Karl Freudenthal

Karl Freudenthal
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1901 – 1907
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu
Ve funkci: 1893 – 1915
Stranická příslušnost
Členství	Str. ústavověr. velkostatku
Narození	30. června 1861 Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	28. srpna 1941 (ve věku 80 let) Immendorf Německá říše Německá říše
Choť	Agáta Bruntálská z Vrbna
Rodiče	Rudolf Evžen Bruntálský z Vrbna
Profese	politik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Karl Freudenthal, též Carl Freudenthal, později Karl Freiherr von Freudenthal (30. června 1861 Vídeň^[1][2][3] – 28. srpna 1941 Immendorf^[1][2][3]), byl rakouský šlechtic a politik německé národnosti z Dolních Rakous, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Karl Freudenthal se narodil jako Karl Müller, nemanželský syn Anny Müllerové a Rudolfa Evžena Bruntálského z Vrbna (Wrbna-Freudenthal). Otec se k němu roku 1876 přihlásil, poté došlo ke změně jména a propůjčení titulu svobodného pána. Karlova matka Anna byla (nemanželská) dcera generála Bedřicha ze Schwarzenbergu.^[4]

Od roku 1886 byl statkářem v Immendorfu.^[1] Vystudoval Tereziánskou akademii ve Vídni.^[2]

Byl politicky činný. Zasedal jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu, do kterého byl zvolen v roce 1893 coby kandidát Strany ústavověrného velkostatku za kurii velkostatkářskou. Mandát na sněmu obhájil v roce 1896, 1902 a 1909. Zemským poslancem byl do roku 1915. Od ledna 1910 do ledna 1915 byl náměstkem zemského maršálka (předsedy zemského sněmu). Od roku 1896 byl místopředsedou a od roku 1902 předsedou poslaneckého klubu Strany ústavověrného velkostatku.^[1]

Působil i jako poslanec rakouské Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1901 za kurii velkostatkářskou v Dolních Rakousích.^[5] Ve volebním období 1901–1907 se uvádí jako svobodný pán Karl von Freudenthal, statkář.^[6] Na Říšské radě patřil do Strany ústavověrného velkostatku.^[7]

V dubnu 1885 se v Holešově oženil se vzdálenou příbuznou Agátou hraběnkou Bruntálskou z Vrbna (1860–1921), sestrou c. k. komořího a tajného rady Rudolfa Kristiána Wrbna-Kounice. Z manželství vzešla dvojčata Karl (1886–1952) a Rudolf (1886–1955) a dcera Marie Marguerite (1894–1981). Karl mladší působil ve státních službách a zemřel svobodný a bezdětný v Purkersdorfu u Vídně. Rudolf, který se věnoval správě rodového majetku se v roce 1918 oženil se svobodnou paní Harriet Parishovou ze Senftenbergu (1894–1944).^[8][9][10]

• ŽUPANIČ, Jan. Vznik rodu Wrbna-Kaunitz. In MALÍŘ, Jiří a Martin RÁJA. JUDr. Václav Kounic a jeho doba. Brno 2010, s. 237–257. ISBN 978-80-86488-61-5.