Karl Maximovič

Karl Maximovič
Narození	11.jul. / 23. listopadu 1827greg. Tula
Úmrtí	4.jul. / 16. února 1891greg. (ve věku 63 let) Petrohrad
Místo pohřbení	Smolenský luterský hřbitov
Alma mater	Tartuská univerzita
Povolání	objevitel, pteridolog, bryolog a botanik
Ocenění	Děmidovova cena (1859) společník Americké akademie umění a věd
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Maximovič, německy Carl Johann Maximovich, také Karl Ivanovič Maximovič, rusky Карл Иванович Максимович; 23. listopadu 1827 Tula, Rusko – 16. února 1891 Petrohrad) byl ruský botanik. Maximovič strávil většinu svého života studiem rostlinstva v zemích, které navštívil na Dálném východě. Pojmenoval velké množství nových druhů. Od roku 1852 pracoval jako kurátor herbáře botanické zahrady v Petrohradě, kde se v roce 1869 stal ředitelem.

Život

Narodil se v rodině Baltských Němců jako Karl Ivanovič Maksimovič, ale jméno si změnil na německou variantu kvůli vědecké práci.^[2] V letech 1845–1849 studoval botaniku na Dorpatské univerzitě (dnes Tartuská univerzita) v Estonsku, kde byl žákem Alexandra G. von Bunge.^[3]

V letech 1853 až 1857 cestoval po světě. Společně s dalším Baltským Němcem Leopoldem von Schrenck navštívil oblast Amuru ve východní Asii. V letech 1859 až 1864 pobýval v Číně, Koreji a Japonsku. Do Japonska přijel koncem roku 1860, původně svůj výzkum zaměřil na Hakodate. Procestoval důkladně jižní Japonsko a od roku 1862 zahrnoval jeho zájem i oblasti Jokohamy a hory Fudži, v tomto roce skončil s výzkumem v Nagasaki. Objevoval i ostrov Kjúšú.^[2]

Květenou Japonska se zabýval následujíc známé botaniky jako byli C. P. Thunberg a Philipp Franz von Siebold. Jeho japonským asistentem byl Sukawa Chonosuke, jehož jménem Maximovič pojmenoval druh Trillium tschonoskii.

Maximovič rovněž studoval flóru Tibetu.

Rostliny

Pojmenované na jeho počest

• Acer maximowiczianum
• Atriplex maximowicziana
• Betula maximowiczii
• Crataegus maximowiczii
• Kalopanax pictus var maximowiczii
• Lilium leichtlinii Hooker f. var. maximowiczii (Regel) Baker: (pojmenována také po německém botanikovi Maxi Leichtlinovi)
• Picea maximowiczii – Smrk Maximowičův
• Populus maximowiczii
• Microtus maximowiczii

Jím pojmenované rostliny

Maximovič poprvé popsal a pojmenoval více než 2300 rostlin.^[4]

• Rod Circaeaster Maxim. – čeleď Circaeasteraceae
• Acer argutum Maxim.
• Acer barbinerve Maxim.
• Acer capillipes Maxim.
• Acer miyabei Maxim.
• Acer mono Maxim.
• Acer nikoense Maxim.
• Acer tschonoskii Maxim.
• Berberis thunbergii Maxim.
• Buddleja alternifolia Maxim.
• Calanthe reflexa Maxim.
• Elaeagnus oldhamii Maxim.
• Goodyera macrantha Maxim.
• Juglans mandshurica Maxim.
• Liparis japonica Maxim.
• Pedicularis artselaeri Maxim. – family Scrophulariaceae
• Platanthera hologlottis Maxim.
• Rhododendron schlippenbachii Maxim.
• Trichosanthes kirilowii Maxim.
• Trillium tschonoskii Maxim.
• Tulotis ussuriensis (Maxim.) Hara
• Yoania japonica Maxim.

Dílo

výběr

• Rhamneae orientali-asiaticae (1866)
• Rhododendrae Asia Orientalis (1870)
• Monograph on genus Lespedeza (1873)
• Enumeratio plantarum hucusque in Mongolia : nec non adjacente parte Turkestaniae Sinensis lectarum (1889)
• Flora Tangutica : sive enumeratio plantarum regionis Tangut (AMDO) provinciae Kansu, nec non Tibetiae praesertim orientaliborealis atque tsaidam : ex collectionibus N.M. Przewalski atque G.N. Potanin (1889)
• Diagnoses plantarum novarum asiaticarum. VI
• Primitae Florae Amurensis in Bulletin de L’Académie Impériale des Sciences de St. Petersbourg (1859).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Maximovich na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl Maximovič na Wikimedia Commons
• Pro autorskou značku Maxim. eviduje databáze IPNI tento seznam popsaných rostlin.
• Primitae Florae Amurensis