Karel Thir
Prof. Karel Thir | |
---|---|
Karel Thir | |
Narození | 4. října 1856 Tábor, , Rakouské císařství |
Úmrtí | 4. dubna 1931 (ve věku 74 let) Vranov, , Československo |
Povolání | historik, archivář a učitel |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Thir (4. října 1856 Tábor[1] – 4. dubna 1931 Vranov u Bechyně[2]) byl historik, archivář a profesor na gymnáziu v Táboře.
Život
Karel Thir (takéThier) se narodil v Táboře v domě číslo 152 v Provaznické ulici. Rodina Thirova koupila tento právovárečný dům v roce 1774. Karel Thir měl sedm mladších sourozenců: Josefa (byl děkanem v Táboře), Jana (byl děkanem v Klatovech a pak v Chrášťanech), Aloise (ředitele cukrovaru v Chrudimi), Marii (ctih. sestru v ústavu pro hluchoněmé), Anastázii (byla hospodyně u bratra Josefa), Josefu (hudebnici) a Viktorii.
Po studiích na Táborském gymnáziu navštěvoval univerzity v Praze a Vídni. Po skončení vysokoškolského vzdělání vyučoval na gymnáziu v Českých Budějovicích, Domažlicích, Praze a od roku 1885 v Táboře. Zde také v roce 1888 získal profesorský titul. Vyučoval latinu, češtinu, němčinu, řečtinu, posléze i filosofickou propedeutiku. Od roku 1899 se stal městským archivářem. Koncem února téhož roku pak ve svých 44 letech odešel na odpočinek. V roce 1909 byl jmenován konzervátorem památkové péče. Za své zásluhy o poznání dějin rodného města byl v roce 1911 jmenován čestným měšťanem Tábora. Prof. Karel Thir zemřel 4. dubna 1931 v domě svého bratra Jana ve Vranově.
Dílo
Hlavním těžištěm Thirovy vědecké činnosti jsou tři díla:
- Hradiště hory Tábor jako pevnosť v minulosti (nákladem obce královského města Tábor, 1895)
- Dějiny táborského pivovarnictví (Váreční měšťanstvo 1913 a Právovárečné měšťanstvo 1942)
- a především Staré domy a rodiny táborské (nákladem Spořitelny města Tábora, 1920)
Hradiště hory Tábora jako pevnosť v minulosti
Svoji vědeckou činnost vyložil profesor Thir v rozsáhlé studii, kterou uveřejnil ve výroční zprávě táborského gymnázia roku 1893. Ta se týkala pouze městského opevnění, následně byla připojena kronika válečných událostí v 17. a 18. století, pokud se Tábora týkaly. Celek vytvořil významnou vědeckou práci, která zrekonstruovala obraz i význam starého Tábora jako přední pevnosti v Čechách.
Dějiny táborského pivovarnictví
Dílo vzniklo k výročí založení Táborského pivovaru. Autor v této práci ocenil třistaletý hospodářský význam po dlouhou dobu téměř jediného průmyslového podniku ve městě. Práce se stála důležitým pramenem při studiu historie českého pivovarnictví.
Staré domy a rodiny táborské
Monumentální dílo vydané ve dvou objemných svazcích v roce 1920 na oslavu 500. výročí založení Tábora. Thir uveřejnil dlouholeté výsledky své vědecké práce vztahující se k jeho drahému rodišti. Není to suchopárný výpočet dat a jmen, ale je tu zobrazen život v Táboře tak, jak se vyvíjel téměř za celých 500 let. Práce je zpracována s velkou pečlivosti. Jsou uváděna veškerá popisná čísla domů – "Josefinské z roku 1785, "staré" z roku 1804 a "nové" z roku 1884.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Prof. Karel Thir + (nekrolog). S. 9. Národní listy [online]. 12. 4. 1931. S. 9. Dostupné online.
Literatura
- Dr. František Kroupa, Profesor Karel Thir, Jihočeský sborník historický, Jihočeská společnost pro zachování husitských památek, 1931
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Thir na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Thir
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Portrét Karla Thira