Karl Maria Alexander von Auersperg

Karl Maria Alexander von Auersperg
Karl Maria Alexander von Auersperg, foto z r. 1902
9. kníže z Auerspergu
Ve funkci: 4. ledna 1890 – 19. října 1927
Předchůdce	Karel Vilém z Auerspergu
Nástupce	Karel Adolf z Auerspergu
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1907 – 1911
Panovník	František Josef I.
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu
Ve funkci: 1894 – 1902
Panovník	František Josef I.
Člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci: 1891 – 1918
Panovník	František Josef I., Karel I.
Stranická příslušnost
Členství	Str. ústavověrného velkostatku Německá agrární strana (Německý národní svaz)
Narození	26. února 1859 Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	19. října 1927 (ve věku 68 let) nebo 20. října 1927 (ve věku 68 let) Goldegg nebo Vídeň Rakousko Rakousko
Choť	(1885) Eleonore Breunner-Enkevoirth (1864–1920)
Rodiče	Adolf Vilém z Auerspergu (1821–1885) a Johanna Festetics de Tolna (1830–1884)
Děti	Adolf z Auerspergu Karel Alan August z Auerspergu Johana z Auerspergu Agáta z Auerspergu
Příbuzní	strýc: Karel Vilém z Auerspergu (1814–1890)
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Ocenění	rytíř Řádu zlatého rouna (1900)
Commons	Prince Karl, 9th Prince of Auersperg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Maria Alexander von Auersperg (26. února 1859 Vídeň^[1][2] – 19. října 1927 Goldegg^[2] nebo Vídeň^[3]) byl rakouský šlechtic z rodu Auerspergů a politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Byl statkářem v Goldeggu.^[1] Pocházel z vlivného šlechtického rodu Auerspergů. Jeho otec Adolf z Auerspergu se v letech 1871–1879 angažoval v politice jako jako předseda vlády Předlitavska. Stejnou funkci zastával i jeho strýc Karel Vilém z Auerspergu. Karl Maria Alexander působil jako statkář. Byl rytmistrem v záloze a rytířem Řádu zlatého rouna. Měl titul tajného rady. V Kraňsku měl statky. Zastával post prezidenta zemědělské společnosti. Jako politik rozhodně odmítal všeobecné volební právo.^[2]

Po smrti svého strýce Karla Viléma z Auerspergu byl roku 1891 jmenován dědičným členem Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).^[2] Byl i místopředsedou Panské sněmovny.^[3]

Zasedal i jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu. Zvolen sem byl v roce 1894 coby kandidát Strany ústavověrného velkostatku za kurii velkostatkářskou. Mandát na sněmu obhájil roku 1896 a mandát zastával do roku 1902.^[2]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Kraňsko 12.^[4] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen poslaneckého klubu Německý národní svaz, v jehož rámci patřil do Německé agrární strany.^[4] Od 90. let se profiloval jako stoupenec agrárního hnutí. Zapojil se do debat o obchodních a celních stycích z Uherskem.^[3]

Zemřel v říjnu 1927.^[3]

V roce 1885 se ve Vídni oženil s hraběnkou Eleonorou Breunerovou (1864–1920), která byla dcerou Augusta Breunera (1828–1894), posledního mužského potomka staré šlechtické rodiny Breunerů. Eleonora byla c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z manželství se narodilo pět dětí:^[5]

• 1. Adolf (1886–1923), c. k. rytmistr, čestný rytíř Maltézského řádu, ∞ 1914 Gabriela hraběnka Clam-Gallasová (1890–1979), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, majitelka velkostatku Lemberk
• 2. Agatha (1888–1973), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1913 Alexandr kníže Schönburg-Hartenstein (1888–1956)
• 3. Johanna (1890–1967), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1917 Rudolf hrabě von Meran (1872–1959), c. k. tajný rada, místodržitel v Horním Rakousku a Tyrolsku
• 4. Eleonora (1892–1967), ∞ 1910 Erwin Wallner (1879–1945)
• 5. Karel Alain (1895–1980), 1929 princ Auersperg-Breunner, ∞ 1927 Marie Henrietta hraběnka von Meran (1904–2000), dáma Řádu hvězdového kříže

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Maria Alexandr z Auerspergu na Wikimedia Commons