Karl Pfusterschmid-Hardtenstein

Karl svobodný pán Pfusterschmid-Hardtenstein
Rakousko-uherský vyslanec ve Švédsku
Ve funkci: 1879 – 1894
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Nikolaus Zulauf
Nástupce	Josef Wodzicki
Rakousko-uherský vyslanec ve Württembersku
Ve funkci: 1872 – 1879
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Otto Walterskirchen
Nástupce	Nikolaus Zulauf
Narození	16. března 1826 Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	29. dubna 1904 (ve věku 78 let) Salcburk Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Titul	svobodný pán (1878)
Choť	(1861) Maria von Merck (1840–1921)
Rodiče	Mathias Pfusterschmid von Hardtenstein (1795–1864)
Děti	Nikolaus (1875–1958)
Profese	diplomat
Ocenění	Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Karl svobodný pán Pfusterschmid-Hardtenstein (německy Carl Georg Leopold Wilhelm Freiherr Pfusterschmid von Hardtenstein; 16. března 1826 Vídeň – 29. dubna 1904 Salcburk) byl rakousko-uherský diplomat. Vynikl jako odborník na rakousko-německé vztahy, v závěru své kariéry byl dlouholetým rakousko-uherským vyslancem ve Švédsku (1879–1894).^[1][2] V roce 1878 získal šlechtický titul svobodného pána.

Byl synem státního úředníka Mathiase Pfusterschmidta (1795–1864).^[3]Studoval práva ve Vídni a kariéru začal jako úředník u dvorské komory, v roce 1850 přestoupil do diplomatických služeb. Vystřídal řadu nižších postů převážně v německých zemích a časem se vypracoval v uznávaného odborníka na problematiku rakousko-německých vztahů. Působil v Berlíně, Bernu, Frankfurtu nebo Drážďanech. V letech 1870–1872 byl vyslancem v Bádensku a po sjednocení Německa byl společným vyslancem pro Württembersko, Bádensko a Hesensko (1872–1879). Významné postavení měl jako rakousko-uherský vyslanec ve Stockholmu (1879–1894), kde navázal osobní přátelství se švédským králem Oskarem II.

Od otcovy nobilitace v roce 1854 užíval šlechtický titul rytíře s predikátem von Hardtenstein. V roce 1878 byl povýšen do stavu svobodných pánů.^[4] Jako vyslanec ve Švédsku obdržel v roce 1881 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.^[5] Během působení v diplomatických službách získal několik vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i od zahraničních panovníků.^[6]

• Řád železné koruny I. třídy (1890, Rakousko-Uhersko)^[7]
• Řád železné koruny III. třídy (1867, Rakousko-Uhersko)^[8]
• velkokříž Řádu polární hvězdy (Švédsko)
• velkokříž Řádu pruské koruny (Německo)
• velkokříž Řádu Fridrichova (Württembersko)
• rytíř Řádu Albrechtova (Sasko)
• rytíř Řádu zähringenského lva (Bádensko)
• rytíř Řádu Filipa Velkomyslného (Hesensko)

V roce 1861 se v Hamburku oženil s baronkou Marií von Merck (1840–1921), dcerou vlivného německého podnikatele a politika Ernsta von Merck (1811–1863).^[9] Manželé obývali zámek Flederbachhof u Salcburku. Z manželství se narodily tři děti,^[10] nejmladším potomkem byl syn Nikolaus (1875–1958), který vystudoval práva a působil ve státních službách.^[11] V další generaci ve 20. století vynikl diplomat Heinrich Pfusterschmid-Hardtenstein (1927–2024), který byl rakouským velvyslancem ve Finsku a Holandsku.

• Karl Pfusterschmid-Hardtenstein in: Österreichisches Biographisches Lexikon