Karin Lednická

Karin Lednická
Karin Lednická na festivalu Měsíc autorského čtení v Brně, 2020
Karin Lednická na festivalu Měsíc autorského čtení v Brně, 2020
Narození5. února 1969 (55 let)
Karviná
Povolánínovinářka, překladatelka, spisovatelka, vydavatelka a publicistka
OceněníCena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2021)
Webwww.karinlednicka.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karin Lednická (* 5. února 1969 Karviná) je česká nakladatelka, překladatelka a spisovatelka.

Život

Vyrostla v Havířově; chtěla studovat knihovnictví a žurnalistiku, k čemuž se však nedostala. Po maturitě pracovala v průmyslových podnicích na Ostravsku a Karvinsku. Počátkem 90. let psala pro regionální tisk. Mezi lety 1993 a 1994 studovala v Londýně angličtinu a anglickou historii. Po návratu do Česka dva roky překládala beletrii. V roce 1997 založila nakladatelství Domino, které vydávalo především detektivní romány a thrillery, některé z knih Lednická sama přeložila; roku 2019 Domino koupila společnost Albatros Media[1] a o rok později, v únoru 2020, vyšla Lednické prvotina Šikmý kostel jako prvá publikace jejího nově vzniklého nakladatelství Bílá vrána.


Žije v ostravském Svinově. Má syna Davida a dceru Zuzanu.

Dílo

  • Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města: léta 1894–1921. Ostrava: Bílá vrána, 2020. 400 s. ISBN 978-80-88362-00-5. 
  • Šikmý kostel 2: románová kronika ztraceného města: léta 1921–1945. Ostrava: Bílá vrána, 2021. 608 s. ISBN 978-80-88362-04-3. 
  • Šikmý kostel 3: románová kronika ztraceného města: léta 1945–1961. Ostrava: Bílá vrána, 2024. 696 s. ISBN 978-80-88362-16-6. 
Okolí kostela svatého Petra z Alcantary v někdejší Karvinné je dějištěm románu Šikmý kostel

Román Šikmý kostel, jehož děj se odehrává v Karviné, v okolí titulního kostela svatého Petra z Alkantary, původně Lednická plánovala pojmout jako povídku;[2] po rozsáhlé rešeršní práci z knihy vznikla románová kronika, která je zamýšlena jako první část trilogie.[3] Téhož roku vydali pražští OneHotBook 2CD audioverzi Šikmého kostela, namluvenou Vilmou Cibulkovou.[4] Druhý díl románové kroniky vyšel v lednu 2021;[5] jeho audioverzi vydal v listopadu 2021 Radioservis, v podobě tří kompaktních disků.[6] Třetí díl vyšel v dubnu 2024.

Autorka zpracovala okolností životické tragedie,[7] kdy nacisté v odvetu za zabití tří příslušníků gestapa partyzány postříleli 36 mužů ze Životic a okolních obcí. Dalších 17 mužů a žen deportovali do koncentračních táborů.[8]

Adaptace

Na vlnách Českého rozhlasu Ostrava měla v listopadu 2020 premiéru 14dílná stejnojmenná adaptace, v režii Tomáše Jirmana.[9] Kniha se stala také předlohou pro stejnojmennou inscenaci ostravského Divadla Petra Bezruče. Autorkou dramatizace je dramatička Anna Saavedra. Premiéru měla 22. dubna 2022 a na repertoáru je doposud.[10]

Návrh na vyznamenání

Počátkem června 2024 byl do Kanceláře prezidenta republiky poslán návrh na vyznamenání Lednické medailí Za zásluhy; souběžně vznikla online petice.[11] Dle iniciátorky Lenky Pastorčákové si spisovatelka ocenění zaslouží „ne za to, jak výborné romány napsala, ale za to, co svým dílem dokázala“ – rehabilitovat renomé celého Karvinska, jakož i pověst havířů a též pověst konkrétních historických osobností; krom toho se vypořádala s řadou mýtů a obskurních historek. Opomíjený region tak začali navštěvovat turisté, aby si prohlédli místa z románové trilogie.[12]

Ocenění

V roce 2020 absolutní vítěz v anketě Kniha roku.[13] Dále pak roku 2021 obdržela Cenu ÚSTR za mimořádný přínos k reflexi novodobých dějin.[14]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Redakce. Albatros kupuje vydavatelství Domino. Posílí na poli detektivek a thrillerů. Zprávy. Deník.cz [online]. Vltava Labe Media, 2019-04-18 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ TICHÁ, Eva. Z příběhů pamětníků mě mrazilo, říká spisovatelka Karin Lednická. Fotografie Ondřej Košík; Ona. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-03-18 [cit. 2021-03-12]. Placený obsah (součást tzv. iDNES Premium). Dostupné online. 
  3. ↑ FOJTÍK, Tomáš. Stovky hodin rešerší vyústily v mimořádný románový debut o šikmém kostelu v Karviné. Literatura. Deník N [online]. N Media, 2020-03-11 [cit. 2021-03-12]. Placený obsah. Dostupné online. 
  4. ↑ Šikmý kostel 1824 ―― 1921 Archivováno 10. 3. 2021 na Wayback Machine. | OneHotBook.cz
  5. ↑ JANČÍKOVÁ, Šárka. Problém, který se neřeší, se zapouzdří. Druhý díl románové trilogie Šikmý kostel ukazuje, jak nás určuje původ i jazyk. Literatura | Mozaika. Český rozhlas Vltava [online]. Český rozhlas, 22. leden 2021 [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ Karin Lednická: Šikmý kostel 2 [online]. Radiotéka | Mluvené slovo. Český rozhlas, listopad 2021 [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ Životickou tragédii na Karvinsku si lidé stále připomínají. Novinky.cz [online]. [cit. 2023-11-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ ZÍDEK, Petr. Anatomie jednoho zapomenutého masakru. Fotografie Petr Horník. Právo. Borgis, 21. duben 2022, ročník 32, čís. 92 [Příloha Café], s. 18. Dostupné online. ISSN 1211-2119.
  9. ↑ LENARTOVÁ, Eva; TICHÝ, František. Karin Lednická: Šikmý kostel. Nechte se vtáhnout do románové kroniky ztraceného města. Fotografie Jan Lenart; Literatura | Rozhlasové listování. Český rozhlas Ostrava [online]. Český rozhlas, 21. březen 2021 [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ šikmý kostel | Divadlo Petra Bezruče. www.bezruci.cz [online]. [cit. 2024-05-20]. Dostupné online. 
  11. ↑ http://www.petice.com/petice_za_statni_vyznamenani_pro_spisovatelku_karin_lednickou
  12. ↑ Doležalová, Denisa. Lednická očistila Karvinsko. Ocení ji prezident?. Právo. Borgis, 5. červen 2024, ročník 34, čís. 130, s. 1. Dostupné online [cit. 2024-06-07]. ISSN 1211-2119.
  13. ↑ VONDRA, Michal. Výsledky ročníku 2020 - Kniha roku 2020 - kniharoku.cz. www.kniharoku.cz [online]. [cit. 2024-05-20]. Dostupné online. 
  14. ↑ Slavnostní předání Ceny ÚSTR Za svobodu, demokracii a lidská práva 2021 – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2021-12-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce