Karel Vrána

Monsignore prof. PhDr. ThDr. Karel Vrána Prelát Jeho Svatosti
Rektor Papežské koleje Nepomucenum
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	královéhradecká
Jmenování	Rektorem Papežské koleje Nepomucenum
Období služby	1977 – 1993
Předchůdce	František Planner
Nástupce	Karel Pilík
Znak	(c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5
Svěcení
Kněžské svěcení	1950 Řím
Osobní údaje
Datum narození	24. srpna 1925
Místo narození	Zahrádka u Ledče nad Sázavou, Československo Československo
Datum úmrtí	11. prosince 2004 (ve věku 79 let)
Místo úmrtí	Říčany, Česko Česko
Ovlivněn	Josef Toufar
Alma mater	Papežská lateránská univerzita Univerzita Karlova
Známý díky	teolog, filozof a vysokoškolský pedagog; spisovatel pišící pod pseudonym Pavel Želivan; přezdívaný Don Carlo
Podpis
Řády a ocenění	Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy (28. října 2001)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Vrána (pseudonym Pavel Želivan) (24. srpna 1925, Zahrádka u Ledče nad Sázavou – 11. prosince 2004, Říčany u Prahy) byl katolický kněz, teolog a filosof, profesor teologie a filosofie na Papežské lateránské univerzitě a Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, rektor papežské koleje Nepomucenum v Římě a předseda Křesťanské akademie v Římě.

Život

Karel Vrána pocházel z městečka Zahrádka u Ledče nad Sázavou, kde v dětství ministroval při bohoslužbách tehdejšímu kaplanovi a později faráři Josefu Toufarovi (který byl v roce 1948 na nátlak státních orgánů přeložen jako interkalární administrátor do Číhoště, zde zakrátko obviněn z domnělého inscenování tzv. Číhošťského zázraku a po krátkém pobytu ve vyšetřovací vazbě zemřel na následky bestiálního mučení). Vrána se později vyjádřil, že Toufar byl jedním z jeho kněžských vzorů.^[1]

Karel Vrána v roce 1945 nastoupil po absolvování gymnázia ke studiu teologie. Na studia byl představenými poslán do Říma, kde strávil následujících šest let. Vzhledem ke komunistickému převratu v roce 1948 se již do Československa nevrátil. I po kněžském svěcení pokračoval ve studiích. Od roku 1955 pak vyučoval na teologickém institutu v Beneventu. Od roku 1978 pak působil jako rektor v římském Nepomucenu. Zároveň přednášel filosofii na Lateránské univerzitě. V Římě také dosáhl řádné profesury. V roce 1992 se vrátil do Československa a začal vyučovat na Katolické teologické fakultě v Praze. Tato fakulta se snažila o jeho jmenování profesorem, protože italská profesura nebyla v Čechách uznána. K tomu však vlivem krize fakulty v letech 1994-2003 nikdy nedošlo, protože fakulta na přechodné období ztratila potřebné akreditace.

Vyznamenání

28. října 2001 obdržel z rukou prezidenta ČR Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka IV. třídy.^[2]

Odkazy

Reference

Literatura

• HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 169–170. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 496. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Vrána na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Vrána
• http://tisk.cirkev.cz/z-domova/pohreb-teologa-a-filozofa-karla-vrany.html^{[nedostupný zdroj]}
• http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=1238
• Karel Skalický: Životní příběh a filosofické putování Karla Vrány Archivováno 13. 4. 2008 na Wayback Machine.
• iEncyklopedie: Karel Vrána
• Karel Vrána ve Slovníku českých filosofů
• Karel Vrána na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.

Předchůdce: František Planner

Rektor Papežské koleje Nepomucenum Karel Vrána 1977 – 1993

Nástupce: Karel Pilík