Karel Vrátný (politik)

Karel Vrátný
poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1897 – 1901
Stranická příslušnost
ČlenstvíČeskoslovanská soc. dem.

Narození1. prosince 1856
Úmrtí1. března 1935
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Vrátný (1. prosince 1856[1]1. března 1935 Plzeň[2][3]) byl rakouský a český politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Původní profesí byl truhlářem z Plzně.[4] Patřil mezi první aktivisty sociálně demokratického hnutí v Plzni.[5] V roce 1897 na něj město Plzeň podalo žalobu, protože na veřejné schůzi v dělnickém domě Peklo označil vedení města za podněcovatele protiněmeckých výtržností, které se nedlouho předtím v Plzni odehrály.[6]

Na konci 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1897, konaných poprvé podle všeobecného (byť nikoliv rovného) volebního práva, se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor) za všeobecnou kurii, 18. volební obvod: Plzeň, Blovice atd.[7] Byl jedním z pěti prvních českých sociálních demokratů, kteří díky volební reformě usedli do vídeňského parlamentu. Tito sociální demokrati pak na Říšské radě v březnu 1897 prezentovali takzvané protistátoprávní prohlášení, ve kterém se vymezili proti státoprávním postojům nesocialistických českých politických stran a označili dlouhodobé federalistické snahy české politické reprezentace za „vyhrabávání ztrouchnivělých historických privilegií a dokumentů,“ což vyvolalo v české společnosti ostré polemiky.[8] Ve volbách do Říšské rady roku 1901 ho porazil národně sociální kandidát Václav Fresl.[9]

Zemřel v březnu 1935.[3]

Odkazy

Reference

  1. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Search.do?documentType=periodical&text=fulltext%3A%28%22Soudruh+Karel+Vr%C3%A1tn%C3%BD+m%C3%A1+dnes+sedmdes%C3%A1tku%22%29+
  2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Search.do?documentType=periodical&text=fulltext%3A%28%22Dne+1.+b%C5%99ezna+zem%C5%99el+v+Plzni+ve+veku+75+let+Karel+Vr%C3%A1tn%C3%BD%22%29+
  3. a b Poslední z prvních pěti sociálně demokratických.... Národní politika. Březen 1935, roč. 53, čís. 65, s. 5. Dostupné online. 
  4. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 491. 
  5. kol. aut.: Dějiny Plzně II, od roku 1788 do roku 1918. Plzeň: Západočeské nakladatelství v Plzni, 1967. S. 160. 
  6. kol. aut.: Dějiny Plzně II, od roku 1788 do roku 1918. Plzeň: Západočeské nakladatelství v Plzni, 1967. S. 151. 
  7. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  8. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 233. 
  9. kol. aut.: Dějiny Plzně II, od roku 1788 do roku 1918. Plzeň: Západočeské nakladatelství v Plzni, 1967. S. 187. 

Média použitá na této stránce

Karel Vrátný (politik, F. Soukup - Revoluce práce, 1938).png
Autor: Unknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Karel Vrátný (politician - F. Soukup: Revoluce práce: dějinný vývoj socialismu a Československé sociálně demokratické strany dělnické (1938)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“