Karel Svoboda (výsadkář)

Karel Svoboda
Karel Svoboda
Narození	18. října 1912 Slaný Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. dubna 1982 (ve věku 69 let) Praha Československo Československo
Národnost	Češi
Povolání	voják a výsadkář
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Svoboda (18. října 1912, Slaný^[1] – 3. dubna 1982, Praha) byl československý voják a příslušník výsadku Wolfram.

Narodil se 18. října 1912 ve Slaném. Otec Karel byl majitelem sodovkárny, matka Aloisie, rozená Ziková, byla v domácnosti. Měl jednu sestru. Ve Slaném absolvoval obecnou, měšťanskou školu a dva roky obchodní školy. Poté pracoval jako kancelářský pomocník. Nakonec nastoupil u otce v sodovkárně.

Základní vojenskou službu vykonal v letech 1932–1934 jako spojař v Trutnově. Do zálohy odešel jako svobodník a nastoupil opět do sodovkárny svého otce. V roce 1936 se oženil a v letech 1936–37 pracoval v sodovkárně v Běstíně. Při mobilizaci nastoupil opět k hraničářskému praporu v Trutnově. Po demobilizaci nastoupil u původního zaměstnavatele na pobočce v Praze.

Protektorát opustil v noci z 28. na 29. června 1939. Přes Polsko, kde podepsal závazek, se dostal do Francie, kde nastoupil u Cizinecké legie. Po vypuknutí války byl v Agde prezentován do československé zahraniční armády a zařazen k 1. pěšímu pluku jako spojař. Zúčastnil se bojů na frontě a po pádu Francie byl, již v hodnosti četaře, evakuován do Anglie.

Krátce po zařazení k 2. pěšímu pluku byl vybrán pro plnění zvláštních úkolů. Od 15. srpna do 20. září 1941 absolvoval základní kurz a parakurz. Kvůli utrpěnému zranění byl odvolán z výsadku Anthropoid, do kterého byl původně zařazen. Od 23. června 1942 do konce června 1943 absolvoval speciální radiokurz a již jako radista skupiny Wolfram kurz přijímání skupin a práce s Eurekou. Po zdokonalovacím kurzu odletěl 2. července 1943 do Itálie.

14. září 1944 byl vysazen poblíž obce Nytrová. Při dopadu se jeho padák zachytil na střeše osamělého stavení. Do rána se mu podařilo uvolnit a skrýt stanici. Nepodařilo se mu ale setkat se s ostatními příslušníky výsadku a 16. září byl zatčen gestapem. Po sérii brutálně vedených výslechů v Českém Těšíně a Brně prozradil úkryt radiostanice. 13. ledna 1945 byl převezen do koncentračního tábora Flossenbürg. Osvobozen byl v dubnu 1945 společně s S. Zuvačem americkou armádou po třídenním pochodu smrti. Kvůli celkové zesláblosti se léčil v americké polní nemocnici a poté v Praze.

Po propuštění z nemocnice se přihlásil na MNO a nastoupil zdravotní dovolenou. 2. listopadu 1945 opustil na vlastní žádost armádu. Setkal se se svým synem, který se narodil po jeho odchodu do zahraničí (manželka a rodiče byli za pomoc výsadkářům v roce 1942 popraveni, přežila pouze sestra). Začátkem roku 1946 byl povýšen na podporučíka pěchoty a v témže roce se znovu oženil. Z tohoto manželství se narodila dcera.

Po odchodu z armády pracoval jako úředník na ministerstvu zahraničí. V roce 1948 byl z tohoto místa propuštěn. Poté pracoval na hydrometeorologické stanici na Ruzyni a následně v Hydrometeorologickém ústavu v Komořanech. Během roku 1948 jej kontaktoval bývalý štábní kapitán Václav Knotek, který jej chtěl zapojit do odboje. Karel Svoboda se podle některých zdrojů^[2][3] domníval, že jde o provokaci ze strany StB a udal Václava Knotka StB. Na domluvené schůzce Václava Knotka a Karla Svobody došlo k zadržení Václava Knotka. 9. května 1965 byl povýšen do hodnosti poručíka a následně nadporučíka pěchoty. Až do své smrti byl sledován StB.

• 1944 – Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
• 1944 – Československý válečný kříž 1939
• 1944 – Československá medaile za zásluhy II. stupně

• REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1. 
• ZIKOVÁ, Renáta. Konfident brněnského gestapa Stanislav Kotačka. Vedoucí práce PhDr. Libor Vykoupil, PhD.. [s.l.]: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Historický ústav, 2011. 86 s. Dostupné online. Kapitola 7. Operace Wolfram, s. 33–35. 

• Kmenový list