Karel Vincenc ze Salm-Neuburgu

Karel Vincenc hrabě ze Salm-Neuburgu
rodový erb
rodový erb
Narození9. května 1744
Olomouc
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí12. května 1784 (ve věku 40 let)
Olomouc
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
DětiMarie Antonie ze Salm-Neuburgu
Ernestina ze Salm-Neuburgu[1]
Henrieta ze Salm-Neuburgu[1]
RodičeKarel Otto Salmsko-Neuburský a Maria Antonia Gräfin von Wengersky, Freiin von Ungerschütz[2]
PříbuzníMarie Henrietta Černínová z Chudenic, Otakar Černín starší a Octavia Czernin von Chudenitz (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Vincenc Otto hrabě ze Salm-Neuburgu (německy Karl Vinzenz Otto Graf zu Salm-Neuburg, 9. května 1744, Olomouc12. května 1784 tamtéž) byl moravský a rakouský šlechtic a politik. Řadu let působil v nižších funkcích v zemské správě Moravského markrabství, kde vlastnil statky. Zemřel jako poslední mužský potomek rodové linie Salm-Neuburg, majetek na Moravě v hodnotě půl miliónu zlatých si rozdělily tři dcery.

Životopis

Zámek Pohořelice, hlavní sídlo Karla Vincence Salm-Neuburga

Pocházel ze starého německého rodu Salmů, který v linii Salm-Neuburg sídlil od konce 16. století na Moravě.[3] Byl jediným synem moravského nejvyššího sudího Karla Otty ze Salm-Neuburgu (1709–1766) a narodil se v paláci Salmů na Horním náměstí v Olomouci. Po dosažení zletilosti byl jmenován císařským komorníkem a vstoupil do státních služeb. Začínal jako rada dolnorakouské vlády, od roku 1770 byl radou moravského zemského gubernia. V roce 1777 byl jmenován skutečným tajným radou a krátce před smrtí byl pověřen vedením kanceláře moravského místodržitelství (1783–1784). Zemřel ve věku čtyřiceti let v olomouckém rodovém paláci. Byl posledním mužským potomkem linie Salm-Neuburg.

Majetkové poměry a rodina

Kromě rezidence na náměstí v Olomouci zdědil po otci několik panství na Moravě (Velké Opatovice, Jaroměřice, Jevíčko, Malenovice, Svojanov). I když měl na svých majetcích k dispozici několik sídel a potýkal se s vysokým zadlužením, přistoupil k výstavbě nového zámku v Pohořelicích na malenovickém panství. Z pozůstalostního inventáře z roku 1785 vyplývá, že pohořelický zámek byl honosně vybaveným a trvale obývaným sídlem. Mimoto nechal na zámku v Jevíčku zřídit barokní kapli.

Když Karel Vincenc zemřel, zanechal po sobě majetek v hodnotě 431 000 zlatých, stejné výše ale dosahovaly také dluhy. Po dobu nezletilosti jeho dcer vedl poručnickou správu Karlův švagr František Xaver z Khevenhüller-Metsche. K rozdělení majetku došlo v letech 1795 a 1797, krátce nato byly největší dědické podíly prodány (Svojanov 1797, Malenovice 1804).

Jeho manželkou byla Marie Anna z Khevenhüller-Metsche (1747–1777), dcera nejvyššího císařského hofmistra knížete Jana Josefa z Khevenhülleru. Měli spolu tři dcery:

  • 1. Ernestina (1771–1809), dědička panství Malenovice, Pohořelice, manžel 1790 Jan hrabě z Lambergu (1764–1828)
  • 2. Marie Antonie (1776–1840), dědička panství Svojanov, manžel 1795 Volfgang hrabě Černín z Chudenic (1766–1813)
  • 3. Marie Henrietta (1775–1815), dědička panství Velké Opatovice, Jevíčko, Jaroměřice, manžel 1795 Jan Jeroným z Herbersteinu (1772–1847)

Odkazy

Reference

  1. a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. Geni.com.
  3. Ottův slovník naučný, díl 22.; Praha, 1904; s. 550–551 dostupné online

Literatura

  • SVITÁK, Zbyněk: Z počátků moderní byrokracie. Nejvyšší zeměpanský úřad na Moravě v letech 1748–1782; Matice moravská, Brno, 2011; 587 s. ISBN 978-80-86488-91-2

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Banner of the Holy Roman Emperor with Arms (1437-1493).svg
Autor: Sir Iain, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, with the arms of Austria.
Pohořelice (ZL), zámek.jpg
Autor: palickap, Licence: CC BY 3.0
Tato fotografie vznikla v rámci druhého ročníku grantu fotografie českých obcí.
Armoiries de Salm 2.svg
Autor: unknown, Licence: CC BY-SA 4.0