Karl Hermann Frank

Karl Hermann Frank
KarlHermannFrank.jpg
Narození24. leden 1898
Rakousko-Uhersko Karlovy Vary, Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. květen 1946 (48 let) Popraven
Československo Praha, Československo
NárodnostNěmci
Manžel(ka)Karola Franková
Vojenská kariéra
HodnostSS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS und Polizei
Doba služby1918–1945
SloužilOrdnungspolizei flag.svg Ordnungspolizei (do roku 1945)
Flag Schutzstaffel.svg Waffen-SS (do roku 1945)
VelelVyšší velitel SS a policie v Protektorátu Čechy a Morava
VálkyPrvní světová válka
Druhá světová válka
VyznamenáníRytířský kříž válečného záslužného kříže bez mečů
Zlatý stranický odznak
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Karl Hermann Frank

Karl Hermann Frank (24. ledna 1898, Karlovy Vary[1]22. května 1946, Praha) byl sudetoněmecký knihkupec, později prvorepublikový politik, člen Sudetendeutsche Partei (SdP) a aktivní nacista s hodností SS-Obergruppenführera. Po okupaci českých zemí a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava působil jako státní tajemník Úřadu říšského protektora. V srpnu 1943 byl jmenován německým státním ministrem pro Protektorát Čechy a Morava. V roce 1946 byl na základě rozsudku českého soudu popraven[2] za válečné zločiny – mj. za svoji roli ve vyhlazení obce Lidice.

Mládí

Narodil se v Karlových Varech v tehdejším činžovním domě Toronto – dříve Školní ulice č. 603, nyní Kolmá č. 30. Odmala byl učen svým otcem, který podporoval politiku Georga von Schönerera nenávidět Čechy a Židy. V dětství při hře utrpěl vážné zranění pravého oka, které mu podle jeho slov (později zesílených nacistickou propagandou) měli údajně způsobit čeští spolužáci. O oko definitivně přišel v roce 1918, kdy muselo být nahrazeno skleněnou náhražkou.[3] Po neúspěšném roce stráveném na Právnické fakultě Německé univerzity v Praze se na konci první světové války rozhodl vstoupit do rakousko-uherské armády, kam však nebyl přijat kvůli svému zranění oka.

Byl horlivým zastáncem Sudet a byl toho názoru, že by měly být začleněny do Německé říše. Proto vstoupil roku 1919 do Deutsche Nationalsozialistische Arbeiterpartei (Německá národně-socialistická dělnická strana). Vzhledem ke své profesi knihkupce – měl obchod s knihami nejprve v Lokti, poté v Karlových Varech[3] – dodával nacistické propagandistické publikace i do některých obchodů s knihami. V roce 1935 se stal zástupcem Sudetoněmecké strany (SdP) a byl zvolen do Československého parlamentu.

Přicházeje reprezentovat nejradikálnější národní socialisty v SdP, stal se gauleiterem (vedoucím regionální pobočky NSDAP) v Sudetech, které Československo na základě Mnichovské dohody postoupilo Německu a kde byla ustavena území, jež se podle zákona „O opětovném sjednocení sudetoněmeckých území s Německou říší“ oficiálně stala 21. listopadu 1938 součástí nacistického Německa. Svým radikalismem si získal přízeň zejména Heinricha Himmlera, který ho ještě v listopadu téhož roku povýšil na SS-Brigadeführera.

Druhá světová válka

(c) Bundesarchiv, Bild 121-1354 / CC-BY-SA 3.0
Karl Hermann Frank (vpravo) s Kurtem Daluegem a Emilem Háchou (sedící v pozadí)
Siebel Si 204D-1, D-OWKA, od 2./KG 200 použitý v dubnu 1945 při mírových jednáních státního ministra K. H. Franka. V nakreslené podobě měl letět s K. H. Frankem začátkem května 1945 mezi Prahou a Flensburgem-Mürwickem na jednání nové prozatímní německé vlády a jejího tehdejšího prezidenta Karla Dönitze a zpět na letiště v Hradci Králové[4]

Roku 1939 byl Frank povýšen na SS-Gruppenführera a zároveň byl jmenován velitelem policie a říšským sekretářem Protektorátu Čechy a Morava pod vedením říšského protektora Konstantina von Neuratha (v této funkci byl nazýván „krvavý pes Frank“). Jako státní sekretář a šéf policie rychle pochopil politiku krutosti, začal prosazovat zadržení ministerského předsedy Aloise Eliáše a tajně pracoval na zdiskreditování von Neuratha ve snaze získat funkci říšského protektora. Doufal v podporu Heinricha Himmlera, ale když byl Konstantin von Neurath v září roku 1941 de facto odvolán z funkce říšského protektora, nebyl jmenován. Místo něho byl zastupujícím říšským protektorem jmenován SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich. Ačkoli vztahy mezi ním a Heydrichem byly zpočátku napjaté, postupem času odložili vzájemné neshody stranou a navázali spolupráci.

Když po úspěšné operaci Anthropoid Reinhard Heydrich zemřel na následky zranění, vyhlásil Frank 27. května 1942 „civilní výjimečný stav“.[5] Poté však byl při povyšování opět přeskočen. Novým zastupujícím říšským protektorem se stal Kurt Daluege. Daluege s Frankem jako odplatu za Heydrichovu smrt vypálili české vesnice Lidice a Ležáky. Během Daluegeho vlády si Frank upevnil postavení do té míry, že přes následné jmenování Wilhelma Fricka říšským protektorem byl fakticky nejmocnějším úředníkem v protektorátu.

V srpnu roku 1943 byl jmenován německým státním ministrem pro Čechy a Moravu (Deutscher Staatsminister für das Protektorat) a byl povýšen do hodnosti SS-Obergruppenführer und General der Polizei v Praze; byl také jmenován generálem Waffen-SS.

Od 30. dubna do 5. května 1945, před Pražským povstáním, varoval v rozhlasovém proslovu, že jakékoli protiněmecké povstání utone v krvi.[6] Když se rozšířily zprávy, že se spojenecké jednotky blíží k Praze, a obyvatelstvo vyšlo do ulic vítat vítěze, vydal zákaz vycházení a nařídil vojenským a policejním složkám, aby byl zastřelen každý, kdo poruší zákaz.[zdroj?]

Když 5. května 1945 vypuklo Pražské povstání, zprvu si myslel, že situace není vážná. Nechal pouze posílit hlídky, ale vojsko nechal v kasárnách.[7] Chtěl ustanovit přechodnou českou vládu, aby se zabránilo krveprolití, a zahájit jednání s Američany o kapitulaci. Z Terezínského vězení nechal přivézt několik významných vězňů (například Vladimíra Krajinu, Kamila Kroftu, Arnošta Heidricha, Jaroslava Kvapila a další). Všichni však účast v této vládě odmítli.[7] Parlamentáře, které Frank poslal k Američanům, vzbouřenci zatkli.[7]

Okolo 11 hodiny navštívil Franka stávající předseda vlády Richard Bienert a požádal jej o předání vlády. Snaha premiéra o vyhlášení Českomoravské republiky však ztroskotala, protože se před projednáváním textu ozvala z města střelba. Frank požádal Bienerta, aby rozhlasem vyzval všechny Pražany ke klidu a pořádku, která je k převzetí moci nezbytná.[8]

Útěk na Západ a odsouzení k trestu smrti

Časně ráno 9. května 1945 společně s rodinou uprchl z Prahy a vydal se směrem ke spojeneckým liniím. V Rokycanech však byl zadržen americkými vojsky a dopraven do německého Wiesbadenu, kde se podrobil výslechu. Poté byl předán československé justici, resp. Mimořádnému lidovému soudu v Praze. Od března do května 1946 byl souzen; byl shledán vinným z válečných zločinů a z vyhlazení obce Lidice. Jeho obhájcem byl JUDr. Kamill Resler, žalobu pak zastupoval JUDr. Jaroslav Drábek.[9][10]

Rozsudek smrti mu přečetl v úterý 21. května 1946 soudce Vladimír Kozák, předseda Mimořádného lidového soudu.[11][12] Byl odsouzen k trestu smrti oběšením ve středu 22. května 1946, tři hodiny po dokončení čtení zdůvodnění rozsudku a zamítnutí všech žádostí o milost byl na dvoře Pankrácké věznice před zraky 5000 občanů oběšen.[12][13][14]

Jeho tělo je anonymně pohřbeno na Ďáblickém hřbitově v Praze.

Osobní život

K. H. Frank byl dvakrát ženatý. Dne 21. ledna 1921 si vzal Annu Müllerovou (* 5. ledna 1899, Karlovy Vary); rozvedl se s ní 17. února 1940. Později téhož roku se Anna Müllerová opět provdala, a to za nástupce K. H. Franka ve funkci gauleitera Sudet SA-Brigadeführera Dr. Fritze Köllnera. Z manželství s Annou Müllerovou měl dva syny. Frank se znovu oženil 14. dubna 1940, vzal si Dr. Karolu Blaschekovou (* 13. srpna 1913, Most). Spolu měli tři děti: dcery Eddu (* 16. srpna 1941) a Holle (* 8. března 1944) a syna Wolfa-Dietricha (* 20. srpna 1942). Po válce byla Karola Blascheková zadržena, odvezena do Sovětského svazu a odsouzena k deseti letům vězení. Roku 1956 byla propuštěna a v NSR se vrátila ke svému povolání. Podařilo se jí také nalézt děti, které vyrůstaly v nových rodinách pod novými jmény.

Shrnutí vojenské kariéry

Data povýšení

Významná vyznamenání

Film

  • Semena nenávisti – normalizační dokumentární film o K. H. Frankovi (režie Drahoslav Holub)[15] (1979)
  • Jednooký vrah: K. H. Frank – pořad z cyklu Historie.cs. Dostupné online (2016)
  • Ex offo – hraný film České televize z roku 1998 s V. Preissem o procesu s K. H. Frankem

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Plnil jsem rozkazy, hájil se K. H. Frank. Jeho popravu viděly tisíce lidí. iDNES.cz [online]. [cit. 5.8.2016]. Dostupné online. 
  3. a b PADEVĚT, Jiří. Mocný a nenáviděný Karl Hermann Frank – Na jeho popravu si koupily vstupenku tisíce lidí. Krvavá léta [online]. Televize Seznam, 2021-03-15 [cit. 2021-03-19]. Dostupné online. 
  4. PAJER, Miloslav. Siebely pro Karla Hermanna Franka. NV Military revue. 26. 4. 2014, roč. 2014, čís. 5, s. 16–19. 
  5. Dílo Vyhlášení civilního výjmečného stavu ve Wikizdrojích
  6. Projev K. H. Franka k českému národu (30. 4. 1945) [online]. Fronta.cz, rev. 14. 5. 2009. Dostupné online. 
  7. a b c Pacner (2012), s. 206.
  8. Pacner (2012), s. 207.
  9. VITÁK, Petr. Proces s Karlem Hermannem Frankem: Dopadení krvavého psa. Válka Revue. 2017-05-27. Dostupné online [cit. 2017-08-05]. 
  10. HUBENÝ, Jaroslav. Žalobcem K. H. Franka byl šampion v hraní kuliček z ústeckého rynku. iDNES.cz [online]. 2016-05-24 [cit. 2017-08-05]. Dostupné online. 
  11. Bohuslav Ečer | Věda a výzkum - Právnická fakulta Masarykovy univerzity. science.law.muni.cz [online]. Právnická fakulta Masarykovy univerzity [cit. 2017-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-05. 
  12. a b TŘEČEK, Čeněk. Plnil jsem rozkazy, hájil se K. H. Frank. Jeho popravu viděly tisíce lidí. iDNES.cz [online]. 2016-05-22 [cit. 2017-08-05]. Dostupné online. 
  13. STRAŠÍKOVÁ, Lucie. Konec K. H. Franka – oběšen jen tři hodiny po vynesení rozsudku. ČT24. 2011-05-22. Dostupné online [cit. 2017-08-05]. 
  14. SKALICKÝ, Jaroslav. Před 70 lety začal soudní proces s K. H. Frankem. Sledoval ho i rozhlas. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2016-03-22 [cit. 2017-08-05]. Dostupné online. 
  15. Semena nenávisti na ČSFD

Literatura

  • FRANK, Karl Hermann. Zpověď : podle vlastních výpovědí v době vazby u Krajského soudu trestního v Praze na Pankráci. [2. vyd.], v nakl. T & M 1. vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2016, s. 384. ISBN 978-80-7264-172-7.
  • FRANK, Karl Hermann. Zpověď K. H. Franka : podle vlastních výpovědí v době vazby u krajského soudu trestního na Pankráci s úvodem Karla Vykusy. V Praze: Cíl, 1946. 191 s.
  • UHLÍŘ, Jan Boris. Karl H. Frank 1939–1946. Obrazový životopis kata českého národa. Ottovo nakladatelství, Praha 2016
  • PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austria-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ribbon - Slovenský válečný vítězný kříž I. třídy.jpg
Ribbon - Slovenský válečný vítězný kříž I. třídy
Bundesarchiv Bild 121-1354, Kurt Daluege in Prag.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 121-1354 / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní. Info non-talk.svg
Dr. Hacha, Daluege, K. H. Frank
SS-Sturmmann sleeve.gif
Rank insignia of the Waffen-SS to tress articles with shoulder boards (jacked service uniform, until 1945); here cuff insignia (left upper arm), single chevron to the rank:
  • SS-Sturmmann, today NATO OR-2 comparable.
Лента Медали за выслугу лет НСДАП (15 лет).svg
Лента Медали за выслугу лет НСДАП (15 лет)
Si-204 Frank.jpg
Autor: Martin Čížek, Licence: CC BY-SA 4.0
Siebel Si 204D-1, D-OWKA, od 2./KG 200 použitý v dubnu 1945 při mírových jednáních Alberta Speera, letěl z Prahy do Curychu. Letoun zjevně denně měnil svůj marking. V nakreslené podobě měl letět s K. H. Frankem začátkem května 1945 mezi Prahou a Flensburgem-Mürwickem na jednání nové prozatímní německé vlády a jejího tehdejšího prezidenta Karla Dönitze a zpět na letiště v Hradci Králové
Планка Золотой партийный знак НСДАП.svg
Планка Золотой партийный знак НСДАП
SS-Ehrendegen img 0482-b.jpg
Autor: Rama, Licence: CC BY-SA 2.0 fr
Weapons of honour of t he Third Reich until 1945, here “Honorary-dagger of the SS” with handle and scabbard.
Totenkopfring.jpg
Autor: Helfmann, Licence: CC BY-SA 3.0
SS-Ehrenring oder auch Totenkopfring
DEU Sudetenland Medal Praga.jpg
Autor: Smat, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar Sudetenland Medal Praha
K.h.frank.jpg
Autor: Tombus74, Licence: CC BY-SA 4.0
Karl Heinz Frank, SS-Obergruppenführer.
Ordnungspolizei flag.svg
Flag of the Nazi Ordnungspolizei (Orpo) "Order Police", the name for the uniformed regular German police force in existence during the period of Nazi Germany 1936–1945. Based on image at [1] and the [Image:Ordnungspolizei_Flag.jpg] on wikipedia
SS-Obergruppenführer Collar Rank.svg
Autor: Mintz l, Licence: CC BY-SA 3.0
Rang insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patches to the General’s rank “SS-Obergruppenfuehrer” until 1945.
KarlHermannFrank.jpg
Karl Hermann Frank (* 24. Januar 1898 in Karlsbad; † 22. Mai 1946 in Prag) nationalsozialistischer Politiker
SS-Gruppenführer Collar Rank.svg
Rang insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patches to the General’s rank “SS-Gruppenfuehrer” until 1945.
Anschluss Medal Bar.PNG
Autor: Realismadder, Licence: CC-BY-SA-3.0
The ribbon bar for the Anschluss medal, awarded to German military personnel, German officials, Austrian members of the NSDAP and other austrians who participated in the annexation (Anschluss) of Austria in March 1938.
Ribbon of War Merit Cross.png
Autor: Skjoldbro, Licence: CC BY-SA 4.0
Ribbon for the German War Merit Cross
SS-Brigadeführer Collar Rank.svg
Autor: Mintz l, Licence: CC BY-SA 3.0
Rang insignia of the SS/Waffen-SS, here universal collar patches of “SS-Brigadefuehrer”.