Karla Mahenová

Karla Mahenová
Karla Mahenová s manželem před rokem 1939
Karla Mahenová s manželem před rokem 1939
Rodné jménoKarolina Haselmannová
Narození26. listopadu 1896
Valašské Meziříčí
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. července 1991 (ve věku 94 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatelka
Choť
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karla Mahenová, vlastním jménem Karla Vančurová, rozená Karolina Haselmannová (26. listopadu 1896 Valašské Meziříčí[1] – 16. července 1991 Brno[2]) byla manželka Jiřího Mahena, autorka vzpomínkové knihy na manželství se spisovatelem.

Život

Narodila se v rodině majitele pivovaru ve Valašském Meziříčí Karla Haselmanna a jeho manželky Gisely, rozené Pecníkové.[1] Měla starší sestru Marii (21. 6. 1893 – 19. 6. 1991). Vystudovala obchodní učiliště v Brně[3] a od roku 1913 pracovala v brněnské Rolnické pojišťovně.[4]

S budoucím manželem, spisovatelem Jiřím Mahenem (1882–1939, vlastním jménem Antonín Vančura), se znala od svých šestnácti let.[2] Dne 6. října 1919 se za něj v Brně provdala (občanský sňatek).[5][6] Manželství bylo bezdětné.

Po Mahenově smrti žila ve vile společně se sestrou Marií. Zaštiťovala akce, které se spisovatelově památce věnovaly[7] a spolupracovala na přípravě Mahenova památníku.[2]

Vznik památníku Jiřího Mahena

Mahenův památník Brno, Mahenova 8

V roce 1941 se Karla Mahenová rozhodla uložit literární pozůstalost svého manžela do literárního archivu knihovny Národního muzea.[8] Již tehdy si však vyhradila, že po získání vhodných prostor bude tento materiál vrácen do Brna.[9]

Okolo roku 1982 se Karla Mahenová začala zabývat myšlenkou na vznik památníku Jiřího Mahena v domě, kde s autorem žila (nyní Brno, Mahenova357/8). V témže roce schválila záměr Rada národního výbor Brna a dům byl zapsán do seznamu kulturních památek (památkovou ochranu získalo průčelí).[10] Po rekonstrukci a odstranění administrativních problémů byl památník otevřen v prosinci 1992.[p 1][11]

Podle odkazu Karly Mahenové je v přízemí vilky pobočka Knihovny Jiřího Mahena, v prvním poschodí Mahenova pracovna a stálá expozice. V památníku se konají besedy s různými osobnostmi, Muzejní noci a akce pro děti.[12][13][p 2] Obrazy moderních malířů, kterými je památník vybaven, zčásti zapůjčilo Moravské zemské muzeum. Další část obrazů daroval synovec Karly Mahenové dr. Oldřich Haselmann (1896–1991, funkcionář Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky), který byl vykonavatelem její poslední vůle.[4]

Dílo

  • O svém manželství napsala vzpomínkovou knihu Život s Jiřím Mahenem (Mladá fronta, 1978)[14]
  • Iniciovala vznik Památníku Jiřího Mahena
  • Moravskému zemskému muzeu odkázala či prodala nejcennější části Mahenovy pracovny pro budoucí památník

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Tedy po smrti Karly Mahenové.
  2. ↑ Od července 2018 byl památník v rekonstrukci.

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených (katol.), Velké Meziříčí, 1881–1905, snímek 268
  2. ↑ a b c Odešla Karla Mahenová. Duha. 3/1991, s. 10. Dostupné online. 
  3. ↑ Výroční zpráva obchodního učiliště 1911–1912: Seznam posluchaček
  4. ↑ a b Encyklopedie města Brna: Karla Mahenová
  5. ↑ Matrika oddaných, Brno městská rada, 1871–1921, snímek 91
  6. ↑ Encyklopedie města Brna: Svatba Jiřího Mahena
  7. ↑ Např. Proslov K. M. na konferenci Jiří Mahen (Brno, 1982, s. 9-10 sborníku)
  8. ↑ Pozůstalost spisovatele Jiřího Mahena. Národní listy. 17. 1. 1941, s. 3. Dostupné online. 
  9. ↑ Auerswaldova pozůstalost.... Lidové noviny. 1. 3. 1941, s. 2. Dostupné online. 
  10. ↑ NPÚ, Památkový katalog: Mahenova 8
  11. ↑ Mahenův památník. Duha. 4/1992, s. 19–20. Dostupné online. 
  12. ↑ Jana Černá: Dvacet let Mahenova památníku. Duha. 1/2013. Dostupné online. 
  13. ↑ Knihovna Jiřího Mahena: Mahenův památník
  14. ↑ Ladislav Soldán: Karla Mahenová, Život s Jiřím Mahenem (recenze). Vlastivědný věstník moravský. 1/1980, s. 116–117. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jiří Mahen s manželkou (nedatováno).jpg
Jiří Mahen, Czech writer, with his wife (before 1939)
Brno, Stránice, Mahenova, Mahenův památník (2018-07-21; 01).jpg
Autor: Harold, Licence: CC BY-SA 3.0
Mahenův památník (pobočka Knihovny Jiřího Mahena) - dům Mahenova 357/8, Stránice, Brno