Karl Heller

Karl Heller
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1938
Stranická příslušnost
ČlenstvíDSAP
Narození9. září 1872
Liběchov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. dubna 1944 (ve věku 71 let)
Stockholm
ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Alma materNěmecká univerzita Praha
Profeseadvokát a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karl Heller (9. září 1872 Liběchov[1][2][3][4] – 7. dubna 1944 Stockholm[1][5][3]) byl československý politik německé národnosti a meziválečný senátor Národního shromáždění.

Biografie

Navštěvoval gymnázium v Litoměřicích a Praze. Vystudoval práva na německé univerzitě v Praze a v Berlíně. Roku 1897 získal titul doktora práv. Od roku 1903 působil jako právník v Teplicích. Už jako student byl aktivní v dělnickém hnutí.[3] Od založení strany německých sociálních demokratů byl členem jejího výkonného výboru a předsednictva. Byl rovněž místopředsedou Německé ligy Společnosti národů v ČSR a místopředsedou československé delegace v Meziparlamentní unii.[6][5]

Profesí byl roku 1920 advokátem v Trnovanech.[7]

V období let 1919–1938 byl členem předsednictva a výkonného výboru DSAP.[3] V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Německou sociálně demokratickou stranu dělnickou v ČSR senátorské křeslo v Národním shromáždění.[8] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925,[9] parlamentních volbách v roce 1929[10] a parlamentních volbách v roce 1935. V letech 1929–1938 zastával post místopředsedy senátu. V senátu zasedal do října roku 1938, kdy jeho mandát zanikl v souvislosti se změnami území Československa po Mnichovské dohodě.[11] V letech 1929–1938 zastával funkci místopředsedy senátu.[5]

Po uzavření Mnichovské dohody se přestěhoval i s rodinou do Prahy. 14. března 1939 pak emigroval přes Polsko do Kodaně a později, po nacistickém ovládnutí Dánska odešel do Švédska. Byl často kritický k politice Wenzela Jaksche.[1][5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c http://svk7.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0305709-Heller-Carl-18721944/
  2. ↑ Senát ve IV. volebním období, Archiv Národního shromáždění, 1935, s. 73. [online]. google.cz [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d BALLING, Mads Olle. Von Reval bis Bukarest: statistisch-biographisches Handbuch der Parlamentarier der deutschen Minderheiten in Ostmittel- und Südosteuropa 1919-1945 [online]. Dokumentation Verlag, 1991 [cit. 2014-12-23]. S. 382. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d RÖDER, Werner, STRAUSS, Herbert A.: Politik, Wirtschaft, Öffentliches Leben, 1980, s. 282. [online]. books.google.cz [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. (německy) 
  6. ↑ Third Electoral Session – 1929 - 1935 [online]. senat.cz [cit. 2011-11-26]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  7. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14. 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24. 
  10. ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24. 
  11. ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)