Karl von Bülow

Karl von Bülow
Rodné jméno	Karl Wilhelm Paul von Bülow
Narození	24. března 1846 Berlín
Úmrtí	31. srpna 1921 (ve věku 75 let) Berlín
Místo pohřbení	Invalidenfriedhof
Děti	Vicco Bülow-Schwante
Vojenská kariéra
Hodnost	generál
Složka	pěchota
Bitvy	prusko-rakouská válka prusko-francouzská válka první světová válka
Vyznamenání	Pour le Mérite Řád černé orlice velkokříž Královského řádu Viktoriina velkokříž Řádu Františka Josefa Řád Albrechtův Řád Fridrichův Řád sv. Stanislava 1. třídy Řád rumunské hvězdy rytíř velkokříže Řádu italské koruny komtur 2. třídy Řádu Albrechtova
multimediální obsah na Commons

Karl Wilhelm Paul von Bülow (24. března 1846 - 31. srpna 1921) byl německý důstojník, naposledy polní maršál. Během první světové války velel v letech 1914 až 1915 německé 2. armádě.

Karl von Bülow se narodil v Berlíně ve významné pruské vojenské rodině Bülowů. Vstoupil do pruské armády a v roce 1864 byl přidělen ke 2. gardovému pěchotnímu pluku. Zúčastnil se rakousko-pruské války v roce 1866, bojoval v bitvě u Trutnova, u Dvora Králové a vyznamenal se v bitvě u Hradce Králové. Během francouzsko-pruské války v roce 1870 sloužil jako nižší důstojník a získal železný kříž druhé třídy. Kapitánem německého generálního štábu se stal roku 1877 a povýšen na plukovníka byl v roce 1894, kdy přidělen k 9. gardovému pluku. V roce 1897 byl von Bülow generálmajorem a stal se ředitelem ústředního oddělení německého ministerstva války. V roce 1900 byl povýšen na generálporučíka a v roce 1901 byl jmenován velitelem gardové divize. Od roku 1903 byl velitelem německého III. sboru až do svého jmenování inspektorem německé 3. armády v roce 1912.

Na začátku první světové války v srpnu 1914 se stal velitelem německé 2. armády, jež byla součástí německých vojsk, která napadla Belgii. 7. srpna obsadil Lutych a 22.-23. srpna dobyl pevnost Namur. Ve Francii porazil von Bülow ve dnech 23.–24. srpna v Charleroi generála Charlese Lanrezaca v čele francouzské páté armády a ve dnech 29.–30. srpna ho porazil opět u Saint-Quentinu.

Karl von Bülow je považován za válečného zločince kvůli svému podílu na masakrech v obcích Andenne (20. srpna) a Leffe (23. srpna 1914): nařídil zabíjení nejen mužů, ale i žen a dětí. V Lutychu Němci pro zastrašení obyvatel vyvěsili plakáty uvádějící: „…S mým pověřením generál, který velel našim jednotkám, vypálil město (Andenne) a nechal popravit 110 osob. Upozorňuji tuto skutečnost město Lutych, aby obyvatelé věděli, co mohou očekávat, pokud budou jednat stejným způsobem.“ Ve skutečnosti bylo v Andenne zabito více než 260 lidí.

Když se od 31. srpna do 2. září 2. armáda a 1. armáda generála Alexandra von Klucka blížily k Paříži, von Bülow, znepokojený rostoucí mezerou mezi oběma armádami, nařídil Kluckovi přiblížit se jeho 1. armádou zprava k Bülowovým mužům. Toto rozhodnutí však mělo za následek, že Kluck postupoval na Paříž z jihu a východu, místo z jihu a západu, jak předpokládal Schlieffenův plán. Von Bülow překročil 4. září Marnu, ale bylo mu nařízeno ustoupit do Aisne po úspěšném protiútoku kombinovaných francouzských a britských sil proti Kluckově 1. armádě v první bitvě na Marně 5.–10. září. Německá veřejnost pak věřila, že von Bülow nese odpovědnost za to, že Němci nedokázali obsadit Paříž.

V lednu následujícího roku byl von Bülow povýšen na polního maršála. Poté, co o dva měsíce později utrpěl infarkt, mu bylo počátkem roku 1916 dovoleno odejít na odpočinek a až do své smrti žil v Berlíně.

Karl von Bülow se 12. června 1883 oženil s Molly von Kracht (1864–1945) a z tohoto svazku se narodily tři děti: Alexandra (1884–1953); Busso (1886–1915) a Vicco von Bülow-Schwante (1891–1970).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl von Bülow na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl von Bülow na Wikimedia Commons