Karel Vlach

Karel Vlach
Základní informace
Narození	8. října 1911 Žižkov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	26. února 1986 (ve věku 74 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Žánry	swing
Povolání	jazzový hudebník a dirigent
Aktivní roky	1930–1986
Vydavatelé	ESTA Ultraphon Supraphon
Příbuzná témata	Arnošt Kavka, Inka Zemánková, Karel Krautgartner
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Vlach (8. října 1911 Žižkov^[1] – 26. února 1986 Praha) byl český dirigent a kapelník swingového Orchestru Karla Vlacha.

Životopis

Mládí

Narodil se na pražském předměstí Žižkově v roce 1911 a byl pokřtěn jmény Karel Václav.^[1] Byl nejstarším z pěti sourozenců (František * 1913, Vlasta * 1920, Libuše * 1924 a Václav * 1926).

Během základní školy se učil na housle. Po základní škole nastoupil na žižkovskou reálku.

V letech 1925–1928 se vyučil jako obchodní příručí u galanterní firmy Kauders.

V roce 1929 mu zemřela matka. Po čase se otec znovu oženil a celá rodina se odstěhovala do Holešovic.

Pracoval nejprve jako obchodní příručí (L. Phona, Finger a Stein) a později jako prokurista. V letech 1931–1933 byl nezaměstnaný.^[2][3]

Založení orchestru

Ve 30. letech se Karel Vlach angažoval ve skupinách Blue Music^[4] a ve vlastním souboru Charles Happy Boys, později přejmenovaném na Blue Boys. V roce 1939 založil vlastní orchestr nesoucí jméno Orchestr Karla Vlacha. Od roku 1940 s orchestrem vystupoval na Střeleckém ostrově a začal spolupracovat s triem Sestry Allanovy.^[5] Pro orchestr aranžoval Fricek Weiss ovlivněný orchestrem Bennyho Goodmana. Orchestr hrál převzaté, ale i původní skladby. Mezi hlavní autory patřili Kamil Běhounek a Jiří Traxler. Spolupracoval také s řadou předních zpěváků (Arnošt Kavka, Inka Zemánková nebo Jiřina Salačová). Během druhé světové války hrál orchestr k poslechu v pražské kavárně Lloyd nebo pořádal turné po českých a moravských městech.^[5]

Poválečné období

Po druhé světové válce Vlach sestavil nový orchestr, který se orientoval především na zvuk po vzoru Glenna Millera. Zprvu hráli k tanci v kavárně Fénix.^[5]

S orchestrem vystupovali zpěváci Václav Irmanov, Rudolf Cortés a nadále i Jiřina Salačová. Od roku 1947^[6] měl Vlachův orchestr stálé angažmá v Divadle V+W a podílel se na obnovených představeních Osvobozeného divadla. Od roku 1954 pak působil v Divadle ABC a od roku 1962^[7] v Hudebním divadle v Karlíně. Karel Vlach byl vynikající hudební manažer a pro svůj orchestr dokázal zajistit vystoupení i mimo divadelní prostory, což v padesátých letech nebylo v Československu jednoduché. Natáčeli hudbu k českým filmům, podnikli první zahraniční zájezd do Maďarska a v roce 1956 turné po Polsku.^[5]

Šedesátá léta

V šedesátých letech se orchestr věnoval více populární hudbě a spolupracoval se zpěváky jako je Yvetta Simonová, Milan Chladil. Patřili mezi nejoblíbenější hudební uskupení v Československu. Karel Vlach v roce 1963 obdržel titul zasloužilého umělce, jako první ze zástupců tzv. populární kultury.^[5] Hudbě zasvětil celý svůj život. Vyrostl na swingu a snažil se, aby jeho orchestr byl stále moderní, ale nepodléhal různým módním trendům. Objevil a vychoval řadu výborných muzikantů a zpěváků.^[5]

Je pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze v hrobě^[8] označovaném jako „Pomník českým hercům“, který byl odhalen v roce 1999 a je ve společné péči Herecké asociace a Nadace Život umělce.

Orchestr Karla Vlacha pokračoval v činnosti i po smrti svého zakladatele. V roce 2019 oslavil 80 let své existence velkým koncertem v pražském divadle Hybernia.

Filmová hudba

• Andělský kabát (1947)
• Cirkus bude (1954)
• Hudba z Marsu (1955)
• Stvoření světa (1957)
• Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964)

Pocty

V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Vlachova.^[9]

Odkazy

Reference

Literatura

• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 132, 225, 264, 298, 393, 397, 449, ISBN 978-80-200-1502-0
• Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 94, ISBN 80-86182-51-7
• Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 51, 71–2, 125
• Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 24, 106, ISBN 80-7243-121-8
• Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 260, ISBN 80-85625-19-9

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Vlach
• YouTube.com – ukázka z televizního Silvestru 1977