Karl-Adolf Hollidt
Karl-Adolf Hollidt | |
---|---|
![]() Karl-Adolf Hollid během norimberských procesů | |
Narození | 28. dubna, 1891![]() |
Úmrtí | 22. května, 1985![]() |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | Generaloberst |
Sloužil | ![]() ![]() ![]() |
Složka | ![]() ![]() ![]() |
Války | První světová válka Druhá světová válka |
Vyznamenání | Rytířský kříž železného kříže s dubovými ratolestmi |
![]() |
Karl-Adolf Hollidt (28. dubna 1891, Špýr – 22. května 1985, Siegen ve Vestfálsku) byl generálplukovník německého Wehrmachtu.
Kariéra

Do Německé císařské armády vstoupil v roce 1909. V první světové válce sloužil jako nižší důstojník u pěchoty. Po válce zůstal v Reichswehru, kde zastával nižší velitelské funkce. V dvacátých letech působil v ústředních vojenských institucích a ve vyšších štábech. Od prosince 1933 velel praporu a v březnu 1935 se stal náčelníkem štábu vojenské oblasti velení 1 a od října téhož roku, do listopadu 1938 byl na stejné funkci u I. armádního sboru. Zároveň se podílel na plánu Červeno-Zelený "Fall Rot-Grün"(obsazení Československého pohraničí) jako náčelník plánovačů při štábů vrchního velení. Koncem roku 1938 je mu svěřeno velení nad 52. pěší divizí, u které zůstává až do začátku 2. světové války.
V průběhu polské kampaně byl v září jmenován náčelníkem štábu 5. armády a po jejím skončení se v říjnu stal náčelníkem štábu Hlavního velitelství Východ. Během bitvy o Francii, byl v polovině května 1940 jmenován opět do funkce náčelníka štábu u 9. armády. Od října téhož roku velí 50. pěší divizi, se kterou se účastní Operace Barbarossa pod 11. armádou na jižní Ukrajině a později na Krymu pod von Mansteinem.
V lednu 1942 byl jmenován velitelem XVII. armádního sboru u Skupiny armád B (von Weichs), u kterého zůstal s přestávkou až do 23. listopadu, kdy bylo z velitelství jeho sboru, vytvořeno velitelství armádní skupiny Hollidt pod Skupinou armád Don (von Manstein). Tato armádní skupina sdružila zbytky rumunských a německých vojsk, na západní straně od ohbí řeky Don, po sovětské Operaci Uran. Právě jeho armádní skupina byla určena spolu s 4. tankovou armádou (Hoth), k osvobození 6. armády u Stalingradu, ale nedostatečná síla a pokračující nápor na úseku jeho skupiny, zcela znemožnila přejít koncem roku 1942 do ofenzívy. Již v lednu 1943, byla jeho skupina nucena ustupovat dále na západ aby ji nestihl podobný osud jako obklíčenou Paulusovu armádu. 6. března, víc než měsíc po skončení bitvy u Staligradu, byla skupina armád Hollidt přejmenována na novou 6. armádu. Během bojů na východní Ukrajině v první polovině roku 1943 bránila 6. armáda úsek u Azovského moře na řece Mius. Později byla jeho armáda přesunuta pod Skupinu armád A (von Kleist), kde bránila dolní tok Dněpru a přístupy na Krymský poloostrov, při kterých armáda opět utrpěla těžké ztráty v zimě 43-44.
Sám Hollidt se nechal z velení armády 22. listopadu 1943 uvolnit na zdravotní dovolenou a po uzdravení přešel v dubnu 1944 do zálohy OKH. Od února 1945 zastával organizační funkce v západním Německu, kde byl v Ruhrské kapse zajat v dubnu Američany. Po válce byl v roce 1948 souzen v procesu s vrchním velením, za válečné zločiny a odsouzen na pět let, ale již 22. prosince 1949 byl propuštěn.
Povýšení & Vyznamenání
Data povýšení
- Fahnenjunker-Unteroffizier – 25. listopad 1909
- Fähnrich – 22. březen 1910
- Poručík – 16. listopad 1910
- Nadporučík – 22. březen 1915
- Kapitán – 22. březen 1918
- Major – 1. únor 1930
- Podplukovník – 1. únor 1932
- Plukovník – 1. leden 1935
- Generálmajor – 1. duben 1938
Generálporučík – 1. duben 1940
- Generál pěchoty – 1. únor 1942
- Generálplukovník – 1. září 1943
Vyznamenání
Železný kříž II. třídy – 9. září 1914
Železný kříž I. třídy – 18. říjen 1916
Spona k železnému kříži II. třídy – 30. květen 1940
Spona k železnému kříži I. třídy – 7. červen 1940
Rytířský kříž – 8. září 1941
Medaile za východní frontu – 1942
Medaile Krymský štít – 1942
Královský rumunský řád Michaela udatného, III. třídy – 19. září 1942
Rytířský kříž s dubovou ratolestí – 17. květen 1943
Odkazy
Literatura
- Ztracená Vítězství – Erich von Manstein
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl-Adolf Hollidt na Wikimedia Commons
- [1]
- Fotografie Karl-Adolfa Hollidta
- [2]
Média použitá na této stránce
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag for the National Defence Minister of Weimar Republic (1921–1933).
Rang insignia of the German Wehrmacht until 1945; here: shoulder board Heer (Army).
- Rank: – Generalmajor (en: Major general) OF-6
- Basic colour: to all service branches — “deep red”.
Color Plate depicting German Army rank insignia, from US War Dept Handbook (1943)
Ribbon bar: Iron Cross 2nd Class (1813)-1914-1918 (Prussia) and Golden Military Merit Cross 1864-1918 (Prussia).
Ribbon bar: Iron Cross - 1st Class (1813)-1914-1918 (Prussia).
Karl Hollidt, defendant in the High Command Trial, 30 December 1947-28 October 1948 (twelfth of the Subsequent Nuremberg Trials) held at the Palace of Justice, Nuremberg
Ribbon bar: Knight's Cross of the Iron Cross (Third Reich) – version.
Ribbon bar: Iron Cross 2nd Class (1914) with reiteration 1939 (Third Reich).
Rang insignia of the German Wehrmacht, here shoulder strap “Lieutenant-general Heer” to 1945.
Ribbon bar: Order of Michael the Brave (model 2000) – 3rd Class – Romania.
Color Plate depicting German Army rank insignia, from US War Dept Handbook (1943)
Ribbon bar: Iron Cross 1st Class (1914) with reiteration 1939 (Third Reich).
Ribbon bar: Eastern Front Medal – 3rd Reich.
Narada dowódców niemieckich na froncie wschodnim. Pochylony nad mapą marszałek Erich von Manstein, obok niego gen. Karl Adolf Hollidt.
Ribbon bar Knight's Cross of the Iron Cross with Oak Leaves.
Rang insignia of the German Wehrmacht until 1945; here: shoulder board Heer (Army).
- Rank: – Generalmajor (en: Major general) OF-6
- Basic colour: to all service branches — “deep red”.