Karel Vysušil
Karel Vysušil | |
---|---|
Karel Vysušil | |
Narození | 14. listopadu 1926 Trmice Československo |
Úmrtí | 7. prosince 2014 (ve věku 88 let) Praha Česko |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř, grafik a ilustrátor |
Děti | Martin Vysušil |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Vysušil (14. listopadu 1926 Trmice – 7. prosince 2014 Praha) byl český malíř a grafik.
Životopis
Narodil se v Trmicích (dnes část Ústí nad Labem) studoval Školu dekorativního umění a Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením profesorů Otakara Nejedlého a Karla Mináře. Již od roku 1952 je členem SČUG Hollar a Asociace volné grafiky. V 60. letech 20. století byl spoluzakladatelem uměleckých skupin G7 (John, Šimotová, Balcar, Karásek, Hadlač, Sovák, Vysušil), LG 5 (Týfa, Králík, J. Novák, Sklenář, Vysušil) a Máj.
Jeho nejoblíbenějšími grafickými technikami jsou suchá jehla, lept a barevná litografie. Dále pak olejomalba a v neposlední řadě koláž. Jako jeden z prvních autorů české poválečné grafiky pracoval s barevnou litografii jako s transpozicí volné malby. V 70. letech potom obohatil tvůrčí výtvarné postupy o techniku „autokoláže“ tedy využití vlastních grafik pro tvorbu koláže.
V 60. letech byly páteří jeho tvorby hlavně abstraktní suché jehly a lepty vycházející z tiskárny Mirra Pegrassiho na pražském Smíchově. Svého času se věnoval i užité grafice a tak vznikl vedle řady plakátů, knižních ilustrací a knižních a časopiseckých obálek i návrh známky k 1. Mistrovství světa v letecké akrobacii 1960 v Bratislavě. V sedmdesátých létech se kromě grafiky a malby věnoval i tvorbě netkaných textilních artefaktů (artprotis) participoval také na grafickém albu na počest dvoustého výročí narození vynálezce litografie pražského rodáka Aloise Senefeldera (Jan Zrzavý, Václav Sivko, Jan Bauch, Kamil Lhoták, František Hudeček, Zdeněk Sklenář,Vladimír Suchánek). Z realizací v architektuře je třeba zmínit monumentální textilní panó pro svatební síň v Žatci. Uspořádal více než 60 samostatných výstav a zúčastnil se více než 250 kolektivních výstav v Rakousku, Německu, Japonsku, Švýcarsku, Francii, Holandsku, Slovinsku, Itálii, Polsku, USA a Česku. Získal řadu ocenění českých i mezinárodních – např. stříbrnou plaketu v Tokiu (1969).
Zastoupen ve sbírkách
NG Praha; GHMP; National Gallery Quebeck; Kunsthaus Hamburg; Folkwang Museum Essen; Kunsthaus Bielefeld; Bürgerhaus Steinbach; Bürgerhaus Dreieich; Museum Hodonín, Galerie města Moravská Ostrava; Galerie Zirc v Maďarsku aj.
Samostatné výstavy (výběr)
- 1959 Praha, Galerie Hollar
- 1962 Vídeň, Galerie Biberstrasse
- 1964 Praha, Galerie d
- 1968 Praha, Galerie d
- 1968 Mnichov, Galerie Jean
- 1969 Curych, Paulus Academie ▪ Praha, Galerie Karolina
- 1970 Chicago, Baruch Gallery
- 1972 Kaiserslautern, Galerie Römer
- 1979 Amsterdam, Rozengalerie
- 1979 Opava, Dům umění
- 1980 Berlin West, Galerie für Osteuropäische kunst
- 1981 Praha, Galerie d
- 1987 Praha, Grafika, koláže 1983–1987, Galerie Nová síň
- 1988 Mnichov, Galerie Interart
- 1990 Mnichov, Hewlett Packard ▪ Düsseldorf, Galerie Interart
- 1993 Praha, Galerie Vltavín
- 2006 Praha, Galerie Hollar,Od mini po maxi – grafické ohlédnutí 1958 – 2006
- 2006 Praha, Tajemné kouzlo barev, Praha City Center [1]
- 2007 Ostrava, Galerie Magna
- 2007 Rusko, Galerie Dion
- 2015 Itálie, Palazzo Medici Ricardi
Kolektivní výstavy (výběr)
- 1957 Praha, Mladé umění / Tvůrčí skupina Máj 57, Obecní dům
- 1957 Praha, 2. výstava Skupiny Máj 57, Palác Dunaj
- 1959 Praha, 4. Přehlídka československého výtvarného umění
- 1965 Hamburg, Zeitgenössische tschechoslowakische Graphik und Plastik, Kunsthaus,
- 1971 Praha, SČUG Hollar: Grafika – 71, Mánes,
Ocenění (výběr)
- 1962 The 30. Exhibition of Japan Print, Stříbrná medaile
- 1967 50. výročí SČUG Hollar – Čestné uznání
- 1972 International Graphic Center New York – výroční list 1972
Knižní ilustrace (výběr)
- E. M. Remarque – Noc v Lisabonu Praha: Naše vojsko, 1964 [2]
Známková tvorba
- Pofis 1137 – 1. Mistrovství světa v letecké akrobacii z roku 1960 [3]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Vysušil na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Vysušil
- Vysušil – stránky umělce [4]
- Karel Vysušil, Výtvarnické konfese, ČT 2 (26 min.), režie Petr Skala
- Hollar – stránky spolku a galerie [5]
- LEXIKON TSCHECHISCHER UND SLOWAKISCHERBRIEFMARKENKÜNSTLER [6] Archivováno 12. 12. 2010 na Wayback Machine.
- Český rozhlas – Skupina Máj 57 – Úsilí o uměleckou svobodu na přelomu 50. a 60. let [7]
- Skupina Máj 57 – katalog výstavy (kolektiv autorů) 2007, Vydavatel: Správa Pražského hradu, Art D
- Karel Vysušil v informačním systému abART
- Collage – katalog výstavy (Jiří KolářJiří Kolář, Jaroslav Králík, Miloš Noll, Karel Vysušil, Květa Pacovská, Jaroslav Vožniak, Pavla Aubrechtová, Ivan Komárek) -1994, Vydavatel: Středoevropská galerie a nakladatelství
- Česká koláž (Eva Petrová, Jiří Machalický) 1997, Vydavatel: Národní galerie v Praze
- Česká grafika šedesátých let – katalog výstavy (Jiří Machalický) 1994, Vydavatel: Národní galerie v Praze
- Grafika v galeriích Díla – katalog výstavy (Simeona Hošková) 1981, Vydavatel: Dílo-Český fond výtvarných umění
- Lubomír Voleník: Mystérium náhody všedního dne, 2007 – bibliofilie [8]
- Česká koláž a asambláž [9]
- Text k výstavě v galerii Chagall, PhDr. Miroslav Klivar, PhDr. František Dvořák [10]
- Vltavotýnské výtvarné dvorky, katalog 2007 [11][nedostupný zdroj]
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karel Vysušil signatura
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 3.0
Czech graphic artist, painter and illustrator Karel Vysušil