Karl Ludwig

Dr. phil. Karl Ludwig
Narození2. listopadu 1866
Cheb Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. března 1931 (ve věku 64 let)
Karlovy Vary ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
BydlištěKarlovy Vary
Vzdělánívysokoškolské
Alma materNěmecká univerzita v Praze (Deutsche Universität in Prag)
Povolánístředoškolský profesor,
archivář, historik
ZaměstnavatelGymnázium císaře Františka Josefa v Karlových Varech (1894–1927)
Tituldoktor filozofie, profesor
Obdobíprvní třetina 20. století
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karl Ludwig (2. listopadu 1866, Cheb14. března 1931, Karlovy Vary) byl středoškolský profesor na gymnáziu v Karlových Varech a významný archivářhistorik první třetiny 20. století. Zabýval se zejména dějinami NěmcůČechách, dějinami ChebskaKarlovarska.

Život

Karl Ludwig se narodil 2. listopadu 1866 v Chebu. V letech 18851890 studoval na pražské německé univerzitě, titul doktor filozofie (Dr. phil.[1]) získal roku 1892. V roce 1891 odjel na dvouletý stipendijní pobyt do Říma, kde pracoval v Rakouském historickém institutu[1], jiný zdroj uvádí vatikánský archiv[2], v každém případě to bylo zde, kde nabyl důležité archivní odbornosti. Po návratu do Čech pracoval od roku 1893 jako zatímní učitel na karlovarském reálném gymnáziu (později státní reálné gymnázium) a od roku 1896 zde zastával profesorské místo až do 1927. V roce 1894 převzal do své péče[3] karlovarský archiv.[2][1]

Zemřel v Karlových Varech dne 14. března 1931.[2]

Činnost

Vedle své profesorské činnosti na karlovarském gymnáziu byl Karl Ludwig především archivář. V karlovarském archivu obnovil uspořádání Augusta Leopolda Stöhra, které pak zůstalo zachováno až do druhé světové války. Velké zásluhy má na obohacení archivních a muzejních fondů. Systematickou akviziční činností, kdy shromažďoval dvoj- a trojrozměrné dokumentační materiály týkající se Karlových Varů, přispěl k vybudování městského muzea.[2]

V roce 1897 započal s regionální publikační činností. Objasnil některá problémová historická témata, jako byly dějiny lázeňství, pobyty Petra Velikého či Johanna Wolfganga Goetha v Karlových Varech. Mnoho úsilí věnoval genealogii významných karlovarských rodin – Mattoni, Becher, Urban, Muck, Hofmann aj. O lékaři Davidu Becherovi napsal životopisnou knihu. Též napsal podrobný životopis pokrokového lázeňského lékaře a karlovarského radního Rudolfa Mannla.[4] Do odborných časopisů psal historické studie a články. Nejvíce přispíval do časopisu Unser Egerland a do zpráv Spolku pro dějiny Němců v Čechách (Verein für der Deutschen in Böhmen, Zweigstelle Karslbad)[5], kde zastával funkci vedoucího karlovarské pobočky.[2]

Mnohé karlovarské poznatky shrnul do knižních děl:[2]

  • Alt-Karlsbad – nejvýznamnější kniha Karla Ludwiga. Byla vydána dvakrát, v letech 1920 a 1942[6]. Líčí věrný obraz Karlových Varů od jejich založení až do 19. století se zaměřením na vývoj lázeňského života. Popisuje okolnosti založení města a městská privilegia, lázeňský život a rozmary bohatých návštěvníků. Píše též o všech katastrofách, které město postihly – požáry, povodně, válečné útrapy. Kniha obsahuje i reprodukce dobových rytin.
  • Alt-Karlsbader Badeleben – publikace vyšla v roce 1924 v regionálním nakladatelství Vinzence Uhla v Kadani. Obsahuje poznatky dlouholetého bádání v oboru karlovarského lázeňství.
  • Denkwürdigkeiten der Sprudelstadt Karlsbad – rukopisné dílo Karla Ludwiga. Práce karlovarského archivu jako příprava na souhrnné vydání městské kroniky. Knižně již dílo nevyšlo.

Odkazy

Reference

  1. a b c Ludwig, Karl (1866–1931), Lokalhistoriker [online]. Österreich: Institut für Neuzeit- und Zeitgeschichtsforschung – Österreichisches Biographisches Lexikon [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. (němčina) 
  2. a b c d e f BURACHOVIČ, Stanislav. Lexikon osobností Karlovarska. Karlovy Vary: KMKV, Muzeum Karlovy Vary a Vydavatelství Promenáda, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85018-69-1. Kapitola Karl Ludwig, s. 56–57. 
  3. Historie archivu [online]. Karlovy Vary: Státní oblastní archiv v Plzni – Státní okresní archiv Karlovy Vary [cit. 2020-04-23]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 
  4. BURACHOVIČ, Stanislav. Lexikon osobností Karlovarska. Karlovy Vary: KMKV, Muzeum Karlovy Vary a Vydavatelství Promenáda, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85018-69-1. Kapitola Rudolf Mannl, lékař, s. 62–65. 
  5. Ludwig Karl, Dr. [online]. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary [cit. 2020-04-23]. Badatelna. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22. 
  6. Hra se živými šachovými figurami v Karlových Varech roku 1768 [online]. Karlovy Vary: Karlovarský šachklub Tietz [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. 

Literatura

  • BURACHOVIČ, Stanislav. Lexikon osobností Karlovarska. 1. vyd. Karlovy Vary: KMKV, Muzeum Karlovy Vary a Vydavatelství Promenáda, 2009. 149 s. ISBN 978-80-85018-69-1. S. 56–57. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“