Karel V. Rypáček
| Karel V. Rypáček | |
|---|---|
| Rodné jméno | Karel Rypáček |
| Narození | 9. leden 1885 Hodětín  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 11. března 1957 (ve věku 72 let) Brno  Československo |
| Národnost | česká |
| Povolání | novinář, překladatel a spisovatel |
| Příbuzní | Jaroslav Radimský švagr |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karel V. Rypáček (9. ledna 1885, Hodětín[1] – 11. března 1957, Brno) byl český novinář a překladatel.
Život
Narodil se v rodině Tomáše Rypáčka (1860–1917) učitele v Budislavi a Anny rozené Rypáčkové (1859–1943). Svatbu měli 23. 2. 1884.[2] Karel měl sestru Boženu, ženu Jaroslava Radimského.
Studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.
Překládal z polštiny, ukrajinštiny, norštiny a ze švédštiny.
Je pochován na Ústředním hřbitově města Brna, skup. 81, hrob 4–5.
Dílo
Spisy
- Björnstjerne Björnson: k stému výročiu jeho narodenín – Bratislava: Slovenská liga, 1932
Překlady
- Vasyl Stefanyk: Povídky, Knihy dobrých autorů, svazek 7, Kamilla Neumannová, Praha, 1905
- Dno bídy a jiné sibiřské povídky – Wacław Sieroszewski. Praha: Máj, 1906
- Povídky – Stefan Žeromski. Praha: Jan Otto, 1907
- Ukradený hoch – Waclaw Sieroszewski; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 4. Praha: J. R. Vilímek, 1911
- Zapomenutí – Stefan Žeromski; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 11. Praha: J. R. Vilímek, 1911
- Železniční hlídač Thiel – Gerhart Hauptmann; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 38. Praha: J. R. Vilímek, 1912
- Ve zříceninách – Wacław Sieroszewski. Praha: Antonín Svěcený, 1912
- Zámořský ďábel – W. Sieroszewski; s illustracemi Stanislava Hudečka. Praha: J. R. Vilímek, 1912
- Podivuhodná cesta Nilse Holgersona s divokými husami Švédskem – Selma Lagerlöfová. Praha: Jan Laichter, 1913
- Dvě povídky – Selma Lagerlöfová. Praha: A. Svěcený, 1914
- Chłopi: román – Władyslav St. Reymont. Praha: Československé podniky tiskařské a vydavatelské, 1920–1921
- Z povídek a legend – Selma Lagerlöfová; přeložili K. V. Rypáček a Vojtěška Vaněčková; úvod napsal Arne Novák. Praha: František Topič, 1921
- Löwensköldův prsten – Selma Lagerlöfová; doslov napsal Josef Knap. Turnov: F. J. Müller, 1927
- Charlotta Löwensköldová: román – Selma Lagerlöfová. Praha: Družstevní práce, 1928
- Anna Svärdová: román – Selma Lagerlöfová; s 5 dřevoryty a obálkou Antonína Majera. Praha: Družstevní práce, 1930
- Jaro – Sigrid Undsetová. Praha: Ladislav Kuncíř, 1930
- ... a loď pluje dále – Nordahl Grieg. Praha: F. Topič, 1931
- Gymnadenia – Sigrid Undsetová. Praha: L. Kuncíř, 1931
- Smrt Ďurka Langsfelda: drama o třech dějstvích – Josef Gregor-Tajovský. 1932
- Hořící keř – Sigrid Undsetová. Praha: L. Kuncíř, 1932
- Jednoho dne v říjnu: román – Sigurd Hoel; z norštiny. Praha: Mánes, 1933
- Liljecronov domov – Selma Lagerlöfová. Bratislav: Bibliotheka, 1933
- Muž, jehož jsi zavraždil – Gustaf Ericsson; ze švédštiny; typografickou úpravu navrhl J. Hesoun; vazbu provedl A. Nepevný podle návrhu J. Hesouna; ochranný obal vytiskl E. Grégr podle návrhu J. Štyrského. Praha: Bohumil Janda, 1934
- Mrtvý mezi dvěma živými – Sigurd Christiansen; z norštiny. Praha: B. Janda, 1934
- Modré pobřeží – Kristmann Gudmundsson; z norštiny. Praha: F. Topič, 1935
- Pestrá volnost – Amelie Posse-Brázdová; dřevoryt a grafická úprava Cyrila Boudy. Praha: F. Topič, 1935
- Marbacka, vzpomínky z dětství – Selma Lagerlöfová. Praha: Družstevní práce, 1937
- Selambové – Sigfrid Siwertz; ze švédštiny; dřevoryt a grafická úprava Cyrila Boudy. Praha: Topičova edice, 1937
- Ida Alžběta: román – Sigrid Undsetová. Praha: Vyšehrad, 1937
- Předjaří – Kristmann Gudmundsson. Praha: Topičova edice, 1940
- Jitro života: román – Kristmann Gudmundsson. Praha: Ferdinand Holas, 1945
- So smrtnej hory fúka – Trygve Gulbranssen. Bratislava: Spoločnosť priateľov klasických kníh (SOKK), 1947
- Niet inej cesty: román – Trygve Gulbranssen. Bratislava: SPKK, 1949
- Večne spievajú lesy; Zo smrtnej hory fúka; Niet inej cesty – Trygve Gulbranssen. Bratislava: Slovenský spisovateľ, 1973
Odkazy
Literatura
- heslo Rypáček Karel. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930-1934.
Reference
- ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 23.02.13. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2023-02-25]. Dostupné online.
- ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 23.02.13. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2023-02-25]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel V. Rypáček
Média použitá na této stránce
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“