Karel Vrána

Monsignore prof. PhDr. ThDr. Karel Vrána Prelát Jeho Svatosti
Rektor Papežské koleje Nepomucenum
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	královéhradecká
Jmenování	Rektorem Papežské koleje Nepomucenum
Období služby	1977 – 1993
Předchůdce	František Planner
Nástupce	Karel Pilík
Znak	(c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5
Svěcení
Kněžské svěcení	1950 Řím
Osobní údaje
Datum narození	24. srpna 1925
Místo narození	Zahrádka u Ledče nad Sázavou, Československo Československo
Datum úmrtí	11. prosince 2004 (ve věku 79 let)
Místo úmrtí	Říčany, Česko Česko
Místo pohřbení	Hřbitov v Říčanech
Povolání	teolog, katolický kněz, pedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel, básník, filozof, učitel a kněz
Ovlivněn	Josef Toufar
Alma mater	Papežská lateránská univerzita Univerzita Karlova
Známý díky	teolog, filozof a vysokoškolský pedagog; spisovatel pišící pod pseudonym Pavel Želivan; přezdívaný Don Carlo
Podpis
Řády a ocenění	Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy (28. října 2001)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Vrána (pseudonym Pavel Želivan) (24. srpna 1925, Zahrádka u Ledče nad Sázavou – 11. prosince 2004, Říčany u Prahy) byl katolický kněz, teolog a filosof, profesor teologie a filosofie na Papežské lateránské univerzitě a Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, rektor papežské koleje Nepomucenum v Římě a předseda Křesťanské akademie v Římě.

Karel Vrána pocházel z městečka Zahrádka u Ledče nad Sázavou, kde v dětství ministroval při bohoslužbách tehdejšímu kaplanovi a později faráři Josefu Toufarovi (který byl v roce 1948 na nátlak státních orgánů přeložen jako interkalární administrátor do Číhoště, zde zakrátko obviněn z domnělého inscenování tzv. Číhošťského zázraku a po krátkém pobytu ve vyšetřovací vazbě zemřel na následky bestiálního mučení). Vrána se později vyjádřil, že Toufar byl jedním z jeho kněžských vzorů.^[1]

Karel Vrána v roce 1945 nastoupil po absolvování gymnázia ke studiu teologie. Na studia byl představenými poslán do Říma, kde strávil následujících šest let. Vzhledem ke komunistickému převratu v roce 1948 se již do Československa nevrátil. I po kněžském svěcení pokračoval ve studiích. Od roku 1955 pak vyučoval na teologickém institutu v Beneventu. Od roku 1978 pak působil jako rektor v římském Nepomucenu. Zároveň přednášel filosofii na Lateránské univerzitě. V Římě také dosáhl řádné profesury. V roce 1992 se vrátil do Československa a začal vyučovat na Katolické teologické fakultě v Praze. Tato fakulta se snažila o jeho jmenování profesorem, protože italská profesura nebyla v Čechách uznána. K tomu však vlivem krize fakulty v letech 1994-2003 nikdy nedošlo, protože fakulta na přechodné období ztratila potřebné akreditace.

28. října 2001 obdržel z rukou prezidenta ČR Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy.^[2]

• HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 169–170. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 496. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Vrána na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Vrána
• http://tisk.cirkev.cz/z-domova/pohreb-teologa-a-filozofa-karla-vrany.html^{[nedostupný zdroj]}
• http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=1238
• Karel Skalický: Životní příběh a filosofické putování Karla Vrány Archivováno 13. 4. 2008 na Wayback Machine.
• iEncyklopedie: Karel Vrána
• Karel Vrána ve Slovníku českých filosofů
• Karel Vrána na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.

Předchůdce: František Planner

Rektor Papežské koleje Nepomucenum Karel Vrána 1977 – 1993

Nástupce: Karel Pilík