Karl Schücker

Karl Schücker
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1886 – ???
7. starosta města Liberec
Ve funkci: 1886 – 1892
Předchůdce	Johann Elger
Nástupce	Franz Bayer
Stranická příslušnost
Členství	Německá lidová strana
Narození	27. prosince 1836 Plzeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	15. prosince 1917 (ve věku 80 let) Liberec Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater	Karlo-Ferdinand. univ.
Profese	advokát, politik a starosta
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Karl Schücker (27. prosince 1836 Plzeň^[1] – 15. prosince 1917 Liberec^[2]) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský politik německé národnosti z Čech, dlouholetý poslanec Českého zemského sněmu a jedna z hlavních osobností Německé lidové strany.

Byl bratrem politika Zdenko Schückera. Vystudoval gymnázium v Žatci a Praze. Pak absolvoval Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze, kde roku 1859 (podle jiného zdroje roku 1861^[3]) získal titul doktora práv. Následně působil jako státní úředník u zemského soudu v Praze a na dalších soudech na českém venkově (Dobříš, Vodňany, Kutná Hora^[3]). Od roku 1869 pracoval jako advokát v Liberci. Angažoval se ve veřejném životě. Společně s Heinrichem Pradem byl nejvýznamnějším představitelem mladoněmeckého, německonacionálního politického proudu v Liberci. V roce 1882 spoluzakládal Německonacionální jednotu pro Liberec (Deutschnationale Verein für Reichenberg). V letech 1872–1875 byl členem městské samosprávy, roku 1885 se stal místostarostou a roku 1886 i starostou Liberce. Ve funkci se zasadil o plánování výstavby nové radnice a o reformu městské policie po pruském vzoru. V říjnu 1892 byl jeho mandát ukončen rozhodnutím místodržitelství, po sporech ohledně obecních protičeských jazykových nařízení a státní správa nařídila v Liberci nové volby. V letech 1894–1897 byl členem obecní rady a od roku 1896 vykonával funkci právního zástupce města Liberec.^[4] Je vyobrazen na reliéfu na liberecké radnici, mezi portréty osob, které se zasloužily o její výstavbu.^[5]

Od roku 1886 zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu jako zástupce městské kurie v Liberci. Patřil do klubu Německé nacionální strany, od které se spolu s dalšími politiky roku 1895 oddělil a utvořil Německou lidovou stranu, v níž působil jako její místopředseda.^[4] V zemských volbách roku 1895 mandát v zemském sněmu obhájil.^[3]

Odmítal státoprávní a autonomistické aspirace neněmeckých etnik a vystupoval proti Badeniho jazykovým nařízením, která zvyšovala oficiální úřední status češtiny. Podílel se jako vyjednávač na mnoha pokusech o česko-německý smír v Čechách. Od založení Spolku Němců v Čechách (Bund der Deutschen in Böhmen) zastával post předsedy této organizace (od roku 1909 čestný předseda). Na přelomu let 1912 a 1913 se stáhl z politiky i profesního života.^[4] Roku 1891 mu byl udělen Řád železné koruny.^[3]