Karl Moritz Zedtwitz

Karl Moritz Zedtwitz
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1883
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1869 – 1907
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(ústavověrný velkostatek)
(Klub liberálů – staroněmci)
(Sjednoc. levice)
(Německorak. klub)
(Sjednoc. něm. levice)
(Str. ústavověr. velkostatku)
Narození18. února 1830
Čechy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. ledna 1915 (ve věku 84 let)
Neuberk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karl Moritz Zedtwitz, též uváděn jako Karl Moriz Zedtwitz (18. února 1830 Čechy[1] – 6. ledna 1915 Neuberk[2][3]), byl rakouský a český šlechtic a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Biografie

Narodil se v Čechách roku 1830. Pocházel z českoněmeckého šlechtického rodu Zedtwitzů, usedlého na Ašsku a to z jeho evangelické větve z Unter-Neubergu (dnes Podhradí). Jeho otcem byl hrabě Heinrich Albrecht Zedtwitz (1786–1849), matkou Anna von Zernek. Sídlil na statku Unter-Neuberg a Schönbach.[1] Angažoval se ve vedení protestantské církve v Čechách.[3]

V 60. letech 19. století se zapojil do zemské politiky. V zemských volbách v Čechách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm v městské kurii (obvod Aš – Hranice).[4] Mandát obhájil v tomto obvodu i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[5] V zemských volbách roku 1870 kandidoval ve svém obvodu, ale porazil ho Georg Huscher.[6] Následně se ale patrně členem zemského sněmu dodatečně stal, protože roku 1871 byl sněmem delegován do Říšské rady (viz níže). Zemským poslancem se stal v řádných zemských volbách roku 1872, nyní za velkostatkářskou kurii (nesvěřenecké velkostatky).[7] Mandát v ní obhájil v zemských volbách roku 1878.[8] Byl členem takzvané Ústavní strany (liberálně a centralisticky orientovaná strana, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik),[1] respektive Strany ústavověrného velkostatku coby jejího šlechtického spojence.[9][10]

Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam ho vyslal zemský sněm poprvé 13. dubna 1869 (tehdy ještě Říšská rada nevolena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů).[1] Znovu byl do vídeňského parlamentu zemským sněmem delegován v roce 1871. 20. února 1871 složil poslanecký slib, opětovně složil slib v Říšské radě 7. května 1872. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, kdy sem byl zvolen za velkostatkářskou kurii, a mandát obhájil v následných volbách roku 1879, volbách roku 1885, volbách roku 1891, volbách roku 1897 a volbách roku 1901.[11] V Říšské radě tak zasedal trvale po téměř 40 let.

Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého (staroliberálního) Klubu liberálů (Club der Liberalen).[12] Od roku 1881 byl členem klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky orientovaných) politických proudů.[13] Za tento klub uspěl i ve volbách roku 1885.[14] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[15] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[16] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[17] Po volbách roku 1897 se uvádí jako ústavověrný velkostatkář.[18]

V září 1857 se oženil s Elise von Meidel (narozena 1838) a měli spolu šest dětí.[1]

Zemřel v lednu 1915 na svém zámku v Neuberku u Aše.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 59. Wien: [s.n.], 1890. Dostupné online. Kapitola Zedtwitz, Karl Moriz Graf, s. 266. (německy) 
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Evangelická církev – německá v Podhradí
  3. ↑ a b c Graf Karl Moritz Zedtwitz. Neue Freie Presse. Leden 1915, čís. 18094, s. 3. Dostupné online. 
  4. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
  5. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
  6. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1870skc/1/stenprot/003schuz/s003001.htm
  7. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/004schuz/s004001.htm
  8. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
  9. ↑ Národní listy 24. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011295&picp=&it=0&s=djvu
  10. ↑ Eagle Glassheim: Noble Nationalists: The Transformation of the Bohemian Aristocracy [online]. books.google.cz [cit. 2013-09-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  12. ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online. 
  13. ↑ Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
  14. ↑ Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 1–2. Dostupné online. 
  15. ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
  16. ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  17. ↑ Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.
  18. ↑ Das Vaterland, 23. 3. 1897, s. 4.

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)