Karl Türk (poslanec Říšské rady)
| Karl Türk | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1885 – 1891 | |
| Ve funkci: 1897 – 1901 | |
| Poslanec Slezského zemského sněmu | |
| Ve funkci: ??? – 1908 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Všeněmecké sjednocení |
| Narození | 1840 Krnov |
| Úmrtí | 30. dubna 1908 Holčovice  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | hřbitov Holčovice |
| Děti | Wilhelm Türk |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karl Türk (1840[1] Krnov – 30. dubna 1908 Holčovice[2]) byl rakouský lékař a politik německé národnosti ze Slezska, v 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Profesí byl lékařem.[2] Od roku 1891 až do své smrti působil ve slezských Holčovicích. Publikoval články v denním tisku novinách a psal sociální romány a dramata.[3]
V 80. letech 19. století se zapojil do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1885 byl zvolen a zastupoval zde kurii venkovských obcí, obvod Opava, Bílovec atd. Do parlamentu se po jisté přestávce vrátil ve volbách do Říšské rady roku 1897, nyní za všeobecnou kurii, 1. volební obvod: Opava, Bruntál.[4] V roce 1897 se profesně uvádí jako lékař a statkář, bytem Holčovice.[5]
Kromě toho zasedal i jako poslanec Slezského zemského sněmu. Mandát na zemském sněmu zastával až do své smrti.[2]
Politicky patřil k všeněmcům Georga von Schönerera a spolu s několika dalšími podobně orientovanými poslanci založil v roce 1887 v Říšské radě nacionalistický klub Deutschnationaler Verband.[1] V roce 1890 se uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti, ovšem s poznámkou, že náleží do skupiny antisemitů.[6] V roce 1889 přednesl na Říšské radě řeč, v níž kritizoval potlačování národních práv etnických Němců v Rakousku a použil v této souvislosti slovní spojení Irredenta Germanica. V roce 1898 publikoval osmdesátistránkový spis Böhmen, Mähren und Schlesien, v němž vylíčil dějiny Rakouska po roce 1848 jako sled nepřátelských kroků vůči Němcům, na němž měli mít podíl Češi, Židé, šlechta, katolický klérus a němečtí liberálové. Čechy označoval za slovansky mluvící Němce. Kandidoval neúspěšně i ve volbách do Říšské rady roku 1907.[1]
Karl Türk zemřel v dubnu 1908.[2] Byl pohřben na hřbitově v Holčovicích.[3]
Jeho syn z prvního manželství Wilhelm Türk (1871–1917) pracoval jako primář Josefovy nemocnice ve Vídni a pedagog na Vídeňské univerzitě. Byl odborníkem na hematologii. V medicíně se po něm jmenuje Türkův roztok.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c HAHN, Hans-Henning. Hundert Jahre sudetendeutsche Geschichte: Eine völkische Bewegung in drei Staaten. Frankfurt: Lang, Peter, 2007. 324 s. Dostupné online. ISBN 978-3631553725. (německy)
- ↑ a b c d Abg. Türk. Bohemia. Duben 1908, roč. 81, čís. 119, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b c HISTORIE OBCE [online]. holcovice.sweb.cz [cit. 2014-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-12.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0013&page=195&size=45
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Autor: Mikuláš Galuszka, Licence: CC BY-SA 4.0
hrob Karla Türka, hřbitov Holčovice