Karl Gottlob von Anton
Dr. jur. Karl Gottlob von Anton | |
---|---|
Karl Gottlob von Anton na olejomalbě Friedricha Philippa Reinholda (1779–1840) v zasedacím sále Hornolužické společnosti věd v Görlitz | |
Rodné jméno | Karl Gottlob Anton |
Narození | 23. července 1751 Lubáň Saské kurfiřtství |
Úmrtí | 17. listopadu 1818 (ve věku 67 let) Görlitz Prusko |
Alma mater | Lipská univerzita |
Pracoviště | Hornolužická společnost věd |
Obory | právo, historiografie, jazykověda |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karl Gottlob Anton, od roku 1802 von Anton (23. července 1751, Lubáň – 17. listopadu 1818, Görlitz) byl německý právník, jazykovědec a historik, spoluzakladatel a v letech 1817–1818 prezident Hornolužické společnosti věd.[1]
Život
Karl Gottlob Anton se narodil 23. července 1751 v Lubáni v rodině obchodníka Gottloba Antona a Christiane Rosine Richterové. Po absolvování lubáňského lycea navštěvoval Lipskou univerzitu, kde studoval právní vědu. V roce 1773 zde získal titul magistra filosofie, roku 1774 obhájil svou disertaci a získal titul doktora práv. Během studií v Lipsku byl členem Serbskeho prědarskeho towarstwa. Jako „advocatus provincialis“ se usadil v Görlitz, kde ho zajímal zdejší bohatý kulturní život. Dne 16. dubna 1776 se oženil s Johanne Christiane, dcerou senátora, stavebního inspektora a zemského daňového sekretáře Traugotta Leberechta Meissnera. Tímto manželstvím se hmotně zajistil, takže se mohl věnovat svým vědeckým zájmům. V souvislosti s právním zastupováním zemských stavů se Anton brzy seznámil s Adolphem Traugottem von Gersdorf, hrabětem von Kallenbergem, hrabětem von Nostitzem-Jänkendorfem a dalšími vzdělanými zástupci hornolužické šlechty, s nimiž 21. dubna 1779 spoluzaložil Hornolužickou společnost věd. Hlavní podnět při tom vycházel od Antona a Traugotta von Gersdorf, mezi zakládajícími členy byli rovněž vzdělanci z řad měšťanstva a duchovenstva. Během svých pobytů v Karlových Varech se Anton v roce 1791 seznámil s knihovníkem Strahovského kláštera Bohumírem Janem Dlabačem a rovněž s Josefem Dobrovským, s nímž si dopisoval v letech 1790–1792. V roce 1797 se stal senátorem, roku 1806 radním, 7. září 1802 byl po 22 letech v advokacii povýšen do šlechtického stavu, přičemž obdržel rytířskou usedlost Oberneundorf. Od roku 1803 byl Anton aktivním svobodným zednářem ve zhořelecké lóži Zur gekrönten Schlange. V roce 1812 se podruhé oženil s Ernestine Antoinette Irmgard, dcerou viceprezidenta vrchnostenského soudu Ernsta Gottloba von Khiesewettera. Karl Gottlob von Anton zemřel 17. listopadu 1818 ve věku 67 let v Görlitz a byl pohřben na zdejším hřbitově Nikolaifriedhof.[2][3][4]
Jeho bratrancem byl lingvista a orientalista Konrad Gottlob Anton (1745–1814), jehož syn byl klasický filolog Karl Gottlieb Anton (1778–1861), který taktéž působil v Görlitz.
Dílo
Antonovy práce dokazují, že byl vynikajícím znalcem lužickosrbského jazyka a kultury. V době osvícenství svými výzkumy a organizačními schopnostmi významně přispěl k rozvoji sorabistiky v tomto regionu. Vytvořil tak základy slavistických studií v Německu. V rámci Hornolužické společnosti věd udržoval dobré vztahy s lužickosrbskými vzdělanci.
Bibliografie
- Diplomatische Beyträge zu den Geschichten und den deutschen Rechten. Leipzig: Böhme, 1777, Dostupné online
- Versuch einer Geschichte des Tempelherrenordens. Leipzig: Böhme, 1779 Dostupné online
- 2. vermehrte und verbesserte Auflage. Leipzig: Böhme, 1781 Dostupné online; Dostupné online
- Analogie der Sprachen. Leipzig 1780
- Untersuchung über das Geheimnis und die Gebräuche der Tempelherren. Dessau 1782
- An die Oekonomen, von einem Oekonomen. Leipzig 1786
- Bemerkungen über des Herrn D. Rößigs Beantwortung der Kommentarien des Herrn Geheimenrath Schubarts von Kleefeld: vorzüglich Hutung, Trift, Kleebau und Frohnen betreffend. Leipzig: Böhme, 1786 Dostupné online
- Erweis daß das Lehnrecht welches Herr Stadtgerichts Direktor D. Zepernik aus einer Görlizischen Handschrift herausgegeben altes Sachsenrecht sei. Leipzig 1789
- Erste Linien eines Versuches über der alten Slawen Ursprung, Sitten, Gebräuche, Meinungen und Kenntnisse. Leipzig 1783–1789
- 1. Theil Dostupné online; 2. Theil Dostupné online
- Über die Rechte der Herrschaften auf ihre Unterthanen und deren Besizungen.Leipzig 1791 Dostupné online
- Geschichte der teutschen Nazion. Leipzig: Göschen, 1793, 1. Theil: Geschichte der Germanen Dostupné online
- Denkschrift auf Herrn Karl Andreas von Meyer zu Knonow. Verlesen in der Versammlung der Oberlausizischen Gesellschaft am 26. April 1797 Görlitz 1797
- Über Sprache in Rüksicht auf Geschichte der Menschheit. Görlitz 1799
- Geschichte der teutschen Landwirthschaft von den ältesten Zeiten bis zu Ende des fünfzehnten Jahrhunderts. 3 Theile, Görlitz: Christian Gotthelf Anton, 1799–1802
- 1. Theil: Dostupné online; 2. Theil: Dostupné online; 3. Theil: Dostupné online
- Vorträge welche in Logenversammlungen mit Schwestern gehalten worden sind. Görlitz: Christian Gotthelf Anton, 1818 Dostupné online
Korespondence
- Der Briefwechsel zwischen Josef Dobrovský und Karl Gottlob von Anton. Ed. Miloslav Krbec, Věra Michálková. Berlin: Akademie Verlag, 1959. 77 stran, 7 nečíslovaných stran obrazových příloh. Veroeffentlichungen des Instituts für Slawistik; Nr. 21.
- Dopisy J. B. Dlabače K. G. Antonovi. (K 150. výročí smrti J. B. Dlabače.). Ed. Miloslav Krbec. Strahovská knihovna. Sborník Památníku národního písemnictví 7, (1972), s. 135–189.
Odkazy
Reference
- ↑ Oberlausitzische Gesellschaft der Wissenschaften e.V. Präsidenten der Oberlausitzischen Gesellschaft der Wissenschaften [online]. Oberlausitzische Gesellschaft der Wissenschaften e.V. [cit. 2019-12-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ DOBROVSKÝ, Josef; ANTON, Karl Gottlob von. Der Briefwechsel zwischen Josef Dobrovský und Karl Gottlob von Anton. Příprava vydání Miloslav Krbec, Věra Michálková. Berlin: Akademie-Verlag, 1959. 77 s. Kapitola Einleitung, s. 1–9. (německy)
- ↑ STEFFENHAGEN, Emil Julius Hugo. Anton, Karl Gottlob von. Allgemeine Deutsche Biographie. 1875, čís. 1, s. 497. Dostupné online. (německy)
- ↑ EIS, Gerhard. Anton, Karl Gottlob von. Neue Deutsche Biographie. 1953, roč. 1, s. 318. Dostupné online. (německy)
Literatura
- EIS, Gerhard. Anton, Karl Gottlob von. Neue Deutsche Biographie. 1953, roč. 1, s. 318. Dostupné online. (německy)
- DOBROVSKÝ, Josef; ANTON, Karl Gottlob von. Der Briefwechsel zwischen Josef Dobrovský und Karl Gottlob von Anton. Příprava vydání Miloslav Krbec, Věra Michálková. Berlin: Akademie-Verlag, 1959. 77 s. Kapitola Einleitung, s. 1–9. (německy)
- JECHT, Richard. 150 Jahre Oberlausitzische Gesellschaft der Wissenschaften: 1779–1929. Görlitz: [s.n.], 1929.
- JECHT, Richard. Karl Gottlob von Anton Gedächtnisrede zu seinem 100jährigen Todestage gehalten am 9. Oktober 1918. Neues Lausitzisches Magazin. 1918, roč. 94, s. 205–213. (německy)
- LEMPER, Ernst-Heinz. Adolph Traugott von Gersdorf (1744–1807): Naturforschung und soziale Reformen im Dienste der Humanität. Berlin: [s.n.], 1974. (německy)
- STEFFENHAGEN, Emil Julius Hugo. Anton, Karl Gottlob von. Allgemeine Deutsche Biographie. 1875, čís. 1, s. 497. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl Gottlob von Anton na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karl Gottlob von Anton
Média použitá na této stránce
Flag of Ducal Prussia
Autor: OLB, Licence: CC BY-SA 3.0
Karl Gottlob Anton auf einem Ölgemälde von von Friedrich Philipp Reinhold (* 8. Januar 1779 in Gera; † 22. April 1840 in Wien) im Sitzungssaal der Oberlausitzische Gesellschaft der Wissenschaften in Görlitz
hsb:Karl Gottlob von Anton (1751–1818); jurist, filolog, historikar, załožer Hornjołužiskeje towaršnosće wědomosćow