Karl Leonhard Reinhold

Carl Leonhard Reinhold
Narození26. října 1757
Vídeň
Úmrtí10. dubna 1823 (ve věku 65 let)
Kiel
Místo pohřbeníParkfriedhof Eichhof
PseudonymBr. Decius
Povolánífilozof a vysokoškolský učitel
Alma materUniverzita Jena
Oceněníčestný doktor Univerzity Jena
Řád Dannebrog
DětiErnst Christian Gottlieb Reinhold
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Leonhard Reinhold (26. října 1757 Vídeň10. dubna 1823 Kiel) byl rakouský filosof, popularizátor Kantovy filosofie.

Život a dílo

Ve svém mládí byl mnichem, v roce 1774 vstoupil do řádu barnabitů, kde se stal učitelem filozofie.[1] Postupně se přiklonil k racionalistické filozofii a jeho názory se dostaly do rozporu s katolickou vírou.[2] V roce 1783 opustil klášter a odebral se do Lipska a později do Výmaru. V roce 1787 byl povolán za profesora do Jeny.[3]

Přišel s konceptem „elementární filosofie“ (Elementarphilosophie), která ovlivnila zvláště Fichteho. Základním prvotním principem pro něj bylo „vědomí“. V závěru života se nadchl pro dílo Fichteho a Bardiliho a zdůrazňoval, že základní filozofické problémy je třeba řešit s pomocí lingvistiky, čímž předjímal dílo Fregeho a Wittgensteinovo.[4] Stal se profesorem univerzity v Kielu, kde působil od roku 1793. Byl též významným zednářem.[5] Ač byl původně katolíkem vychovaným jezuity, od roku 1780 dokonce knězem, konvertoval k protestantismu.[6] Jeho blízkým přítelem byl Christoph Martin Wieland, s jehož dcerou se oženil[3] a do jehož časopisu Der Teutsche Merkur přispíval. Tam také publikoval svých přelomových osm článků zvaných Briefe über die Kantische Philosophie (1786–1787) [Listy o Kantově filozofii].

Za jeho hlavní dílo bývá považován spis Versuch einer neuen Theorie des menschlichen Vorstellungsvermögen, 1789 [Pokus o novou teorii lidské schopnosti představivé].[7]

Odkazy

Reference

  1. Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 21. díl. V Praze: J. Otto, 1904. 1072 s. cnb000277218. S. 442.
  2. HÖFFDING, Harald. Dějiny novověké filosofie. Praha: [Dr. Ot. Štorch-Marien], 1926. 313 s. cnb000580600. S. 147.
  3. a b Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 21. díl. V Praze: J. Otto, 1904. 1072 s. cnb000277218. S. 442.
  4. BREAZEALE, Dan. Karl Leonhard Reinhold. Příprava vydání Edward N. Zalta. Spring 2014. vyd. [s.l.]: Metaphysics Research Lab, Stanford University Dostupné online. 
  5. http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_R/Reinhold_Karl-Leonhard_1758_1823.xml?frames=yes
  6. Reinhold, Karl Leonhard. www.deutsche-biographie.de [online]. [cit. 2017-08-17]. Dostupné online. (německy) 
  7. TVRDÝ, Josef. Průvodce dějinami evropské filosofie. 2. vyd. Brno: Komenium, 1947. 490 s. cnb000669317. S. 302.

Literatura

  • FALCKENBERG, Richard. Dějiny novověké filosofie od Mikuláše Cusana až po naše časy. Překlad František Xaver Procházka. V Praze: Nákladem Jana Laichtera, 1899. 876 s. S. 520–522.
  • Ottův slovník naučný, heslo Reinhold, Karl Leonhard, Sv. 21, str. 442. Dostupné online

Externí odkazy

Média použitá na této stránce