Karl Ernst Waldstein-Wartenberg

JUDr. Karl Ernst
hrabě Waldstein-Wartenberg
Hlava rodu Waldstein-Wartenberg
Ve funkci:
20. června 1930 – 4. srpna 1985
PředchůdceAdolf Arnošt Waldstein-Wartenberg
NástupceErnst Adolf Waldstein-Wartenberg
Majitel velkostatku Mnichovo Hradiště
Ve funkci:
20. června 1930 – 1945
PředchůdceAdolf Arnošt Waldstein-Wartenberg
Nástupcemajetek zkonfiskován
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko

Narození31. října 1897
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. srpna 1985 (ve věku 87 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává)
Choť(1920) Marie Johanna, roz. Kinská (1900–1976)
RodičeAdolf Arnošt Waldstein-Wartenberg (1868–1930) a Sophie z Hoyos-Sprinzensteinu (1874–1922)
DětiErnst Adolf (1925–2019)
Karl Albrecht / Páter Angelus (1931–2023)
Příbuzníbratr: Josef Alfred Waldstein-Wartenberg (1899–1952)
strýc: Arnošt Karel z Waldstein-Wartenbergu (1849–1913)
teta: Františka z Thun-Hohensteinu (1852–1894)
sestřenice: Josefina z Waldstein-Wartenbergu, provd. z Lambergu (1877–1941)
strýc: Josef Osvald II. z Thun–Hohenstein-Salm-Reiffersheidtu (1849–1913)
strýc: Reinhard z Neippergu (1856–1919)
švagr: Ulrich Kinský (1893–1938)
vnuk: Carl Albrecht Waldstein-Wartenberg (* 1958)
děd: Arnošt František z Waldstein-Wartenbergu (1821–1904)
babička: Marie Leopoldina ze Schwarzenbergu (1833–1909)
praděd: Kristián Vincenc z Waldstein-Wartenbergu (1794–1858)
prababička: Marie Františka z Thun-Hohensteinu (1793–1861)
praděd: Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu (1799–1888)
prababička: Marie Eleonora z Liechtensteinu (1812–1873)
Alma materPrávnická fakulta Německé univerzity v Praze
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karl Ernst Waldstein-Wartenberg, (česky Karel Arnošt Waldstein-Wartenberg, případně Valdštejn-Vartenberk, celým jménem německy Karl Ernst Maria Josef Adolph Anton Benediktus Felicitas Graf von Waldstein-Wartenberg; 31. října 1897 Vídeň4. srpna 1985 Vídeň)[1] byl český šlechtic z mnichovohradišťské linie rodu Waldstein-Wartenberg, politik a majitel velkostatku Mnichovo Hradiště. V letech 1930–1985 byl hlavou rodu.[2] V roce 1945 mu byl v Československu zkonfiskován majetek na základě Benešových dekretů.

Původ a kariéra

Erb Waldsteinů (Valdštejnů)

Narodil se jako syn Adolfa Arnošta hraběte z Waldstein-Wartenbergu (1868–1930) a jeho ženy Sophie z Hoyos-Sprinzensteinu (1874–1922). Měl bratra Josefa Alfreda (1899–1952), který zůstal svobodný.

V roce 1915 si odbyl povinnou vojenskou službu jako tzv. jednoroční dobrovolník u pluku v Krakově.[3] Absolvoval důstojnickou zkoušku, v níž skončil jako druhý nejlepší, úspěšně složil válečnou maturitu a narukoval k jezdecké dělostřelecké divizi č. 7 v Rumunsku.[3] Vystudoval práva.[4][3] S přáteli podnikl let vzducholodí Graf Zeppelin přes Švýcarsko.[4]

Hlásil se k německé národnosti. V roce 1935 se stal členem Sudetoněmecké strany a v roce 1938 za ni kandidoval ve volbách do zastupitelstva v Doksech na čtvrtém místě. Z této pozice přivítal připojení Sudet k nacistickému Německu. Ve stejné straně byl i jeho švagr Ulrich Kinský (1893–1938), který organizoval společenský program Runcimanovy mise v Československu.[4][5] Po odstoupení československého pohraničí Německu získal říšskoněmeckou státní příslušnost.[5] Platila pro něj povinnost bojovat v řadách wehrmachtu, ale jako nepostradatelná osoba v zemědělství (Uk-Stellung) nebyl válečně nasazen.[6]

Po válce byl zatčen a odsouzen za členství ve zločinecké organizaci Nacionálněsocialistického svazu letců (Nationalsozialistisches Fliegerkorps, NSFK). Do vazby nastoupil 14. května 1945.[6] Tato organizace navazovala na Svaz německých letců (Verband deutscher Flieger), kterému Waldstein v letech 1934–1938 předsedal. Mimořádný lidový soud v České Lípě za kolaboraci vyřkl 30. dubna 1946 verdikt jednoho roku odnětí svobody, nucených prací, ztráty cti a ztráty majetku. Nebyla mu však prokázána propagace a podpora Sudetoněmecké strany a NSDAP. Polehčující okolností bylo, že u svých zaměstnanců nečinil rozdíl mezi Němci a Čechy a podporoval i české instituce.[7][6]

Po propuštění s rodinou, která do té doby pobývala na zámku Kozel, odcestoval do Rakouska.[7]

Majetek

Zámek v Doksech

Jako jeho otec se snažil zvrátit pozemkovou reformu.[3] Po otci zdědil v roce 1930 statky Mnichovo Hradiště, Doksy, Bělá pod Bezdězem, Šťáhlavy a Valdštejnský palác v Praze, které byly zbytkem v roce 1924 zrušeného valdštejnského svěřenství okleštěného pozemkovou reformou. Jednalo se o přibližně 20 tisíc hektarů pozemků. Majetkově se nejprve vyrovnal se svým bratrem Josefem Alfredem. Ten se za jednorázovou sumu 120 tisíc korun, volný byt ve Valdštejnském paláci v Praze a doživotní rentu 24 tisíc ročně vzdal podílu na dědictví.[4]

Pobýval především na zámku v Doksech, léto však rodina často trávila na zámku Kozel.[4]

Na hřbitově v Doksech nechal v letech 1931–1933 zbudovat Valdštejnskou kapli, u které byli pohřbeni jeho rodiče Adolf a Sophie a v roce 2019 také jeho syn Ernst Adolf.[8]

V roce 1934 u příležitosti třísetletého výročí zavraždění Albrechta z Valdštejna (1583–1634) nechal zhotovit nástěnný náhrobník z červenorůžového sliveneckého mramoru s bronzovým reliéfem Valdštejnova poprsí do kaple sv. Anny v Mnichově Hradišti, kde byl vojevůdce pochován.[9]

V roce 1943 byla část zámku v Doksech zabrána pro účely služebního sídla šéfa bezpečnostní policie (Sicherheitspolizei) a bezpečnostní služby (Sicherheitsdienst).[7]

Rodina

V Heřmanově Městci se 6. září 1920 oženil s Marií Johannou Kinskou (23. února 1900 Vídeň – 19. ledna 1976 Vídeň), dcerou tehdy už nežijícího Ferdinanda hraběte Kinského z Vchynic a Tetova (1866–1916) a jeho manželky Aglaji, rozené princezny z Auerspergu (1868–1919).[1] Její otec byl majitelem Horažďovic a Moravského Krumlova.[4] Marie Johanna byla dámou Řádu hvězdového kříže.[1] Po svatbě za života otce bydleli na zámku Kozel.[10] Narodilo se jim sedm dětí, z toho dva synové:[1]

  • 1. Sophie (Žofie; * 28. 7. 1921 zámek Kozel u Šťáhlav)
    • ∞ (9. 5. 1945 Mimoň) Franz Karl Hartig (16. 11. 1921 Mimoň – 1. 1. 2004 Salcburk)
  • 2. Aglae (Aglaja; 6. 10. 1923 Doksy – 31. 1. 1996 Vídeň)
    • ∞ (7. 3. 1943 Doksy) Franz Joseph Seilern-Aspang (18. 8. 1914 Lešná)
  • 3. Ernst Adolf (Arnošt Adolf; 30. 3. 1925 Doksy – 21. 1. 2019 Vídeň), obedienční rytíř maltézského řádu, hlava rodu v letech 1985–2019
  • 4. Marie Gabriela (24. 12. 1926 Dosky – 8. 4. 1978 Salcburk)
    • ∞ (29. 8. 1947 Stein bei Fehring, rozvedeni 1957) Wambola Heinrich Braunbruck (17. 11. 1919 Salcburk – 23. 3. 1990 Fribourg, Švýcarsko)
  • 5. Theresia (Terezie; * 8. 7. 1929 zámek Kozel u Šťáhlav)
    • ∞ (24. 10. 1957 Mariazell) Leo Prüller (* 5. 11. 1928 Reinsberg, Dolní Rakousy)
  • 6. Karl Albrecht (Karel Albrecht) / Páter Angelus O. S. B. (13. 1. 1931 Doksy – 27. 12. 2023 Tutzing), benediktinský mnich v klášteře Ettal
  • 7. Marie Elisabeth (Marie Alžběta; 19. 10. 1936 Doksy – 1. 11. 2010 Vídeň)
    • ∞ (3. 1. 1970 Vídeň) John Reginald Underdown Page (13. 9. 1920 Knebworth, Anglie – 11. 1. 1995 Vídeň)

Syn Ernst Adolf se po Sametové revoluci pokusil o podnikatelský projekt na severu Čech v místech, které si do roku 1991 uzurpovala sovětská armáda.[11] Usiloval také o restituce.[12][13] Vnuk Carl Albrecht Waldstein-Wartenberg (* 1958) se vrátil s rodinou po listopadu 1989 zpět do Česka, získal české občanství a v letech 1997–2005 měl sídlo na zámku v Zalužanech.[14]

Odkazy

Reference

  1. a b c d POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 431. 
  2. Waldstein – základní údaje [online]. Historická šlechta [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. 
  3. a b c d UHLÍKOVÁ, Kristina (ed.); JELÍNKOVÁ HOMOLOVÁ, Dita; CÍSAŘOVÁ, Jitka; UHLÍK, Jan. Šlechtická sídla ve stínu prezidentských dekretů. Praha: Artefactum, 2017. 232 s. ISBN 978-80-86890-96-8. S. 165. Dále jen Šlechtická sídla ve stínu prezidentských dekretů. 
  4. a b c d e f NAČERADSKÁ, Petra. Po stopách Valdštejnů. Praha: Národní památkový ústav, Územní památková správa v Praze, 2020. 168 s. ISBN 978-80-7480-152-5. S. 152. Dále jen Po stopách Valdštejnů. 
  5. a b Šlechtická sídla ve stínu prezidentských dekretů, s. 166
  6. a b c Šlechtická sídla ve stínu prezidentských dekretů, s. 167
  7. a b c Po stopách Valdštejnů, s. 153
  8. MAUSEROVÁ, Renata. V Doksech našel svůj poslední odpočinek Ernst Waldstein-Wartenberg. Zpravoda města Bělá pod Bezdězem. Roč. 2019, čís. 3, s. 8. Dostupné online [cit. 2021-11-24]. 
  9. Po stopách Valdštejnů, s. 151
  10. Po stopách Valdštejnů, s. 149
  11. MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 296. 
  12. KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Ernst Waldstein-Wartenberg se chce soudit o majetek na Mostecku [online]. Český rozhlas, 2004-09-28 [cit. 2021-11-18]. Dostupné online. 
  13. Stát vyhrál spor s potomkem Valdštejnů o pozemky na Malé Straně [online]. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, 2016-10-07 [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. 
  14. Zámek [online]. Obec Zalužany [cit. 2021-11-23]. Dostupné online. 

Literatura

  • NAČERADSKÁ, Petra. Po stopách Valdštejnů. Praha: Národní památkový ústav, Územní památková správa v Praze, 2020. 168 s. ISBN 978-80-7480-152-5. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Horona hr.png
Autor: Tomasz Steifer, Gdansk, Licence: CC BY 2.5
Counts Crown
NIMG 9547-2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Doksy zámek