Karl Ludwig
Dr. phil. Karl Ludwig | |
---|---|
Narození | 2. listopadu 1866 Cheb Rakouské císařství |
Úmrtí | 14. března 1931 (ve věku 64 let) Karlovy Vary Československo |
Bydliště | Karlovy Vary |
Vzdělání | vysokoškolské |
Alma mater | Německá univerzita v Praze (Deutsche Universität in Prag) |
Povolání | středoškolský profesor, archivář, historik |
Zaměstnavatel | Gymnázium císaře Františka Josefa v Karlových Varech (1894–1927) |
Titul | doktor filozofie, profesor |
Období | první třetina 20. století |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Karl Ludwig (2. listopadu 1866, Cheb – 14. března 1931, Karlovy Vary) byl středoškolský profesor na gymnáziu v Karlových Varech a významný archivář a historik první třetiny 20. století. Zabýval se zejména dějinami Němců v Čechách, dějinami Chebska a Karlovarska.
Život
Karl Ludwig se narodil 2. listopadu 1866 v Chebu. V letech 1885–1890 studoval na pražské německé univerzitě, titul doktor filozofie (Dr. phil.[1]) získal roku 1892. V roce 1891 odjel na dvouletý stipendijní pobyt do Říma, kde pracoval v Rakouském historickém institutu[1], jiný zdroj uvádí vatikánský archiv[2], v každém případě to bylo zde, kde nabyl důležité archivní odbornosti. Po návratu do Čech pracoval od roku 1893 jako zatímní učitel na karlovarském reálném gymnáziu (později státní reálné gymnázium) a od roku 1896 zde zastával profesorské místo až do 1927. V roce 1894 převzal do své péče[3] karlovarský archiv.[2][1]
Zemřel v Karlových Varech dne 14. března 1931.[2]
Činnost
Vedle své profesorské činnosti na karlovarském gymnáziu byl Karl Ludwig především archivář. V karlovarském archivu obnovil uspořádání Augusta Leopolda Stöhra, které pak zůstalo zachováno až do druhé světové války. Velké zásluhy má na obohacení archivních a muzejních fondů. Systematickou akviziční činností, kdy shromažďoval dvoj- a trojrozměrné dokumentační materiály týkající se Karlových Varů, přispěl k vybudování městského muzea.[2]
V roce 1897 započal s regionální publikační činností. Objasnil některá problémová historická témata, jako byly dějiny lázeňství, pobyty Petra Velikého či Johanna Wolfganga Goetha v Karlových Varech. Mnoho úsilí věnoval genealogii významných karlovarských rodin – Mattoni, Becher, Urban, Muck, Hofmann aj. O lékaři Davidu Becherovi napsal životopisnou knihu. Též napsal podrobný životopis pokrokového lázeňského lékaře a karlovarského radního Rudolfa Mannla.[4] Do odborných časopisů psal historické studie a články. Nejvíce přispíval do časopisu Unser Egerland a do zpráv Spolku pro dějiny Němců v Čechách (Verein für der Deutschen in Böhmen, Zweigstelle Karslbad)[5], kde zastával funkci vedoucího karlovarské pobočky.[2]
Mnohé karlovarské poznatky shrnul do knižních děl:[2]
- Alt-Karlsbad – nejvýznamnější kniha Karla Ludwiga. Byla vydána dvakrát, v letech 1920 a 1942[6]. Líčí věrný obraz Karlových Varů od jejich založení až do 19. století se zaměřením na vývoj lázeňského života. Popisuje okolnosti založení města a městská privilegia, lázeňský život a rozmary bohatých návštěvníků. Píše též o všech katastrofách, které město postihly – požáry, povodně, válečné útrapy. Kniha obsahuje i reprodukce dobových rytin.
- Alt-Karlsbader Badeleben – publikace vyšla v roce 1924 v regionálním nakladatelství Vinzence Uhla v Kadani. Obsahuje poznatky dlouholetého bádání v oboru karlovarského lázeňství.
- Denkwürdigkeiten der Sprudelstadt Karlsbad – rukopisné dílo Karla Ludwiga. Práce karlovarského archivu jako příprava na souhrnné vydání městské kroniky. Knižně již dílo nevyšlo.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Ludwig, Karl (1866–1931), Lokalhistoriker [online]. Österreich: Institut für Neuzeit- und Zeitgeschichtsforschung – Österreichisches Biographisches Lexikon [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (němčina)
- ↑ a b c d e f BURACHOVIČ, Stanislav. Lexikon osobností Karlovarska. Karlovy Vary: KMKV, Muzeum Karlovy Vary a Vydavatelství Promenáda, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85018-69-1. Kapitola Karl Ludwig, s. 56–57.
- ↑ Historie archivu [online]. Karlovy Vary: Státní oblastní archiv v Plzni – Státní okresní archiv Karlovy Vary [cit. 2020-04-23]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
- ↑ BURACHOVIČ, Stanislav. Lexikon osobností Karlovarska. Karlovy Vary: KMKV, Muzeum Karlovy Vary a Vydavatelství Promenáda, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85018-69-1. Kapitola Rudolf Mannl, lékař, s. 62–65.
- ↑ Ludwig Karl, Dr. [online]. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary [cit. 2020-04-23]. Badatelna. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22.
- ↑ Hra se živými šachovými figurami v Karlových Varech roku 1768 [online]. Karlovy Vary: Karlovarský šachklub Tietz [cit. 2020-04-23]. Dostupné online.
Literatura
- BURACHOVIČ, Stanislav. Lexikon osobností Karlovarska. 1. vyd. Karlovy Vary: KMKV, Muzeum Karlovy Vary a Vydavatelství Promenáda, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85018-69-1. S. 56–57.
Externí odkazy
- Ludwig, Karl (1866–1931), Lokalhistoriker), Industriebetriebsleiter und Techniker článek na stránkách Institut für Neuzeit- und Zeitgeschichtsforschung – Österreichisches Biographisches Lexikon [cit. 2020-04-23], německy
- Kdepak minerálka, první člen rodu Mattoni prodával v Karlových Varech – článek na stránkách Hospodářských novin, autorka Marcela Jurková, 2012-01-31 [cit. 2020-04-23]
- Ludwig, Karl, 1866-1931 – na stránkách Historického ústavu AV ČR, Bibliografie dějin Českých zemí [cit. 2020-04-23]
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“