Karl Egon Ebert

Karl Egon Ebert
Karl Egon rytíř Ebert
Narození	5. června 1801 Praha-Malá Strana České království České království
Úmrtí	24. října 1882 (ve věku 81 let) Praha-Smíchov Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Hřbitov Malvazinky
Pseudonym	Franta Wokrauliczek
Povolání	básník, spisovatel, dramatik, dramaturg a libretista
Vzdělání	právnické
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Egon rytíř Ebert, psán též Carl Egon Leopold Ebert, (5. června 1801 Praha-Malá Strana^[1] — 24. října 1882 Smíchov^[2] u Prahy) byl německy píšící básník, prozaik, dramatik, veřejný činitel a novinář z Čech.

Pocházel z pražské německé rodiny fürstenberského knížecího úředníka a advokáta JUDr. Xaveria Michaela Eberta (1768–1829), původem z Jihlavy, a jeho ženy Josefy Hürschmannové z Prahy^[3]. Rodina byla známa vřelými sympatiemi k vlasti: teritoriálním vlastenectvím. Po absolutoriu německého gymnázia v Praze vystudoval práva na univerzitě ve Vídni. Po rigorózních zkouškách roku 1825 nastoupil na zámku v Donaueschingenu jako knihovník svého kmotra, knížete Egona z Fürstenbergu. Dále cestoval po Německu (zalíbilo se mu v Drážďanech a v Karlsruhe) a po Švýcarsku.

Od roku 1832 zakotvil v Praze. Živil se jako úředník, a to vrchní správce administrativy knížecích fürstenberských statků v Čechách a dvorní rada. Dále byl veřejným činitelem a publicistou. Zasloužil se o zrušení roboty roku 1848 i o zavedení první železnice do Čech (Buštěhradská dráha). Za své zásluhy roku 1872 obdržel Řád železné koruny a byl povýšen do rytířského stavu. Zůstal svobodný a bezdětný.

Ve svých dílech se zasazoval o mírumilovné soužití Čechů a Němců v Čechách, byl zastáncem tzv. bohemismu, blízkým přítelem Františka Palackého a dalších českých obrozenců. Svými dramaty se snažil zprostředkovat česká témata německému obecenstvu. Epos Wlasta, „česká národní hrdinská báseň“, měl v německojazyčném prostředí značný ohlas a byl jedním z nejznámějších pražských literárních děl první poloviny 19. století. Roku 1848 Ebert podepsal prohlášení 60 spisovatelů o zrovnoprávnění české a německé národnosti. V pozdním prozaickém díle o továrníku a jeho dělnících projevil vysokou míru sociálního cítění.

• Wlasta: Böhmisch - nationales Heldengedicht in drey Büchern (1825/28)^[4]

• Eine Magyarenfrau (1865)
• Der Fabriksherr und seine Arbeiter(1866)

• Bretislaw und Jutta (1828)
• Tschestmir (Czestmir) (1835)
• Der Frauen Lieb und Hass (1862)
• Ein Gelübde (1862)

• Lidwinna (1836), pro Josefa Dessauera
• Der Schild (1845), pro Leopolda Eugena Měchuru

Ebert se projevoval jako rozmařilý estét, rád a mnohokrát se dával portrétovat, jak v malbě, tak grafiky a fotografy.

• Portrét celé postavy od Josefa Navrátila v ilustracích eposu Vlasta, freska na zámku Liběchov
• Grafický portrét jako litografii vydal Carl Wilhelm Medau, Litoměřice, 1843–1847
• Portrétní polopostava, olejomalba, Engelbert Seibertz, (1843), Národní muzeum Praha
• Portrétní poprsí, olejomalba na plátně, Antonín Machek, Praha
• Portrétní poprsí, olejomalba na plátně, Jan Adolf Brandejs, Praha
• Grafický portrét, litografie, Bedřich Wachsmann , Praha 1844

• LUDVOVÁ, Jitka. Ebert Carl Egon. In: LUDVOVÁ, Jitka. Hudební divadlo v českých zemích: Osobnosti 19. století. Praha: Divadelní ústav, 2005. ISBN 80-7008-188-0, ISBN 80-200-1346-6. S. 130–132.
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 15. sešit : Dvořák–Enz. Praha: Libri, 2012. 467–610 s. ISBN 978-80-7277-504-0. S. 512–513. 
• Die allgemeine Deutsche Biographie, díl 4, Dittel - Falck, Berlín 1959, s. 256-257

• Pražská německá literatura

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl Egon Ebert na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karl Egon Ebert
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Bert Michael 1768