Karel Zvára

Ing. Karel Zvára, Ph.D.
Karel Zvára (7. září 2013)
Místopředseda Strany svobodných občanů
Ve funkci: 1. července 2012 – 22. října 2016
Předseda krajského sdružení Strany svobodných občanů v Praze
Ve funkci: 13. listopadu 2011 – 10. srpna 2012
Stranická příslušnost
Členství	Svobodní (2009–2017) SNČR (od 2017)
Narození	6. května 1976 (48 let) Praha Československo Československo
Choť	ženatý
Děti	čtyři děti
Alma mater	VŠFS Praha Univerzita Karlova v Praze
Commons	Karel Zvára
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Zvára (* 6. května 1976 Praha) je český politik a ekonom, od července 2012 do října 2016 místopředseda Strany svobodných občanů. Nyní je členem Strany nezávislosti České republiky.

Po absolvování Gymnázia nad Štolou na Praze 7 v roce 1994 vystudoval ekonomii na Vysoké škole finanční a správní v Praze (promoval v roce 2008 a získal tak titul Ing.). V září 2017 úspěšně obhájil disertační práci 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze^[1].

V letech 1991 až 1996 pracoval jako správce BBS a poštovního systému FrontDoor, pak rok vykonával náhradní vojenskou službu (1996 - 1997). Od roku 1998 se živí jako jednatel malé firmy zaměřené na vývoj softwaru a poskytování dalších IT služeb především v oblasti zdravotnictví.^[2] V letech 2009 až 2011 navíc figuroval jako vědecký pracovník v Akademii věd České republiky.^[3]

Karel Zvára je ženatý a má čtyři děti. Společně s rodinou žije v Týnci nad Sázavou.

Členem Strany svobodných občanů byl od roku 2009 do března 2017.^[1] V rámci strany působil jako koordinátor pro Prahu 2 a Prahu 4, předseda odborné komise pro rozpočtovou a daňovou politiku a předseda volební komise.^[2] V letech 2011 - 2012 byl předsedou pražského krajského sdružení Svobodných.^[2] V červenci 2012 byl zvolen místopředsedou strany,^[2][4] post obhájil v roce 2013^[5] i v roce 2015.^[6] Inicioval vyloučení bývalého krajského předsedy Marka Sedláčka ze strany.^[7].

Do komunální politiky se pokoušel vstoupit, když v obecních volbách v roce 2010 kandidoval za Svobodné do Zastupitelstva Hlavního města Prahy, ale nedostal se do něj.^[8]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2010 kandidoval za Svobodné v Hlavním městě Praze, ale neuspěl.^[9] Stejně tak neuspěl ani ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013, kdy opět kandidoval za Svobodné, tentokrát jako lídr ve Středočeském kraji.^[10]

V říjnu 2016 rezignoval na funkci místopředsedy strany^[11], deklaroval však, že stranu i její předsednictvo bude dál podporovat. V březnu 2017 své členství ve Svobodných ukončil a v dubnu 2017 se stal členem hnutí Strany nezávislosti České republiky (tehdy hnutí Referendum o EU).^[1]

Ve straně (tehdy hnutí) navázal na svoji dřívější činnost, s tím, že za v současnosti nejdůležitější téma považuje referendum o setrvání (či vystoupení) z Evropské unie, neboť Lisabonská smlouva a změna článku 136 Smlouvy o fungování Evropské unie z EU učinila úplně jinou organizaci, než do které Česká republika na základě referenda vstoupila v roce 2004. A protože o změnách nebylo uspořádáno referendum, mělo by se uspořádat nyní.^[12]

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval na 5. místě kandidátky Strany nezávislosti České republiky, ale zvolen nebyl.^[13]

Považuje se za libertariána.^[14] Role státu spočívá podle Zváry především v ochraně svobody, tedy ve financování soudů, policie a armády.^[14] Za nejhorší státní zásah vůči svobodě považuje přerozdělování,^[14] přičemž za špatné považuje zejména vybírání daní, samotné čerpání dávek a dotací za špatné nepovažuje.^[7] Rovněž tak nevidí problém v práci pro stát.^[7] Odmítá zvyšování daní a zadlužování státu.^[7] Korupce je podle Zváry přirozeným důsledkem přerozdělování, a vymýtit ji lze jen snížením přerozdělování.^[7] Z toho důvodu nepodpořil iniciativu Rekonstrukce státu, protože léčí pouze projevy, nikoliv příčinu korupce.^[15] Odmítá majetková přiznání.^[7]

Evropskou unii považuje za nereformovatelnou, a chce, aby ji ČR opustila a stala se členem Evropského sdružení volného obchodu (EFTA).^[14] Původně chtěl, aby ČR zůstala v Schengenském prostoru,^[14] během uprchlické krize v roce 2015 však názor změnil.^[16] Přesto, že je zastáncem vystoupení České republiky z Evropské unie, trvá na konání referenda a respektování jeho výsledku.^[12] Odmítá antidiskriminační zákon, protože znemožňuje vlastníkovi rozhodovat o tom komu a za jakých podmínek bude poskytovat své služby či dodávat zboží.^[14]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Zvára na Wikimedia Commons
• Osobní stránky