Karel Weinlich

Karel Weinlich
Narození6. dubna 1930
Jihlava, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí6. května 2020 (ve věku 90 let)
Praha, ČeskoČesko Česko
Národnostčeská
VzděláníAkademie múzických umění
Povolánírozhlasový režisér
ZaměstnavateléČeskoslovenský rozhlas (1949–1992)
Český rozhlas (od 1993)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel František Weinlich (6. dubna 1930 Jihlava[1]6. května 2020 Praha[2]) byl český rozhlasový režisér.

Život

Za více než půl století práce (od roku 1949)[3] pro Československý a poté Český rozhlas režíroval několik stovek pořadů, hlavně pohádek a pořadů pro děti.

Znám byl také svým soukromým životem, neboť za svůj život uzavřel jedenáct manželství.[4]

V roce 2015 vyšla jeho biografie nazvaná Karel Weinlich – pokus o životopis, jejíž autorkou je Lucie Weissová[5]

Zemřel v Praze dne 6. května 2020 ve věku 90 let.[2]

Rozhlasové režie

Odkazy

Reference

  1. ŠKÁPÍKOVÁ, Jitka. Režíroval jsem své sny. Týdeník Rozhlas [online]. 2010-04-06 [cit. 2013-05-15]. Dostupné online. 
  2. a b V 90 letech zemřel Karel Weinlich, král rozhlasových pohádek. iDNES.cz [online]. 2020-05-06 [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. 
  3. Karel Weinlich – rozhlasový režisér [online]. Praha: Český rozhlas, 2013-02-12 [cit. 2013-05-15]. Dostupné online. 
  4. NEJEZCHLEBOVÁ, Lenka. Karel Weinlich: Pohádka o jedenácti letmých tchyních. Týden [online]. 2010-06-07 [cit. 2013-05-15]. Dostupné online. 
  5. Lucie Weissová: Karel Weinlich - pokus o životopis, Radioservis 2016, ISBN? 978-80-87530-72-6
  6. Program Rádia Retro | Archiv rozhlasu. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2016-12-27]. Dostupné online. 
  7. Věra Provazníková: Košile štěstí Archivováno 27. 11. 2015 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu
  8. František Pavlíček: Nejkrásnější nevěsta Archivováno 21. 2. 2014 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu
  9. Jan Werich: Královna Koloběžka Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu
  10. H. Ch. Andersen: Sněhová Královna Archivováno 6. 1. 2014 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu
  11. František Pavlíček: Princezna se zlatou hvězdou na čele Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu
  12. Eric Malpass: Ranní ptáček Archivováno 24. 7. 2014 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu
  13. Hans Christian Andersen: Císařovy nové šaty Archivováno 28. 8. 2014 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlas
  14. Eva Košlerová: Marco Polo Archivováno 11. 1. 2014 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu
  15. Radioservis Praha od 30.4.2023
  16. Tvůrčí skupina Drama a literatura. A pak že nejsou hastrmani. Humorná pohádka Jana Drdy o vodnickém čarování a vodnících všeho druhu [online]. Český rozhlas, 2021-06-06 [cit. 2021-06-06]. Dostupné online. 
  17. Walter Scott: Rytíř Ivanhoe [online]. Český rozhlas [cit. 2017-07-29]. Dostupné online. 
  18. Selma Lagerlöfová: Generálův prsten Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu
  19. Wilhelm Hauff: Falešný princ. www.rozhlas.cz [online]. [cit. 2014-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  20. Walter Scott: Historka šumaře Willieho Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu
  21. Patricia St. John: Odkud teče řeka Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu
  22. Helena Sýkorová: Zlaté tajemství Archivováno 11. 8. 2014 na Wayback Machine. na stránkách Českého rozhlasu
  23. Markéta Zinnerová: Halíbela a drak z Drákotína [online]. Český rozhlas [cit. 2015-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-03. 

Externí odkazy

  • rozhovor v časopise Vital Plus
  • Tvůrčí skupina Drama a literatura, Český rozhlas. Osudy Karla Weinlicha. Vzpomínání rozhlasového režiséra, desetidílné vzpomínky z roku 2003 [online]. Český rozhlas, 2003 [cit. 2020-04-10]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“