Karl Egon V. z Fürstenbergu

Karel Egon V. z Fürstenbergu
13. (9.) kníže z Fürstenbergu a hlava rodu
Ve funkci:
11. srpna 1941 – 23. září 1973
PředchůdceMaximilián Egon II. z Fürstenbergu
NástupceJoachim Egon Fürstenberg
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodně socialistická německá dělnická strana
Vojenská služba
SlužbaNěmecká říšeNěmecká říše Německá říše
Hodnostmajor (1943)
Narození6. května 1891
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. září 1973 (ve věku 82 let)
Mnichov
NěmeckoNěmecko Německo
Choť(1921) Franziska Ida z Nostitz-Rienecku (1902–1961)
RodičeMaximilian Egon II. z Fürstenbergu (1863–1941) a Irma ze Schönborn-Buchheimu (1867–1948)
Dětiadoptivní syn Johannes (* 1958)
PříbuzníMaxmilián Egon z Fürstenbergu (sourozenec)
Ervín Felix z Nostic-Rienecku (tchán)
CommonsKarl Egon V. zu Fürstenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Egon V. z Fürstenbergu, česky Karel Egon V. z Fürstenbergu (německy celým jménem Karl Egon V. Maximilian Maria Emil Leo Erwin Franziskus Xaver Johannes Fürst zu Fürstenberg, Landgraf in der Baar und zu Stühlingen, Graf zu Heiligenberg und Werdenberg; 6. května 1891 Vídeň – 23. září 1973 Mnichov) byl rakousko-český šlechtic, který vstoupil do Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP) i její ozbrojené organizace SS. V letech 1941–1973 byl hlavou rodu Fürstenbergů.

Život

Karl Egon zu Fürstenberg, olejomalba Johna Quincyho Adamse (1929)
Erb knížat z Fürstenbergu

Karel Egon V. z Fürstenbergu se narodil jako syn knížete Maxe Egona II. z Fürstenbergu (1863–1941) a hraběnky Irmy ze Schönborn-Buchheimu (1867–1948).

Karel Egon V. byl dědičným princem a od roku 1941 knížetem a hlavou rodu Fürstenbergů. Usadil na zámku Heiligenberg u Bodamského jezera a na zámku Vitoraz (Weitra) v Dolních Rakousech.

Karl Egon požádal o členství v NSDAP 20. června 1938 a byl přijat 1. ledna 1941 (členské číslo 8 543 545).[1][2][3] Do SS vstoupil 11. září 1938 (členské číslo SS 309.081)[4] a v roce 1939 byl jmenován SS-Obersturmführerem. Od roku 1943 ve wehrmachtu zastával bývalý poručík postupimské Garde du Corps hodnost majora.[5]

Fürstenberg byl čestným občanem Heiligenbergu a Vitorazi (Weitra). Byl také velkým komturem Řádu sv. Jiří v Bavorsku a nositelem velkokříže Maltézského řádu.[5]

Byl pohřben ve Fürstenberské rodinné hrobce v obci Altweitra v Dolních Rakousech.

Rodina

Ve Vídni se 26. dubna 1921 oženil s Franziskou Idou (Menou) hraběnkou z Nostitz-Rienecku (28. 3. 1902 Praha – 20. 5. 1961 Mnichov), dcerou Erweina Nostitze-Rienecka (1863–1931) a Amalie Podstatzké-Lichstenstein (1867–1956).[6] Manželství zůstalo bezdětné.[7]

Zděděných majetků po otci se zřekl ve prospěch potomků mladšího bratra Maximiliana Egona (1896–1959). Synovec Joachim Egon Fürstenberg (1923–2002) získal švábské statky.[pozn. 1] Prasynovec Johannes Fürstenberg (* 1958), kterého Karl Egon V. adoptoval v roce 1961,[9] se stal majitelem rakouského statku Weitra.[pozn. 2]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Joachim Egon Fürstenberg (28. 6. 1923 Dřevíč – 9. 7. 2002 Donaueschingen) se 25. června 1947 v Königseggwaldu oženil s Paulou z Königsegg-Aulendorfu (* 22. 5. 1926 Aulendorf). Narodilo se jim šest dětí. Mezi nimi byl budoucí kníže Heinrich (* 1950) a lankrabě Johannes (* 1958).[8]
  2. ↑ Johannes princ a lankrabě z Fürstenbergu (* 15. 4. 1958 Villingen) se poprvé oženil 28. února 1985 ve Freilassingu s Veronikou Paul (* 15. 9. 1948 Kettwig), ale v roce 1994 se rozvedli. Narodil se jim syn Vincenz Heinrich (* 16. 3. 1985 Vídeň). Podruhé se oženil 30. května 1996 v Gmundu am Tegernsee se Stephanii Edith Heiden (* 31. 5. 1961 Mnichov). V druhém manželství se narodili dva synové Ludwig Maximilian (* 28. 12. 1997 Mnichov) a Johannes Christian (* 30. 4. 1999 Weitra).[8]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Egon V. zu Fürstenberg na německé Wikipedii.

  1. ↑ Bundesarchiv R 9361-IX KARTEI/10050986
  2. ↑ http://niqolas.de/weltlauf/adel.pdf
  3. ↑ Stephan Malinowski: Vom König zum Führer. Deutscher Adel und Nationalsozialismus. Fischer Taschenbuch Verlag, 3. Auflage, Berlin 2010, S. 583.
  4. ↑ Bundesarchiv R 9361-III/525362
  5. ↑ a b Ernst Klee: Das Kulturlexikon zum Dritten Reich. Wer war was vor und nach 1945. S. Fischer, Frankfurt am Main 2007, S. 153.
  6. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Nostitzů 4 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2008-04-25 [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ Karl Egon V. Fürst zu Fürstenberg [online]. Munzinger Archiv [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 132. 
  9. ↑ JORDA, Thomas. Johannes Eduard Egon Prinz zu Fürstenberg. Sinnlose Rache [online]. NÓN, 2011-11-14 [cit. 2024-03-10]. Dostupné online. 

Literatura

  • Ernst Klee : Das Kulturlexikon zum Dritten Reich. Wer war was vor und nach 1945. S. Fischer, Frankfurt am Main 2007, ISBN 978-3-10-039326-5 .
  • Stephan Malinowski : Vom König zum Führer. Deutscher Adel und Nationalsozialismus, Fischer Taschenbuch Verlag, 3. vydání, Berlin 2010, ISBN 978-3-596-16365-6, s. 583.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Wappen der Fürsten zu Fürstenberg.jpg
Wappen der Fürsten zu Fürstenberg