Karel Vocelka
| Karel Vocelka | |
|---|---|
| Narození | 28. ledna 1813 Praha |
| Úmrtí | 23. září 1876 (ve věku 63 let) Praha |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | varhanář |
| Zaměstnavatel | společník u Hlauschek & Wocelka |
| Znám jako | varhanář |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karel Vocelka, psán též Wozelka (28. ledna 1813 Praha[1] – 23. září 1876 Praha)[2][3] byl pražský varhanář 2. poloviny 19. století.
Život a dílo
Žil v ulici Na Můstku č.p. 387/I a dílnu provozoval rovněž na Praze 1. U koho se vyučil, není známo, ale pravděpodobně se znal s o generaci starším varhanářem Josefem Gartnerem, který také působil v Praze. Profesní dráhu zahájil jako Hlouškův společník. Jejich továrna s názvem Hlauschek & Wocelka se kromě varhan zabývala také výrobou klavírů. Jedním z jejich dochovaných nástrojů jsou dvoumanuálové varhany z roku 1847 v Hluboké nad Vltavou. Přibližně od roku 1856 působil Vocelka samostatně. Z jeho dílny vzešlo přes 40 nástrojů, které obohatily chrámy a kostely po celých Čechách. Jedním z nich byly varhany pro kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého [4] Z konstrukčního hlediska jsou Vocelkovy varhany charakterizovány zásuvkovými vzdušnicemi, u dvoumanuálových nástrojů většinou šachovnicovými, čtvercovou menzurou dřevěných hlasů, převrácenou barvou kláves a dispozicí I. manuálu (8', 4', 2 2/3', 2', mixtura 2' 3x), která se přiklání k principům českého barokního varhanářství.[5] Dispozice II. manuálu již reprezentuje ceciliánský reformní proud, prosazující ekvální tón (8', zvl. smyky, příp. 4').
Po jeho smrti přebral jeho dílnu Karel Eisenhut.[6]
Rodinný život
Byl ženat, manželka Františka, rozená Sokolová se narodila roku 1820.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika N, sv. Havel, 1811-1819, snímek 74 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Havla, sign. HV Z10, s. 40
- ↑ Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2020-01-11]. Dostupné online.
- ↑ NAVRÁTIL, Karel. Paměti kostela Panny Marie na nebe vzaté a sv. Karla Velikého a bývalého královského kláštera řeholnich kanovniku Lateranských sv. Augustina, nyni městské chorobnice, na hoře Karlově v Novém městě Pražském [online]. Militky & Novak, 1877 [cit. 2020-01-11]. Dostupné online.
- ↑ NĚMEC, Vladimír. Pražské varhany. S. 347. books.google.cz [online]. F. Novák, 1944 [cit. 2020-01-12]. S. 347. Dostupné online.
- ↑ Varhany a varhanáři v České republice - Eisenhut Karl Anton. www.varhany.net [online]. [cit. 2020-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Soupis pražských obyvatel: Wozelka Karl [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-02-02]. Dostupné online.
Literatura
- FILIPEK, Vaclav. Prazsky Posel. (Prager Bothe.) Red. Vaclav Filipek [online]. Jerabek, 1862 [cit. 2020-01-12]. Dostupné online.