthiase Zerlachera ve Vídni za první světové války a Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval u Josefa Loukoty, Vlaho Bukovaca, Franze Thieleho a Jakuba Obrovského.

V době první světové války šel Karel Sup bojovat spolu se svým otcem a bratrem Josefem na italskou frontu. V této době se o celé hospodářství starali dva nejmladší bratři (zhruba ve věku 10, 11 let). Po návratu z války v roce 1918 pokračuje Karel ve studiu a stává se akademickým malířem, následně pedagogem.

Sup působil za svého života jako učitel na několika místech. V Jihlavě, Modře, Lučenci na Slovensku, Olomouci (odchod ze Slovenska vlivem politické situace v roce 1939) a znovu v Olomouci, kam se vrátil po činnosti v Kroměříži a Třebíči (působil jako učitel kreslení a matematiky na gymnáziu[2]), a to po roce 1945, kdy pracuje v Horce na Moravě jako učitel kreslení. Roku 1958 odešel do důchodu a trvale se usídlil ve Velké nad Veličkou na Strážné Hůrce, kde se po zbytek života věnoval zejména malbě.

Tvorba

V malbě se věnoval především krajině, portrétu a figuře nejčastěji s folklórními náměty. V jeho tvorbě dochází k zřejmému vývoji, který graduje od individualismu a samorostlého podání k preciznímu realismu a romantizaci námětů. Na tento vývoj měla samozřejmě vliv celá řada zahraničních studijních cest (Německo, Rakousko, Francie). Karel Sup těžil z přírodních i lidových pramenů svého rodiště, folklorní motivy mu byli blízké, ať už sledujeme díla ryze horňáckých námětů, hanáckých (portrét Hanačka) či slovenských. Jeho práce se někdy vyznačuje jistou světelnou pasivitou, večerní krajiny, těžké nálady, dusno, napětí před bouří. Figurální motivy se věnují hudcům, tanečníkům, lidovým zvyklostem, jarmarkům a živému dění. Postupem času jasně postřehneme odklon od akademismu i ostatních vnějších vlivů, Sup se uzavírá a stahuje, malba ztrácí na dynamice, tahy štětce se navzájem rozmazávají a malba získává pastelový charakter s několika ostrými detaily, většinou drapérie. Supovým dílem se zabývali zejména jeho blízcí přátelé a autoři, kteří jej osobně znali (Mojmír Hanuš, Jindřich Uher, Jan Kříž).

Lidé, které Karel Sup výtvarně ovlivnil či přímo vyučil – Karel Benedík z Kozojídek (Benedíkova vila ve Veselí nad Moravou), František Cundrla ze Strážnice, Miloslav Dočkal z Bělkovic, Belžík a mnozí jiní.

Odkazy

Reference

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Velká nad Veličkou
  2. Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 39. 

Literatura

  • Sesbíráno z rozhovorů s Julií Supovou, Jitkou Garšicovou, Mojmírem Hanušem, Miloslavem Dočkalem
  • Mojmír Hanuš, Strážná Hůrka, 1940
  • Mojmír Hanuš, Prameny k poznání osobnosti a díla Karla Supa (osobní korespondence)
  • Umělecká revue VERAIKON, ročník XV, 1929, sešit 6
  • 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2005 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2005 (XV. St – Šam), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Karel Sup.png
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Karel Sup
Karel Sup signatura.jpg
Karel Sup signatura