Karel Václav Vacek

Karel Václav Vacek
Základní informace
Narození5. června 1908
Hřebeč
Úmrtí8. prosince 1982 (ve věku 74 let)
Buštěhrad nebo Slaný
Povoláníhudební pedagog, hudební skladatel, sbormistr, dirigent, houslista a hudebník
Nástrojehousle
PříbuzníVáclav Vacek (sourozenec)
Václav Vacek (synovec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel (Václav) Vacek (5. června 1908 Hřebeč8. prosince 1982 Buštěhrad) byl český hudební pedagog, ředitel škol (v Kladně, Buštěhradu, Praze a Plzni), skladatel, sbormistr a dirigent symfonických orchestrů (v Českém Krumlově, Českých Budějovicích, Příbrami a Praze), houslista, autor skladeb pro sólové nástroje s doprovodem orchestru, operet a slavnostních pochodů. Bratr houslisty a hudebního pedagoga Václava Vacka, strýc jeho syna a pražského houslaře Václava Vacka.

Byl absolventem pražské konzervatoře, dirigování také soukromě studoval u Pavla Dědečka, státní zkoušku složil z řízení sboru a orchestru. Od roku 1935 byl správcem české hudební školy v Českém Krumlově, kde do druhé světové války řídil ženský sbor Dalibor.

Působení v Buštěhradu

Byl prvním ředitelem buštěhradské hudební školy, po uzavření školy za druhé světové války založil Městský hudební a pěvecký sbor Buštěhrad, kde byl v letech 1941–1951 sbormistrem a v době druhé světové války významně rozvíjel kulturní činnost ve městě. V roce 1977 založil Pěvecký sbor města Buštěhradu.

Působení v Kladně

Karla Vacka, od roku 1947 ředitele Městské hudební školy v Kladně, po své nemoci jmenoval v roce 1948 svým nástupcem zakladatel a dirigent Kladenské filharmonie Hynek Kubát. Po svém zvolení pronesl slova: "Nikdy nedávám vinu orchestru, je-li jeho výkon nedokonalý, neboť orchestr přednáší dílo tak, jak jej dirigent nacvičil a jak hudební dílo řídí." V listopadu téhož roku se Kladenská filharmonie rozloučila s Hynkem Kubátem nad jeho rakví smuteční písní Karla Vacka.[1]

Karel Vacek orchestr vedl až do ledna 1954 kdy zanikl s jeho odchodem do Prahy, kde působil jako ředitel pedagogického oddělení na Pražské konzervatoři[2] a zástupce ředitele Pražské konzervatoře, za jeho působnosti bylo obnoveno operetní oddělení. Zasloužil o založení Státní konzervatoře v Plzni v roce 1961, kde byl také prvním ředitelem.[3]

Odkazy

Reference

  1. VEVERKOVÁ, Irena. Kladenská filharmonie. Slánský obzor. 1996, roč. 4, s. 27–31. Dostupné online. 
  2. POŠTOLKA, Jakub. Historie hudebních aktivit na Kladensku. Plzeň, 2013. 67 s. Bakalářská práce. Fakulta pedagogická Západočeské univerzity; Katedra hudební kultury. Vedoucí práce Mgr. Vít Aschenbrenner, Ph.D.. Dostupné online.
  3. PACHNEROVÁ, Marie. Plzeňská konzervatoř se zaměřením na houslové oddělení. Praha, 2019. 116 s. Diplomová práce. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy; Katedra hudební výchovy. Vedoucí práce PhDr. Gabriela Kubátová, Ph.D.. s. 10. Dostupné online.

Externí odkazy