Karel XIV.
Karel XIV. | |
---|---|
král švédský a norský | |
Karel XIV. Jan na obraze od Françoise Gérarda. | |
Doba vlády | 1818 – 1844 |
Korunovace | 11. květen 1818, Švédsko 7. září 1818, Norsko |
Narození | 26. ledna 1763 Pau, Francie |
Úmrtí | 8. března 1844 (ve věku 81 let) Stockholm, Švédsko |
Pohřben | Bernadotte crypt |
Předchůdce | Karel XIII. |
Nástupce | Oskar I. |
Manželka | Désirée Clary |
Potomci | Oskar I. |
Rod | Bernadotte |
Otec | Jean Henri Bernadotte |
Matka | Jeanne de St. Vincent |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel XIV., vlastním jménem Jean-Baptiste Bernadotte (26. ledna 1763 v Pau, Francie – 8. března 1844 ve Stockholmu), byl francouzský ministr války, francouzský maršál, kníže de Pontecorvo a později v roce 1818 se stal králem Švédska a Norska. Panoval až do roku 1844. Je zakladatelem dodnes panující švédské dynastie Bernadotte. Jako norský král vládl pod jménem Karel III.
Někdy je uváděn jako Karel XIV. Jan (Johan) – viz Karl Johan gate v Oslu a jeho jezdecká socha, avšak ve švédských učebnicích dějepisu je uváděno pouze jako HM Kung Karl XIV.
Životopis
Období před Velkou francouzskou revolucí
Jean-Baptiste Bernadotte byl páté dítě Henriho Bernadotta. Jeho otec byl advokátem v Pau a chtěl, aby jím byl i jeho syn Jean-Baptiste. Ten ovšem opustil studia a v 17 letech bez vědomí rodičů odešel k armádě. Sloužil u francouzského Královského námořnictva (Royal-la-Marine). Po 9 letech služby v armádě byl stále pouze poddůstojníkem.
Období Velké francouzské revoluce
Po vypuknutí Velké francouzské revoluce se jeho situace změnila a jeho vojenská hodnost se rychle zvyšovala. V roce 1792 získal hodnost plukovníka, 1794 brigádního generála a roku 1796 se stal divizním generálem. Oženil se se švagrovou Josefa Bonaparta (bratra Napoleona Bonaparta) Désirée Clary.
Napoleonská éra
Když Napoleon Bonaparte zřídil císařství, byl Bernadotte jmenován jedním z prvních maršálů Francie a po bitvě u Slavkova (2. prosince 1805) získal roku 1806 titul knížete de Pontecorvo.
Švédský král
Ve Švédsku v té době panoval Gustav IV. Adolf. V zimě na přelomu let 1808–1809 opoziční skupiny začaly vypracovávat plán na svržení Gustava Adolfa a likvidaci absolutistické formy vlády. Spiknutí se účastnili vysocí důstojníci a úředníci.
Král chtěl udržet korunu pro syna, proto se 29. března vzdal trůnu, 10. května však Riksdag vyhlásil, že práva usednout na švédský trůn pozbývá nejen on, ale i všichni jeho potomci. Byl mu ponechán jeho osobní majetek a stanovena doživotní renta. Na trůn nastoupil jeho strýc – bratr jeho otce Karel XIII., místo něhož však fakticky vládl Bernadotte.
Karel XIII. byl bezdětný a předpokládalo se, že brzy zemře (i přesto vládl téměř devět let). Proto se rozhodlo, že král adoptuje člověka, který se stane zároveň i následníkem trůnu. Padlo několik návrhů, nakonec ovšem díky politické situaci v Evropě a přímluvám císaře Napoleona získal titul korunního prince právě Bernadotte.
Odkazy
Literatura
- BARNETT, Correlli. Bonaparte. Překlad Jan Kozák. Brno: Jota s. r. o., 2005. 422 s. ISBN 80-7217-352-9.
- BLATNÝ, Richard. Napoleonská encyklopedie. Praha: Aquarius, 1995. 342 s. ISBN 80-902062-0-4.
- BOUHLER, Filip. Napoleon. Praha: Orbis, 1944. 378 s.
- KOVAŘÍK, Jiří. Napoleon Bonaparte. Praha: Melantrich, 1998. 557 s. ISBN 80-7023-265-X.
- JOHNSON, Paul. Napoleon. Brno: Barrister & Principal, 2003. 166 s. ISBN 80-86598-52-7.
- KOVAŘÍK, Jiří. Maršálové Napoleonových orlů. Třebíč: Akcent, 2000. 297 s. ISBN 80-7268-097-8.
- KOVAŘÍK, Jiří. Bitva u Marenga aneb Waterloo naruby. Třebíč: Akcent, 2006. 580 s. ISBN 80-7268-271-7.
- KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení I. – Vítězné roky. Třebíč: Akcent, 2003. 485 s. ISBN 80-7268-261-X.
- KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení II. – Nejistá vítězství. Třebíč: Akcent, 2003. 668 s. ISBN 80-7268-271-7.
- KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení III. – Proti všem. Třebíč: Akcent, 2004. 593 s. ISBN 80-7268-296-2.
- KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení IV. – Pád orla. Třebíč: Akcent, 2004. 571 s. ISBN 80-7268-307-1.
- KOVAŘÍK, Jiří. Napoleonova tažení V. – Ať žije císař. Třebíč: Akcent, 2005. 584 s. ISBN 80-7268-332-2.
- KOVAŘÍK, Jiří. 1812 – Napoleonovo ruské tažení. Praha: Hart s. r. o., 2001. 520 s. ISBN 80-86529-20-7.
- KOVAŘÍK, Jiří. 1809 - Orel proti orlu. Praha: Hart s. r. o., 2001. 466 s. ISBN 80-86529-37-1.
- KOVAŘÍK, Jiří. Dobyvatel Bonaparte. Třebíč: Akcent, 2009. 526 s. ISBN 978-80-7268-571-4.
- KOVAŘÍK, Jiří. Bonaparte v Egyptě. Třebíč: Akcent, 2007. 470 s. ISBN 978-80-7268-466-3.
- LACOUR-GAYET, Georges. Napoleon. Praha: F.Borový, 1931. 851 s.
- LUDWIG, Emil. Napoleon. Překlad Karel Hoch. Praha: Melantrich, 1930. 592 s.
- MANFRED, Albert Z. Napoleon Bonaparte. Praha: Svoboda, 1990. 616 s. ISBN 80-205-0129-0.
- TARLE, Jevgenij. Napoleon. Praha: Naše vojsko, 1950. 450 s.
- WINTR, Stanislav. 26 maršálů Napoleona I.. Cheb: Svět křídel, 2004. 225 s. ISBN 80-86808-14-9.
Externí odkazy
- Galerie Karel XIV. na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel XIV. na Wikimedia Commons
- Seznam prací o J.-B. Bernadottovi v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Rodokmen švédské královské rodiny (anglicky)
Předchůdce: Karel II. | Norský král Karel III. Jan 1818 – 1844 | Nástupce: Oskar I. |
Předchůdce: Karel XIII. | Švédský král 1818 – 1844 | Nástupce: Oskar I. |
Média použitá na této stránce
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 4.0
Great shield of arms of Sweden
Autor: Pichasso, Licence: CC BY-SA 3.0
Arms of the Kingdom of Norway (Late Middle Ages–1844). Here designed after the Carta Marina of Olaus Magnus (1539).