Karel X. Gustav

Karel X. Gustav
král švédský
Karel X. Gustav na portrétu Sébastiena Bourdona
Doba vlády	1654–1660
Narození	8. listopadu 1622
Úmrtí	13. února 1660 (37 let)
Pohřben	Kostel Riddarholmen
Předchůdce	Kristýna I.
Nástupce	Karel XI.
Manželka	Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská
Rod	Wittelsbachové
Otec	Kazimír Falcko-Zweibruckenský
Matka	Kateřina Švédská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel X. Gustav (8. listopadu 1622 – 13. února 1660) byl švédský král od roku 1654 do své smrti. Byl synem Kazimíra Falcko-Zweibruckenského z rodu Wittelsbachů a princezny Kateřiny Švédské, jejímž otcem byl král Karel IX. Švédský.

Karel X. se měl původně stát manželem své sestřenice a předchůdkyně na švédském trůně Kristýny I., která si ho ale vybrala jako svého nástupce i beze sňatku a po zajištění nástupnictví pro Karla abdikovala v jeho prospěch.

Válka s Polskem

10. června 1655 opustil Karel X. Švédsko, aby se zúčastnil války v Polsku, která se nazývá Druhou nebo Malou Severní válkou (1655–1660). V době vyhlášení války měl král k dispozici 50 000 mužů a 50 válečných lodí. Nepřátelství začalo dokonce dříve, když Švédové od července 1655 okupovali Daugavpils v Polské Livonii a polská armáda utábořená mezi Netzkými močály se dohodla na švédské ochraně palatinátů Poznaň a Kališ. Švédové se tak dostali do Varšavy bez boje a okupovali celé Velkopolsko. Polský král Jan II. Kazimír (1648–1674) z rodu Vasa musel uprchnout do Slezska.

Mezitím Karel X. zaútočil na Krakov, který po dvouměsíčním obléhání dobyl 9. října 1655

Válka s Dánskem

Problémy v Polsku – především všelidové povstání proti švédské nadvládě – způsobily, že Karel X. s uspokojením přijal zprávy o dánském vyhlášení války 1. června 1657. Útok Torstenssona z doby třicetileté války ho poučil, že Dánsko je nejvíce zranitelné z jihu. Zaútočil tam tedy s rychlostí, která ochromila odpor: v červnu 1657 vytáhl Karel v čele 8000 zkušených vojáků z Bydhoště v Pomořansku a dosáhl hranic Holštýnska 18. července. Dánská armáda se stáhla, a tak Švédové znovu získali Brémské vévodství. Během podzimu Karlovo vojsko obsadilo Jutsko a pevně se zde usadilo. Zdržení u pevnosti Fredericia, kde byla Karlova menší armáda zadržena od půlky srpna do půlky října, dovolilo dánskému loďstvu odrazit po dvoudenní bitvě švédskou flotilu a zabránit tak plánovanému vylodění Švédů v Dánsku. Situace švédského krále se stala kritickou.

V červenci se Dánsko a polsko-litevské království dohodly na spojenectví. Braniborsko se s ohledem na švédské potíže také přidalo na stranu Dánů a situace vypadala pro Švédy hrozivě. Braniborsko chtělo, aby Švédové přistoupili k jednání zprostředkovaným anglickým lordem-protektorem Oliverem Cromwellem a kardinálem Mazarinem, prvním ministrem francouzského krále Ludvíka XIV. Jednání se ale neuskutečnila, protože Švédové jednat odmítli. Karlovi se navíc podařilo 23.–24. října dobýt Fredericii a chystal se dopravit své vojsko na ostrov Fyn pomocí lodí. Ale jednodušší a levnější řešení se mu nabídlo, když v říjnu 1657 uhodily silné mrazy a brzy zamrzl Malý Belt natolik, že armáda mohla přejít po ledu.

Pochod přes Belt

28. ledna 1658 dosáhl Karel Haderslevu v jižním Dánsku. Jeho meteorologové předpokládali, že za pár dní bude led na Beltu natolik silný, že bude možné po něm přejít i ve zbroji. Mráz byl nejsilnější 29. ledna a 30. ledna ráno dal král rozkaz, aby se armáda přesunula. Švédové rychle přemohli dánskou pobřežní obranu a dobyli Fyn, přičemž přišli jen o část jízdy, která zmizela pod ledem. I Karlovo vojsko v Dánsku přešlo po ledu a směřovalo ke Kodani. Karlovy jednotky totiž musely překročil Belt, což se po velice riskantní trase podařilo, aniž by ztratili jediného muže. 8. února Karel dosáhl Lollandu a Falsteru. 11. února přitáhl k Sjællandu.

Válka skončila smlouvou v Taastrupu z 18. února a mírem v Roskilde z 26. února 1658, v důsledku kterého Dánsko ztratilo rozsáhlá území (dánské provincie Skåne, Halland a Blekinge, ostrovy Bornholm a Hven a norské provincie Bohuslän a výběžek Trondheimu) a muselo uznat suverenitu vévody šlesvicko-holštýnsko-gottorpského.

Karel však i nadále pokračoval v bojích a napadl Dánsko znovu. 17. června přistál na Sjællandu a oblehl Kodaň, která se ale dokázala ubránit do té doby, než Dánům přišla na pomoc holandská flotila, jež porazila švédské lodi v bitvě u Sundu 29. října 1658. Vodní obchodní cesty na Baltu byly totiž pro Holanďany důležité a ti tak dali Karlovi jasně najevo, že nechtějí, aby Švédové ovládali jih.

Během jednání o míru se Karel X. Gustav vrátil do Švédska, kde svolal do Göteborgu v lednu 1660 jednání parlamentu. Zde se analyzovala pozice Švédska v rámci zmíněných mírových jednání. Za svého pobytu v Göteborgu panovník náhle onemocněl. Zpočátku to nebylo víc než nachlazení, nemoc však dospěla do zápalu plic, který vedl k otravě krve^[zdroj?] a po několika dnech v noci z 12. na 13. února 1660 král zemřel. Jeho ostatky byly slavnostně přepraveny na podzim téhož roku do hlavního města Švédska Stockholmu a zde pochovány na ostrově Riddarholmen.

Manželství a potomci

Karel Gustav X. se oženil 24. října roku 1654 s Hedvikou Eleonorou Holštýnsko-Gottorpskou. Z manželství se narodil jediný syn a následník trůnu Karel XI.

Ještě před tím, než uzavřel sňatek s Hedvikou Eleonorou, měl poměr s Brigidou Allersovou, dcerou člena královské rady a zplodil s ní nemanželského syna Gustava Carlsona (1647–1708)

Vývod z předků

Literatura

• ENGLUND, Peter. Nepřemožitelný. Historie první severní války. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 772 s. ISBN 80-7106-490-4. 
• RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy) 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel X. Gustav na Wikimedia Commons

Předchůdce: Kristýna I.

Švédský král Karel X. Gustav 1654–1660

Nástupce: Karel XI.

Předchůdce: Kristýna I.

Finský velkovévoda Kaarle X. Kustaa 1654–1660

Nástupce: Karel XI.