Karen Nybergová
Karen Lujean Nybergová | |
---|---|
Astronaut NASA | |
Státní příslušnost | USA |
Datum narození | 7. října 1969 (54 let) |
Místo narození | Parkers Prairie, Minnesota, USA |
Předchozí zaměstnání | inženýrka |
Čas ve vesmíru | 180 dní, 0 hodin a 31 minut |
Kosmonaut od | 26. července 2000 |
Mise | STS-124/ISS, Expedice 36/37 (Sojuz TMA-09M/ISS) |
Znaky misí | |
Kosmonaut do | dosud aktivní |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karen Lujean Nybergová (* 7. října 1969 Parkers Prairie, Minnesota, USA), původně inženýrka NASA, je od července 2000 astronautkou NASA. Do vesmíru se dostala na dva týdny jako členka posádky raketoplánu Discovery při letu STS-124 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v červnu 2008. Dne 28. května 2013 započala svůj druhý kosmický let, tentokrát půlroční pobyt na ISS v rámci Expedice 36/37. Zpátky na Zem se vrátila 11. listopadu 2013.
Mládí, inženýrka
Karen Nybergová se narodila v Parkers Prairie, minnesotském městečku s méně než 1000 obyvateli, vyrůstala v nedalekém Viningu (68 obyvatel roku 2000)[1]. Po střední škole studovala strojírenství na Severodakotské univerzitě (University of North Dakota), kde roku 1994 získala titul bakaláře, magistrem strojírenství se stala roku 1996 na Texaské univerzitě v Austinu (University of Texas at Austin, postgraduální studium zde zakončila roku 1998. V diplomové práci rozebírala termoregulaci člověka se zřetelem na zabezpečení žádoucího prostředí ve skafandrech.[2] V souvislosti s výzkumem absolvovala několik stáží v Johnsonovu vesmírném středisku.[3]
Od roku 1998 v Johnsonovu vesmírném středisku v Houstonu pracovala a i nadále se zabývala konstrukcí systému termoregulace ve skafandrech, ventilací v modulu TransHab, systémů životního zabezpečení raketoplánu X-38 a systémů kontroly teplot u marsovských sond.[3]
Astronautka
Přihlásila se k 18. náboru astronautů NASA, prošla všemi koly výběru a 26. července 2000 byla zařazena mezi americké astronauty. V základním kosmonautickém výcviku získala kvalifikaci „letový specialista“ raketoplánu.[3]
V březnu 2007 NASA zveřejnila její jmenování do posádky letu STS-124 tehdy plánovaného na únor 2008.[4] Do vesmíru odstartovala 31. května 2008 na palubě raketoplánu Discovery. Cílem mise bylo vynesení a montáž japonského modulu Kibó a doprava zásob a vybavení na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Let trval 13 dní 18 hodin 13 minut.[5]
V prosinci 2010 byla zařazena do posádky Expedic 36 a 37 na ISS s plánovaným startem v květnu 2013, posádka je současně záložní pro Expedici 34/35 startující v listopadu 2012.[3] Jmenování oficiálně potvrdila NASA v únoru 2011.[6]
Do vesmíru odstartovala podruhé 28. května 2013 jako palubní inženýrka Sojuzu TMA-09M s Fjodoren Jurčichinen a Lucou Parmitano, po šestihodinovém letu se připojili k posádce ISS.[7] Na stanici pracovala ve funkci palubní inženýrky. Na Zem se trojice Jurčichin, Parmitano, Nybergová vrátila v Sojuzu TMA-09M 11. listopadu 2013.[7] Jejich kosmický let trval 166 dní, 6 hodin a 18 minut.[8]
Karen Nybergová je od léta 2009 vdaná za astronauta Douglase Hurleyho.[3] Má jedno dítě.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Vining city, Minnesota [online]. US Census Bureau [cit. 2011-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-14. (anglicky)
- ↑ a b Biographical data. Karen L. Nyberg (Ph.D.) [online]. NASA, rev. 2010-08 [cit. 2011-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2010-12-11 [cit. 2011-02-20]. Kapitola Karen Lujean Nyberg. Dostupné online. (rusky)
- ↑ YEMBRICK, John; CLEM, Kylie. Release: 07-73. NASA Assigns Crew for Shuttle Mission to Install Japanese Lab [online]. Washington, Houston: NASA, 2007-03-22 [cit. 2011-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-08. (anglicky)
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2008-06-16 [cit. 2011-02-20]. Kapitola STS-124 Di/F-35. Dostupné online.
- ↑ CURIE, Michael; CLOUTIER-LEMASTERS, Nicole. Release: 11-044 NASA And Partners Name Upcoming Space Station Crew Members [online]. Washington, Houston: NASA, 2011-2-18 [cit. 2011-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b RKK Eněrgija. Экспедиция МКС-36/37 [online]. Koroljov: RKK Eněrgija [cit. 2013-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-02. (rusky)
- ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2013-11-11 [cit. 2013-11-11]. Kapitola Nyberg[ová, K.L.]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karen Nybergová na Wikimedia Commons
- Biographical data. Karen L. Nyberg (Ph.D.) [online]. Houston, Texas: NASA, Lyndon B. Johnson Space Center, rev. 2010-08 [cit. 2011-02-20]. Oficiální biografie NASA. Dostupné online. (anglicky)
- Karen Nybergová na Twitteru
Média použitá na této stránce
Astronaut Karen Nyberg, STS-124 mission specialist, looks through a window in the newly installed Kibo laboratory of the International Space Station while Space Shuttle Discovery is docked with the station.
Official portrait photo of NASA astronaut Karen Nyberg, a mission specialist of STS-124.
Emblem of Nasa's STS-124 mission.
- The STS-124/1J patch depicts the Space Shuttle Discovery docked with the International Space Station (ISS). STS-124/1J is dedicated to delivering and installing the Japanese Experiment Module (JEM) known as Kibo (Hope) to the ISS. The significance of the mission and the Japanese contribution to the ISS is recognized by the Japanese flag depicted on the JEM Pressurized Module (JPM) and the word Kibo written in Japanese at the bottom of the patch. The view of the sun shining down upon the Earth represents the increased "hope" that the entire world will benefit from the JEM's scientific discoveries. The JPM will be the largest habitable module on the ISS and is equipped with its own airlock and robotic arm for external experiments. In addition to delivering and installing the JPM, the STS-124 crew will relocate the JEM Logistics Pressurized (JLP) module to its permanent home on the zenith side of the JPM. During three planned space walks, the crew will perform external ISS maintenance and JPM outfitting, as well as extensive robotic operations by the ISS, space shuttle, and JEM robotic arms. It will be the first time that three different robotic arms will be operated during a single space flight mission.
The dynamic design of the Expedition 36 patch portrays the International Space Station's (ISS) iconic solar arrays. The slanted angles denote a kinetic energy leading from the Earth in the lower right to the upper left tip of the triangular shape of the patch, representing the infinite scientific research, education, and long-duration spaceflight capabilities the ISS provides with each mission, as well as our goal for future exploration beyond the Space Station. The numbers 3 and 6 harmoniously intertwine to form expedition number 36 and its gray coloration signifies the unity and neutrality among all of the international partners of the ISS. The blue and gold color scheme of the patch represents the subtle way the central gold orbit wraps around the number 36 to form a trident at its lower right tip. The trident also symbolizes the sea, air, and land, all of which make up the Earth from where the trident originates in the design.
Leonardo da Vinci's Vitruvian Man, created some 525 years ago, as a blend of art and science and a symbol of the medical profession, is depicted amongst the orbits of a variety of satellites circling the Earth at great speed. Da Vinci's drawing, based on the proportions of man as described by the Roman architect Vitruvius, is often used as a symbol of symmetry of the human body and the universe as a whole. Almost perfect in symmetry as well, the International Space Station, with its solar wings spread out and illuminated by the first rays of dawn, is pictured as a mighty beacon arcing upwards across our night skies, the ultimate symbol of science and technology of our age. Six stars represent the six members of Expedition 37 crew, which includes two cosmonauts with a medical background, as well as a native of Da Vinci's Italy.